Nejen o tom jsme hovořili s generálním manažerem Dynama Martinem Vozábalem, jenž černobílé barvy sám dlouhé roky hájil, působil v Dynamu i jako trenér a teď klub i řídí. Fotbalové řemeslo tudíž zná skutečně ze všech stran.

Když jste fotbalový rok pro Deník hodnotil loni, měl jste za sebou první rok ve funkci. Tenkrát jste svůj premiérový rok označil za neúspěšný a pro vás osobně hrozně náročný. Jak byste uplynulý rok charakterizoval le­tos?
Loni jsme na jaře sestoupili z první ligy a nedařilo se nám na podzim ani ve druhé lize. Letos na jaře se nám sezonu už vylepšit nepovedlo, ale na podzim áčko už fungovalo nepoměrně líp a o to byl ten rok pro mě daleko klidnější. V porovnání s loňskem je také klima v klubu příjemnější. Že by to bylo jednoduché, to tedy vůbec ne, klidnější ale určitě. Na druhé straně minulá sezona byla v našem podání opravdu extrémně nevydařená, takže jsme se snažili najít příčiny tak velkého neúspěchu a novou sezonu odstartovat líp.

A našli jste ty příčiny?
Toho, co z našeho pohledu bylo špatně, bylo víc. Naší snahou bylo nejen ty příčiny neúspěchů najít, ale hlavně je minimalizovat, či spíše je úplně odbourat.

Jednou z příčin asi bylo i složení hráčského kádru, který tudíž v létě doznal značných změn: odešli Šimák, Hájovský, Mareš, Ujec, Opluštil, Jurdík…
My se rozhodli, že do toho řízneme a že dáme šanci našim hráčům a mladým klukům. Brzy jsme sice zjistili, že jenom s mladými a vlastními hráči se na tak vysoké úrovni fotbal hrát nedá. Třeba už jen proto, že i těm mladým bylo třeba říct, hele, kluci, takhle to nejde, že všechno budete mít zadarmo jen proto, že jste mladí, musíte se o to poprat. Teď vidíme, že třeba Wermkemu to strašně pomohlo. Výkonnostně šel nahoru, a protože na sobě pracuje, tak oproti některým jiným mladým výrazně vyskočil. Já ho znám dlouho, vždy byl tak nějak specifický a složitější na komunikaci, měl svůj svět. Dneska ale z něj cítím, že si sám uvědomuje, že se mu jeho úsilí vrací.

Takže Roman Wermke je pro vás jedním z důkazů, že sázka na odchovance a mladé kluky by mohla vyjít?
My si v létě prostě řekli, že tak jako v sezoně předtím to prostě jít nemůže. Že musíme tým trošku ošťavit. Určitě posílit, ale i omladit, že věková skladba je příliš vysoká. Proto jsme v létě udělali nějaké kroky a ty se, zaplaťpánbůh, povedly. Byť v té době nikdo z nás nevěděl, jak to dopadne. Nebudu tvrdit, že jsme si byli jisti, že se rozhodujeme správně. Ale šli jsme do toho, byť jsme nevěděli, zda se to povede. Naštěstí jsme se trefili.

Když jste na předsezonní tiskovce stanovil za cíl umístění do pátého místa, nebylo spíše přání otcem myšlenky?
Já se předtím bavil s lidmi, kteří jsou zkušenější než já. Došli jsme na to, že říct, jedeme na to a uvidíme, jak budeme hrát, nic neřeší. Prostě bylo nutné hráčům jasně říct, co je naším cílem. Co je hodné jména a tradice takového klubu, jakým Dynamo je. Že i oni musí na sobě mít nějaké břemeno. Podle toho jsme postavili i prémiový řád. Proto jsem dal za cíl skončit do pátého místa. Viděl jsem, že že se tomu někteří na tiskovce smáli – a já se jim nedivil, protože i příprava vlastně byla pokračováním minulé neúspěšné sezony… Já ale věřil, že bude líp. Byť jsem si říkal, že ta pátá šestá příčka asi bude na hraně.

Možná i proto, že jak jsme se zmínili, celá řada právě těch nejzkušenějších hráčů mužstvo v létě opustila…
Jasně, že to nebylo lehké rozhodování. Váhali jsme, zda Honza Šimák ještě ano, nebo už ne. U některých už ty roky prostě nešly zastavit, třeba u Hájovského jsme byli rozhodnuti, že ne.

Někteří hráči odešli, jiní zase přišli. Dá se říct, že jste měli šťastnou ruku?
Jasně, je to i o štěstí. Třeba Čermáka, než sem šel, jsme viděli, nicméně jsme si nebyli jisti, zda uspěje, jak se adaptuje. Ale povedl se, je to mladý kluk a je náš, koupili jsme ho a za přijatelných podmínek. Je tady a může jít do ligy okamžitě. Jednou ji hrát bude. Zda tady, či jinde, je druhá věc.

Mezi mladé a perspektivní hráče lze počítat i Čavoše a Peška, které však máte na hostování ze Sparty. Jak to vypadá s nimi, neměli by chuť zůstat napevno?
Jak to s nimi vypadá? My v tuto chvíli jsme s Čavošem už domluveni, podepsali jsme i smlouvu a budeme teď jednat se Spartou. S Peškem jsme zatím v jednání, ale když pominu Bederku, jenž se vrací zpět do Hradce, máme na hostování jen Peška a s ním jednáme.

Dohoda s Čavošem vás asi těší, ten na podzim opravdu na hřišti nic nešidil…
S tím souhlasím, Patrik Čavoš svým přístupem a tím, jak fotbal žere, co všechno pro něj dělá, byl i ve svých jednadvaceti letech pro naše mladé kluky příkladem. Leckdy si mnozí myslíme, a já to vím dle sebe, že děláme všechno na sto procent a pak přijde někdo, kdo to fakt dělá na sto a najednou zjistíme, že my to na sto nedělali… Právě Čavoš těm dalším mladým ukázal, že musí přidat. Všude. V posilovně, po tréninku, v životosprávě.

O tom, jak se zlepšil třeba Roman Wermke, už byla řeč, podobně ale vyletěl nahoru i Jirka Funda. Nemáte obavu, že vám někoho z těch mladých někdo přetáhne?
Zatím žádná nabídka na nikoho není. Což nic nemění na tom, že Funda oproti loňsku hraje o devadesát procent jinak. On i Wermke jsou z těch mladých jednoznačně na tom nejlíp. Stejnou možnost se prosadit měli i další mladí a mrzí mě, že ti ji tolik nevyužili. Záleží na každém z nich, jak tu šanci uchopí, co pro to dělají. A nejen na tréninku, i na hřišti je potřeba ukázat, že jsou mentálně a psychicky odolní, že to ustojí. Že byl někdo v dorostu skvělý a dával tam góly? Že krásně nahrával? Je třeba, aby to vše dokázal i teď.

Vy osobně zřejmě mladým hráčům věříte. Na zmíněné tiskovce před startem letošního ročníku druhé ligy jste prohlásil, že při pohledu na na složení týmu si myslíte, že za rok za dva to může být hodně dobré mužstvo. Pořád si to myslíte?
Trvám na tom. I proto chceme třeba Peška a Čavoše na přestup. Pochopitelně ale také víme, že někteří hráči stárnou, že kádr budeme muset postupně obměnit. Už v zimě chceme tým o dva tři hráče posílit. O něčem jsme v jednání, něco chceme vyzkoušet. Už na podzim přišel brankář Staněk, jenž má něco za sebou. Domluvili jsme se, že tu zůstane Jirka Kladrubský. A ne jenom na půl roku, jak jsme byli dohodnuti předtím, ale napevno. Je mu jednatřicet let, má obrovské zkušenosti. Pro nás by to mohl být důležitý hráč.

Když už byla řeč o mladých hráčích, vy jste se v létě na práci s mládeží hodně zaměřili. Až tak hodně, že jste si vysloužili i kritiku z některých klubů…
Pokud vím, ta kritika se týkala taky nově vytvářené krajské akademie, s kterou to ale nemělo nic společného. My jen využili nového přestupního řádu, který vstoupil 1. června v platnost. Zřejmě jsme na ten nový mechanismus byli připraveni líp než jiní. Seděli jsme nad tím ale od února mockrát, probírali si různé varianty, co to přinese, co hrozí. A jakmile ten nový model začal platit, šli jsme do toho s tím, že do Budějovic potřebujeme dostat nejlepší hráče ve věku čtrnáct patnáct let. Že zrovna začínala také akademie, byla jen souhra okolností. Ty hráče jsme koupili, se všemi kluby podepsali smlouvy a všem za ty hráče zaplatili, nikomu za ně nedlužíme.

Tudíž také po ekonomické stránce nastávají v klubu poněkud příjemnější časy?
Tak už to prostě bývá, že když se daří A-týmu, v celém klubu je příznivější klima. Důkazem pro mě je i to, když vidím, že kluci z marketinku mají do práce větší chuť, všechno se jim to rázem líp dělá. Co si budeme povídat, díky výsledkům áčka byla tady na všelijaké marketinkové akce teď daleko lepší atmosféra, než když jsme tady seděli před rokem a měli jsme tři vítězství za celý půlrok…

Takže přáním do nového roku je, aby ta pohoda v klubu panovala i na jaře?
Já bych si přál, aby se zvedla mládež. Jak devatenáctka, tak i sedmnáctka. Proto chystáme v mládeži i změny. Nějaké už v zimě, větší pak v létě. Cílem je, aby nám mládež produkovala takové hráče, kteří se mohou prosadit do prvního mužstva. A co se týká áčka, tak určitě naším přáním je, aby i v novém roce pokračovalo v té cestě, na kterou se vydalo. A v tom trendu, který si nastolilo. Aby hráči do každého zápasu šli na sto procent – a pak uvidíme, na co to bude stačit.

A co kdyby to stačilo na postup do první ligy? Neuvažujete o tom, že byste pro áčko cíl navýšili?
Že bychom se snad postupu nějak bránili, to jistě ne. Ale na to, abychom zvažovali změnu svých cílů, by si své museli říct hlavně naši akcionáři. Postup do ligy je taky o penězích a hlavní slovo v tomto směru mají akcionáři. Nicméně já si nedovedu představit, že bychom v případě postupu my na ligu nereflektovali.