Osobnost Deníku

Před týdnem v domácím šlágru I. A s Dobrou Vodou vyrovnal na 1:1, jeho gól ze 71. min. přinesl bavorovickým barvám bod, a jak se později ukázalo, současně sesadil hosty z čela tabulky.

„Máme to pořád stejné. Vždycky dostaneme první gól, teprve potom se srovnáme a začínáme hrát svoji hru,“ přemítal Nevosad nad tím, proč i v derby musely Bavorovice dotahovat. „Ve druhé půli se, myslím, naše hra zlepšila,“ usoudil.

Domácí nakonec mohli jeden z taháků víkendového programu vyhrát, když už v nastaveném čase měli obrovskou příležitost! Záveský na levé straně přihrál Novákovi, jenž hradbu v čele s brankářem Pauerem nepřekonal, odražený balon pak další hráč Bavorovic trefoval téměř do opuštěné brány… „Moc dobře jsem to neviděl, jen jsem si všiml, jak Haluška dobíhá, střílí k tyči, ale Hanousek, ani nevím jak, snad špičkou kopačky, vykopl míč z prázdné brány,“ nevěřícně kroutil hlavou Jakub Nevosad a posteskl si: „My v každém zápase neproměníme třeba pět vyložených šancí, a to je chyba.“

Mariner prožívá nesrovnatelně lepší podzim než před rokem, kdy na něj po sestupu z KP dolehlo všechno zlé a z krize jej vysvobodila až zimní přestávka. „Letos to jde. Pohoda. Doma se nám daří, ještě jsme neprohráli. Venku je to horší, musíme se chytnout,“ konstatuje Jakub Nevosad, zvaný Vosa, jenž se trefil do černého ve středu ve svátečním kole do sítě Čtyř Dvorů (3:0) i předtím proti Dobré Vodě (1:1). „Teď už mě góly naštěstí nic do kasy nestojí,“ nebojí se pokladníka. Než v sobotu skóroval, hezky zasekl míč vracejícímu se Baštářovi. „Sláva Baščevan hezky přenesl hru na pravou stranu. No a já jsem si s tím pohrál. Měl jsem štěstí, že jsem trefil mezeru pod padajícím gólmanem, ale spadlo to tam,“ líčil.

Ve druhém poločase se na hřišti přiostřilo, došlo i ke krátkým výměnám názorů mezi lavičkami a skoro to vypadalo, jako kdyby Bavorovice a Dobrá Voda měly z minulosti nějaké nevyřízené účty. „Ne, to je prostě derby, které je od začátku vyhecované,“ nesouhlasí bavorovický záložník. A že každou chvíli sudí Mácha vytahoval z kapsičky žlutou kartu a nechával ošetřit hráče, ležící na trávníku? „To vyplyne ze hry, bylo to normální utkání jako každé druhé,“ ubezpečil hráč.

Po příchodu do Bavorovic jako by osud dával mladíkovi najevo, že neudělal správné rozhodnutí, když opustil Rudolfov – smůla se mu doslova lepila na paty. „V zimě jsem měl zlomenou ruku, předtím zánártní kůstky. Sice bez tréninku, ale začátek jara jsem stihl,“ ohlíží se za obdobím, na které nevzpomíná rád. Věří, že nepříjemnostem v bavorovickém dresu už je konec, podzim tomu nasvědčuje. „Snad ano. Zatím je to dobré, jsem spokojen,“ ujišťuje Jakub Nevosad. S malým, trochu nesmělým dovětkem, směřovaným k trenérovi: „Hraju v záloze zprava, což mě nebaví. Hrát zkraje moc neumím, nikdy jsem tam nehrál a mnohem lépe se cítím uprostřed, kde jsem byl zvyklý zezadu rozdávat balony.“

Bavorovice po sedmi kolech figurují v horní polovině tabulky. Na její špic i dno mají zhruba stejně daleko. Výkony ukazují, že se mohou měřit s nejlepšími. „Ale trochu nám utekl začátek. To se pak těžko dohání… Ale ještě není konec, o vyšší příčky se popereme a třeba nám to vyjde,“ neháže Nevosad flintu do žita.