Osobnost Deníku
Přečíst článek >

S jakými úkoly a záměry jste na hřiště šel?

Prohrávali jsme 1:0, takže jsem měl za úkol snažit se co nejvíc tlačit do brány, pokoušet se o nebezpečné centry a také o střelbu z jakékoli vzdálenosti. Cílem bylo nějak ten výsledek zkorigovat, to se ale bohužel nepovedlo.

Myslíte, že bylo v silách mužstva proti Slovácku uspět?

Řekl bych, že ačkoli hned někdy v páté minutě mělo Slovácko velkou šanci, kdy nás Pavel Kučera podržel, nebylo prvních dvacet minut až tak hrozných, ale ke konci poločasu nás Slovácko hodně zatlačilo. První půle z naší strany optimální rozhodně nebyla. Do druhé půle přišel druhý útočník a naše hra se zlepšila. Domácí stopeři už nemohli tolik vyvážet balony a hra se vyrovnala. Pohříchu právě v době, kdy jsme trošku přebírali iniciativu, jsme dostali z čista jasna gól, který rozhodl o celém utkání.

Vy jste letos sice první dva zápasy hrál, byť ne celé, potom jste se ale proti Liberci, Ostravě ani Bohemce do hry nedostal. Trápí vás to?

Že se tolik nedostávám do hry a že teď nemám takovou důvěru trenéra, mě samozřejmě mrzí. Co mi ale zbývá, než trénovat a čekat, až ta šance přijde. A pokud přijde, tak se ji pokusit využít.

V neděli hrajete doma s Příbramí. Cítíte, že už byste konečně měli doma vyhrát? Že jste doma jen jednou vyhráli? Bavíte se o tom v kabině?

Určitě. My dobře víme, že jsme fanouškům hodně dlužni a že už je nejvyšší čas se jim za jejich přízeň odvděčit. Že se nám doma nedaří, nás všechny hrozně mrzí. Navíc ani na psychiku to není dobré. My předtím doma většinou vyhrávali, to se nám teď nedaří.

Může pro vás být výhodou, že Příbram už je v lize zachráněna?

Spíš ne, protože tady může hrát Příbram v klidu. Na to my ale nemůžeme koukat a musíme udělat vše pro to, abychom ty tři body získali.