K vorařině patřil i život veselý - a k němu hodně i plavecké písničky a heligonka.Uvidíte a uslyšíte i v Toulavé kameře díky Ondřejovi Bouškovi.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Vltava půvabná z břehu i hladiny.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Po stopách voroplavby se lze vydat na nejrůznějších plavidlech z Budějovic, Hluboké, Purkarce i Týna nad Vltavou. Také po oblíbené cyklostezce.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Zdroj: Mirka Bezrouková
Dopravci si pro návrat lodí na jih najímali vozky s jejich koňmi. Také to bývalo dost nebezpečné táhnout zapřaženou loď proti proudu podél řeky.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Tihle zdatní muži věděli dost dobře, co je adrenalin. Na nebezpečných místech a za špatných podmínek šlo často nejen o zdraví, ale i o život. Dobové fotografie najdete v Síni voroplavby v Purkarci.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Nářadí, s nímž chlapi od vody zpracovali dřevo a houžve do vorových tabulí, než se vydali na zpravidla třídenní plavbu do Prahy.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Kůň a vozka s velkým nožem za pasem. Jedna z připomínek, jak s vodní dopravou souviseli i koníci. Zastávka na Potahové stezce.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Síň voroplavby v proslulé plavecké obci Purkarec. Uvnitř mnoho nástrojů, jichž se skutečně dotýkali členové zdejších plaveckých rodin, venku tzv. předák - úvodní část obrovského, těžkého a obtížně ovladatelného plavidla, složeného z mnoha vorových tabulí.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Nová Potahová naučná stezka připomíná, jak se na jih vracely lodě, které předtím už vyložily svůj náklad v Praze. Deset zastavení, asi 5 kilometrů podél Vltavy.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Městské muzeum najdete přímo na náměstí v Týně nad Vltavou.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Fotografie ve vltavotýnském muzeum umožňuje pohlédnout do tváří mužů úctyhodného plaveckého řemesla.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Ženy plavců prý neměly v létě muže a v zimě peníze. Hospodářství, děti i domácnost musely zvládat ve velké míře samy. I to připomíná muzejní expozice.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Vltavotýnské muzeum připomíná i slávu místních loděnic, kde se stavělo mnoho lodí - mj. i tzv. naháči na jedno využití.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Stovky let se z jihu do Prahy i dál do Německa na vorech dopravovalo dřevo, sůl a další zboží.
Zdroj: Mirka Bezrouková
Do výbavy vltavských plavců patřily nejen pracovní nástroje, ale také klobouk, frajerský šátek, karty, fajfky, často i heligonka a hrnek zvaný plaváček. K vidění v expozici voroplavby Městského muzea Týn nad Vltavou.
Zdroj: Mirka Bezrouková