Zrovna v Suchém Vrbném, odkud se body obvykle nevozí, Olešničtí své fanoušky mile překvapili výhrou 3:2. „Nám se nedařilo venku, a hlavně ani doma. Na jaře jsme uhráli jen sedm bodů, proto jsme už potřebovali bodovat!" povídal lídr týmu Zbyněk Rys a připustil, že jeho tým měl z českobudějovického soupeře respekt.  „Věděli jsme, že Lokotka dává každému příděly, čtyři pět gólů, tak jsme se na zápas připravili. Musím říct, že Lokotka hrála výborně, během prvních dvaceti minut mohla vést 2:0 a bylo by po zápase. Ale my pak dali dva góly, a když vedeme, hraje se nám daleko lépe," vrátil se Zbyněk Rys k exportu bodů ze Suchého Vrbného. Bylo to optimistické ohlédnutí. „Dobře jsme hráli v halvu a pomohl i útok, který obstaral dva ze tří gólů, což rozhodlo," chválil Rys spoluhráče, mezi nimiž opět chyběl zraněný smolař, záložník Marcel Kordík.

Univerzál Zbyněk Rys si vyzkoušel roli předstopera, což není jeho obvyklé místo v sestavě. „Zranil se nám předstoper, tak jsme jen vyměnili útok za předstopera, abychom nemíchali více posty. Hrál jsem před Mírou Hanouskem," komentoval Rys vynucené změny v jedenáctce Olešníka. Jeden čas už to vypadalo, že zkušený harcovník, jenž úspěšně působil v béčku Dynama a pak strávil několik let v Rakousku, už se v Olešníku definitivně zabydlel na stoperu a dohraje tam kariéru. Zlí jazykové dokonce tvrdili, že vzadu zpohodlněl a už se mu ani nechce střílet branky! Jenomže okolnosti a trenéři rozhodli jinak a útočníka, dá se říct, reinkarnovali pro další fotbalové bitvy na hrotu. „Bohužel, vlastně pro nás spíše bohudík, přišel do mužstva ještě o něco starší Míra Hanousek (ročník 1968, pozn.), tak jsem mu musel post stopera přenechat. A mne šoupli zase do útoku!" s úsměvem vysvětluje 37letý hráč.

Olešník patřil po podzimní části do širšího okruhu kandidátů na postup. Zkušená osa týmu s Matouškem v bráně, veteránem Hanouskem na stoperu, tvůrcem hry Kordíkem v záloze a stále nebezpečným Rysem v útoku ke smělým  cílům přímo sváděla. Druhá polovina sezona však Olešníku nevyšla podle představ, získal jen 13 bodů, a tak nemohl pomýšlet na špic. Skončil sedmý o bod před Lokomotivou a Zbyněk Rys se netají, že čekal víc. „Já osobně jsem z jara hodně zklamán," tvrdí. „Nevím, co se s námi stalo. Přestali jsme trénovat a bez toho se – ať si každý říká, co chce – první třída uhrát nedá. Trénovat se musí, myslel jsem si, že budeme jedním z kandidátů na postup, a vidíte, jak to dopadlo…"

Zbyněk Rys nadále patří k nepostradatelným hráčům Olešníka, a tak nemá důvod přemýšlet o konci kariéry.  „Ne, ne! Oznámil jsem, že budu hrát ještě příští rok. Ale uvidíme. Když vydrží zdraví, budu hrát do čtyřiceti," plánuje Zbyněk Rys.

Současný trenér Radek Šíma býval ofenzivním hráčem, který uměl gól dát i připravit, a tak není divu, že si oba muži padli do noty. Rys je od svého návratu do Olešníka prodlouženou rukou trenéra. Platilo to za vlády Švece či Řezníčka a dnes tomu není jinak. „Jsem hrající asistent, ale rozhodující slovo má Radek. Trenér to má těžké! Na tréninky jsme na jaře chodili ve čtyřech, stabilně já a Radek Šíma… Takže jsem se od něj snažil něco pochytit!" prohlašuje zvesela dobře naladěný Zbyněk Rys.