Jistě věděl, že obrana Dynama uhájila nulu naposledy 31. října s Brnem, kdy také naposled budějovičtí fotbalisté v I. lize vyhráli.

Po osmi zápasech jste tedy konečně udrželi čisté konto, přesto vám to proti Slovácku stačilo jen na jeden bod. S tím asi moc spokojeni nejste…

To samozřejmě nejsme, je to pro nás obrovské zklamání. Ty dva zápasy za sebou doma máme na to, abychom se z té naší nepříjemné situace dostali, jenže jsme v té žumpě zase zpátky. Moc jsme si tím bodem nepomohli.

Potěšily vás alespoň výsledky ostatních ohrožených mužstev?

Ale to si říkáme pořád, že nás ty další výsledky stále ještě drží ve hře. Jenže my to body taky už musíme někde udělat! Nemůžeme pořád koukat na ostatní a spoléhat se, že to někdo za nás uhraje. Nám stačí třikrát vyhrát a nemusíme koukat na ostatní. Ti druzí totiž taky někdy vyhrajou, zatímco my jen pořád remízujeme a remízujeme…

Kde podle vás je zakopaný pes?

To já nevím. Myslím, že my tak hrozně nehrajeme, máme dobré momenty, i do šancí se dostáváme. Jenže když konečně jednou nedostaneme gól, tak ho zase ani nedáme…

Fotbalisté Slovácka si přijeli jednoznačně pro bod. Bylo tak těžké překonat jejich defenzivní taktiku?

Je pravda, že hráli hodně zezadu. Na jednoho útočníka a čekali na brejky. Málem jim i nějaký vyšel. S takovou taktikou jsme ale počítali a je na to jednoduchý recept – hned zpočátku dát gól. My do půle měli tři dobré šance, bohužel jsme gól nedali. Kdyby se nám to povedlo, Slovácko by muselo hru otevřít a hrálo by se nám jinak.

V závěru zápasu jste měli velký tlak, ani z toho jste však nic nevytěžili.

Slovácko si ve druhé půli dalo vzadu větší pozor a my už žádnou pořádnou šanci prakticky neměli. Ke konci jsme tlak měli, ale hráči Slovácka zabojovali, odmakali si to a vezli si bod.

Nezaskočili vás hosté v závěru tím, jak natahovali čas?

Řekl bych, že ani ne. To vyplynulo ze hry. Oni přijeli pro bod a byli za něj rádi. Když zjistili, že těžko tady mohou pomýšlet na výhru, soustředili se vyloženě na to, aby nedostali gól. Snažili se hru rozkouskovat i za cenu častého poléhávání na trávníku. I tak se ale hraje.

Počítali jste s tím, že Slovácko nebude mít v bráně Filipka?

Ale počítali, nepočítali… Brankář může chytat sebelíp, vždycky je ten útočník ve výhodě. Každý gólman se dá překonat. V tom, že jim chyběl Filipko, bych velké oslabení neviděl.

Šlo vám o hodně, byli jste hodně nervózní?

To bych neřekl. Byl to hodně důležitý zápas, ale takové jsme hráli i předtím. A hodně je jich ještě před námi. Nějak extra nervózní jsme nebyli, žádná panika v šatně nebyla.

Hrálo svou roli, že jste měli ve svých rukou i osud trenéra?

O ničem takovém jsme neuvažovali, ani se o tom nebavili. Nám nikdo nic takového neřekl, to se objevilo jen někde v médiích. O tom nepadlo ani slovo.

V neděli vás opět na domácím hřišti čeká zápas s posledním Ústím. Věříte, že konečně už tu dlouhou sérii zápasů bez vítězství zlomíte?

My víme, oč jde. Vyhrát, anebo spadnout… Zase koukat na to, jak bude hrát Brno venku, nebo jak bude hrát Příbram, to už prostě nejde. Musíme vyhrát, nic jiného pro nás neexistuje.