Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Před týdnem si v dresu Strakonic zahrál v Českém pohár s Vlašimí (0:5).

Vy jste měl možná největší šanci, kterou jste si jako tým za celý zápas vypracovali. Jak jste to viděl?

Já si teď ani nevybavuji, co za šanci to bylo…

Jak vám Petráň sklepával míč hlavou do vápna.

Aha, už vím. Já viděl, jak letí balon do vápna, tak jsem si to chtěl pustit a rovnou vystřelit, jenže mi to sklouzlo a byla z toho jen taková šmrdla.

Nečekali jste, že Vlašim pozlobíte přece jen trošku víc?

To jistě ano, jenže první gól nás položil. Byl hodně laciný, ale my si vlastně skoro všechny góly dali sami… Ve druhé půli jsme se snažili aspoň něco vymyslet a myslím si, že jsme se trochu zlepšili, chyběla nám ale předfinální fáze. Když jsme něco chtěli udělat, tak nám to sebrali, chodili v pěti na naše tři beky a my se nestačili vracet. A z protiútoků nám Vlašim pak dala ještě další dva góly.

Vypadalo se, že na sebe nejste příliš zvyklí…

My jsme prvně hráli spolu, taky na tréninku jsme byli prvně až den před zápasem. Navíc jsme nic jsme nenacvičovali, byl to jen takový klasický předzápasový trénink, na dobití energie. A ono je to znát, když přijde pět nových kluků, tak nějaký čas trvá, než se sehrajete. Třeba když budeme takhle hrát i další zápasy, tak by to, myslím si, mělo být lepší.

Což jste naznačili už v nástupu do druhé půle.

To je pravda. Začali jsme si to dávat víc na zem, kombinovali jsme a myslím, že se na to dalo chvílemi už dívat. Ale jak říkám, chyběla nám předfinální fáze. A definitivně nás položil ten čtvrtý gól z protiútoku. To už jsme byli zlomeni, s tím už se pak nedá nic dělat. Když proti takovému soupeři prohráváte 0:4, snažíte se, ale marně, a naopak z každého protiútoku inkasujete, to už člověk jde do kolen…

I vy, alespoň z tribuny to tak vypadalo, jste se cítil líp, když jste z levé strany zálohy přešel doprava. Je to pro vás lepší post?

Já nevím, mně to je spíš jedno. Hlavně když člověk hraje a daří se mu, tak je jedno, kde hraje. A dneska bylo úplně jedno, kde jsem hrál. Snažil jsem se, ale ke konci jsem už spíš utápěl ve vlastních kličkách. Což byla taková z nouze ctnost.

Farmářské kluby jsou letošní novinkou. Jak jejich vznik vidíte vy, hráči, kterých se to nejvíc týká?

Já myslím, že to není úplně špatná myšlenka. Je to možnost si zahrát i se ukázat. Jak pro kluky ze Strakonic, tak i pro nás, co tam jezdíme z Budějovic. Když se nám bude dařit a budeme na sobě makat, třeba si nás trenér všimne a můžeme zkusit v zimě přípravu, anebo aspoň na lavičku se