Proč se lidé odedávna o Velikonocích obdarovávali právě vajíčky? Vajíčko je symbolem rodícího se života i znovuzrození. Tradiční a nejpůsobivější barvou k jeho ozdobení je červená – představuje totiž barvu života.
Zdobení velikonočních vajíček - pěkný tutoriál:
Červené se dávalo z lásky
V západním křesťanství vajíčko připomíná uzavřený hrob, z něhož vstal Kristus, ve východním křesťanství se barva červeného vajíčka vysvětluje jako Kristova krev. „Kraslice představuje život a znovuzrození, v křesťanském smyslu pak podobenství zmrtvýchvstání Ježíše Krista,“ řekl Deníku etnograf Slováckého muzea Petr Číhal.
Lidé zdobili vajíčka už od pradávna. Nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2300 let. Červenou barvou se vajíčka na jaře barvila už ve starověkém Egyptě či Persii, malovaná vajíčka jsou známa i ze starověkého Říma.
Červenou kraslici si v minulosti dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela. Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Vedle červené barvy se na vajíčka používala i barva zlatavá symbolizující slunce, obilí nebo med a postupně přibývaly i další odstíny.
Vajíčka se barvila přírodními látkami, například červenou barvu jim dodalo červené víno, světle hnědou získala vařením v cibulových slupkách, k zelenému odstínu jim pomohl špenát a na modro vejce obarvilo červené zelí
Vajíčka samozřejmě nebyla jen symbolem, ale hlavně oblíbenou potravinou. A to se během věků nezměnilo. I když se nedávno mělo za to, že zvyšují v těle hladinu „špatného“ cholesterolu, vědci tento omyl vyvrátili.
Dnes jsou vejce považována za superpotravinu. Mají nejvyváženější obsah nutričně významných látek, obsahují skoro všechny důležité vitaminy, řadu minerálů i antioxidantů a jsou dobře stravitelná. Podporují zdraví kostí i imunitu.
„Dalším benefitem vajec jsou lutein a zeaxantin, které pomáhají obnovovat oční sítnici a přispívají k prevenci zrakových degenerací, i lecitin, který podporuje paměť a koncentraci,“ píše web Vitalia.cz.
Do těsta i na pánev
I když letos cena vajec vyletěla prudce nahoru, o Velikonocích se bez nich řada rodin neobejde. Barevná vajíčka budou připravena na pomlázku, vyfouknuté kraslice k dekoraci.
Umíte vyfouknout vajíčko jednou dírkou?
Před Velikonocemi děti rády zdobí vyfouknutá vajíčka doma i ve škole. Pokud mají invenci a zdobení je baví, spotřebují hodně skořápek a v ledničce po nich zbude miska plná žloutků a bílků. Jen špatná hospodyňka by je nechala zkazit. Ta dobrá je použije do těsta na koláče, buchty či velikonoční nádivku, usmaží rodině omeletu, míchaná vejce, hemenex nebo chleba ve vajíčku, a pro ty mlsnější připraví francouzské tousty.
Francouzský toast
close
info
Zdroj: Shutterstock
zoom_in
V míse rozmícháme tři vajíčka společně s 1/2 lžičkou skořice, špetkou mletého muškátového oříšku a trochou mléka či smetany. Přidat můžete i kapku vanilkového aroma. Toustový chleba, protáhněte vaječnou směsí tak, aby lehce nasákl, ale nerozmočil se. Pak jej z obou stran opečte dozlatova na másle a ještě horký jej obalte v moučkovém cukru. Toust můžete podávat samostatně, s čerstvým ovocem a javorovým sirupem nebo přelitý čokoládou a ozdobený šlehačkou a sekanými ořechy.
Zdroj: iReceptář
Velikonoční slaný dort: 200 g brambor uvařených ve slupce, 3 syrová vejce, 2 vařená vejce, 100 g mraženého hrášku, sůl, 1 lžíce oleje, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 1 lžička mleté pálivé papriky, černý mletý pepř, olej na vymazání formy, hladkolistá petržel.
Uvařené prochladlé brambory oloupeme a rozmačkáme. Osolíme je a rozložíme na dno dortové formy vymazané olejem. Oloupanou cibuli nakrájíme nadrobno a zesklovatíme v pánvi na oleji. Přidáme utřený česnek a hrášek a krátce podusíme. Natvrdo uvařená vejce oloupeme, nakrájíme na kolečka, rozložíme je na brambory ve formě a posypeme hráškem s cibulí. Syrová vejce rozkvedláme, osolíme, ochutíme mletou paprikou a opepříme. Nalijeme je na zeleninu ve formě, vše vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C a pečeme asi 20 minut dozlatova. Upečený dort necháme krátce vychladnout, pak ho posypeme petrželkou a nakrájíme na porce.
Zdroj: iGurmet
Barevné vaječné noky: 4 vejce, 300 gramů mraženého hrášku, svazek ředkviček, 3 jarní cibulky, 1 lžíce slunečnicového oleje, 4 listy čerstvého špenátu, sůl, mletý černý pepř, dvě lžíce nakrájené pažitky
Na rozehřátém oleji zpěníme nadrobno nakrájené cibulky. Přidáme hrášek a rozšlehaná vejce a mícháme, dokud vejce částečně neztuhnou. Pak vše osolíme, opepříme a necháme zchladnout. Pomocí dvou lžic tvoříme z vaječné směsi noky, rozdělíme je na talíře, doplníme ředkvičkami nakrájenými na kolečka a opranými listy špenátu. Posypeme pažitkou.
Zdroj: iGurmet
Co umí bílek:
* Vaječný bílek se dá využít i jinak. Dokáže totiž oživit vzhled kožených bot, kabelek i dalších výrobků. Stačí rozetřít bílek hadříkem na kůži a vlhkým hadříkem dočistit.
* Bílková maska s medem nebo olivovým olejem bojuje proti vráskám a blanka, která dělí bílek od skořápky, zase funguje na popáleniny či řezné rány.
* Pokud ji na rány přiložíte, zmírní bolest.
* Blanka je prý účinná také proti oparům.
Košík plný vajíček. Co s nimi?
Rodiny, které dodržují velikonoční tradice a mají podobně naladěné přátele, hodně uvařených obarvených vajíček rozdají koledníkům, ale také jich hodně získají. Vařené vajíčko vydrží asi týden, takže by se mělo co nejdříve spotřebovat.
Nejjednodušší je nakrájet vajíčka na chleba s máslem a posypat pažitkou, oblíbený je vajíčkový salát nebo pomazánka. Vajíčka se hodí ke koprové omáčce, kulajdě i k čočce na kyselo, dají se naložit jako utopenci a možností, jak si na nich pochutnat, je daleko více.
Vejce plněná žloutkovou pěnou se sýrem: 6 vajec, 20 g změklého másla, 100 g nastrouhaného tvrdého sýru, například goudy nebo eidamu, 1 lžičku plnotučné hořčice, sůl, pepř, mletá paprika.
Natvrdo uvařená vejce překrojíme napůl a opatrně z nich odstraníme žloutky. Ty utřeme se sýrem, máslem, hořčicí, trochou soli a pepře. Vaječnou směsí naplníme bílky a plněná vejce ozdobíme špetkou mleté papriky. Podáváme s čerstvým pečivem.
Zdroj: iReceptář
Skotská vejce: 500 g mletého masa, 6 natvrdo uvařených vajec, dvě syrová vejce, svazek pažitky, svazek petrželky, špetka muškátového oříšku, hořčice, hladká mouka, strouhanka, olej na smažení, sůl, pepř, čerstvá řeřicha.
Maso důkladně prohněťte s bylinkami a kořením, směs osolte a opepřete. Rozdělte ji na 8 dílů. Každý pak v dlani rozmáčkněte na placičku.
Uvařená vejce obalte nejprve v mouce, pak rovnoměrně obalte masem a snažte se jej k nim co nejvíc přitisknout. Znovu je obalte v mouce, omočte v prošlehaných vejcích a nakonec ve strouhance. Smažte ve vyšší vrstvě rozpáleného tuku pěkně dozlatova. Podávejte posypané výhonky řeřichy, s bramborovou kaší nebo vařenými novými bramborami ve slupce.
Zdroj: iGurmet
Jak připravit vajíčkovou pomazánku:
Nakládaná vejce Pickled eggs: U vajec z velikonoční nadílky nelze odhadnout, jak dlouho už jsou uvařená, proto trvanlivost není zase tak velká. Skladování by tedy nemělo přesáhnout dva týdny.
8-10 uvařených vajec, 200 ml vody, 200 ml bílého vinného octa, 1,5 lžičky soli, 70 g cukru, 1 cibule, 2 stroužky česneku, směs barevných pepřů, nové koření, bobkový list, hřebíček, větvičky tymiánu, případně koření podle vlastní chuti.
Vejce oloupeme. Cibuli a česnek nakrájíme na plátky. Svaříme vodu se solí, cukrem a vším kořením kromě tymiánu asi pět minut. Tymián přidáme až na konci. Přilijeme ocet, přivedeme k varu a vypneme. Naskládejte oloupaná vejce do čisté sklenice, zalijte horkým nálevem včetně koření, a pevně uzavřete. Po vychladnutí skladujte v lednici či na chladném místě.
Zdroj: iReceptář
