Moc si tehdy pochvaloval, že tradiční zdravotní potíže se mu naštěstí letos zatím vyhýbají. „Mně se vždycky na konci přípravy, anebo i v průběhu sezony, něco přihodilo a pak jsem se z toho pokaždé hrozně dlouho dostával. Doufám ale, že tentokráte se tradice opakovat nebude, že budu zdravotně v pořádku a že budu moci pravidelně nastupovat. A třeba dávat i nějaké ty góly. A nejen v přípravě, ale hlavně i v lize,“ přál si.

Zatím v lize střídá a vypomáhá juniorce, ale i ve třetí lize hraje se stejnou zarputilostí, jakou u něho fanoušci oceňují i v nejvyšší soutěži.

Před nedělním důležitým zápasem Dynama se Slováckem (17) odpovídal Tomáš Stráský na dotazy Deníku.

Za áčko v lize na jaře spíš střídáte a zdá se, že tudíž jste vděčný i za šanci zahrát si ve třetí lize. Je to tak?

Určitě, v lize zatím takové zápasové vytížení nemám, protože na hřiště chodím až v průběhu hry, a tak jsem samozřejmě moc rád, že jsem si mohl tady zahrát celých devadesát minut, abych se do toho tempa trošku dostal. Je přece jen něco úplně jiného hrát od začátku, než tam jít až během hry. Jsem tudíž za to moc rád.

V první lize jste nevyhráli už sedm zápasů, na první jarní vítězství čeká i juniorka. Mrzí vás, že jste Královu Dvoru přenechali bod?

Vždycky to mrzí, když se zápas nevyhraje. Tím spíš dneska, kdy jsme ty šance dát gól měli. A měli jsme jich dost, jenže jsme je neproměnili. Přitom si myslím, že jsme zápas odehráli dobře, i ty šance jsme si vytvořili. Že jsme je nedali, je velká škoda.

Když už je řeč o brankových příležitostech, i vy sám jste tam měl několik gólových hlaviček…

To je pravda, pomalu na malém vápně jsem to dvakrát třikrát měl na hlavě. Bohužel vůbec nic jsem z toho nevytěžil. To zamrzí. Musím se ale do těch šancí tlačit dál a určitě to přijde. Tu smůlu prolomím a začne mi to tam zase padat.

Někdy to chce asi i kousek toho štěstíčka, ne? Třeba naposled v lize v Plzni, kde jste v závěru přehlavičkoval gólmana Pavlíka, se míč kutálel jen pár centimetrů vedle opuštěné plzeňské branky…

To je pravda, tam mi skutečně to štěstíčko chybělo. Bylo to po dlouhém balonu do ohně, já to prodlužoval zády k bráně, a kdyby mi to padlo kamkoli jinam na hlavu, asi by to byl gól. Zřejmě by to totiž skončilo v prázdné bráně. Brankář Pavlík byl venku a za ním už nikdo nebyl, kdo by to zachránil. To byla velká škoda. Taky minulé zápasy jsem v lize nějaké šance měl, ale nepadlo to tam. Tak doufám, že teď v neděli proti Slovácku se to už zlomí.

Hodně vás mrzelo, že jste z Plzně, byť jste tam ligového lídra řádně potrápili, jeli nakonec domů bez bodu?

Samozřejmě, že nás to mrzelo, protože jsme tam opravdu odehráli dobrý zápas a náš výkon na remízu rozhodně byl. Je to ale o těch šancích, když už si je vytvoříme, je třeba je dávat.

Zmínil jste nedělní zápas se Slováckem, navíc hned týden nato máte zase doma Ústí. Jste si vědomi, že to jsou možná klíčová dvě utkání celé sezony?

Pochopitelně, že dobře víme, že to jsou hodně důležité zápasy. To však jsou v lize všechny. Víme taky, že doma musíme vyhrávat. Ty body, co jsme teď na jaře doma ztratili, nám v tabulce chybí. Tyhle dva zápasy doma ale jsou skutečně hodně důležité, protože hrajeme s mužstvy, která se motají kolem nás. Když si tudíž těch šest bodů, o které se bude hrát, necháme doma, od sestupových příček se zákonitě vzdálíme. A budeme pak moci hrát víc v klidu.

Vedení klubu dalo ve svém prohlášení najevo, že pokud neuspějete, odvolají trenéry. Jste si vědomi, že tudíž budete teď vlastně hrát i za svého kouče Šilhavého?

Jistě, že to dobře víme. Je to tak, hrajeme i za trenéra. Hlavně ale hrajeme za sebe a za Dynamo! Jsme tam dole nepříjemně namočeni a musíme se z toho dostat. Jak říkám, ty dva zápasy prostě musíme zvládnout.