Velkou měrou tak přispěl k vítězství 1:0, které přineslo Dynamu dvě kola před koncem i ligovou jistotu pro příští rok.

Jste rádi, že už se nemusíte o ligu třást?

Samozřejmě, že z toho máme velkou radost. V té 90. minutě to z nás spadlo, a jak říkám, byli jsme šťastni. Sezona byla ale těžká a hodně bolela.

Pro vás ale byla i nesporně velice úspěšná. Měl jste někdy v sezoně dvanáct vychytaných nul?

Tak to ne, to je poprvé. Měl jsem v předešlých letech tady dvakrát po deseti nulách, ale dvanáct, to je osobní rekord.

Navíc v mužstvu, které je dole, mají nuly větší cenu než třeba ve Spartě.

To máte pravdu, ale není to jen moje věc. Byly zápasy, kdy jsem vychytal remízu 0:0, ale byly i zápasy, kdy mi k té nule pomohli kluci tím, jak fantasticky bránili. Ta nula většinou je věcí celé defenzivy.

Pomohli vám beci i v Boleslavi?

Určitě. Celý tým tam hodně zodpovědně bránili. Myslím ale, že jsme v Boleslavi sehráli jeden z největších zápasů jara. Tam nebyl problém

Ale jednou vám pomohlo i břevno. To vám bylo nejhůř?

Řekl bych, že spíš v té druhé minutě. Kdyby Táborský dal gól, bůhví, jak to bylo dál.

Gól jste ale dali vy, a to už se vám asi dýchalo líp?

Kdo dá první gól, je na koni. A Volda to trefil parádně.

Jak vám bylo, když boleslavští fanoušci skandovali vaše jméno?

Prožil jsem tam tři krásné sezony. A že na mě nezapomněli, bylo to od nich hezké.

Ligu máte v kapse, budete tudíž mít v sobotu doma proti Brnu motivaci?

Vždycky je o co hrát. Jde o tři body, mně jde i o další nulu. Ale hlavně my za celou sezonu tady fanouškům něco dlužíme.