Celému týmu, ale vám obzvlášť, muselo vítězství nad Pískem chutnat. Je to tak?
Ty tři góly samozřejmě potěší, ale důležité je vítězství. Doufám, že se od tohoto výkonu odpíchneme a budeme šlapat dál.

Vzpomenete si, kdy naposledy se vám podařilo nastřílet v jednom utkání tři branky?
To už bude asi tak sedm let, jak tak počítám.

Byly podle vás vaše dva slepené góly na 3:1 a 4:1 pro konečný výsledek rozhodující?
To si nemyslím. Řekl bych, že jsme celý zápas odehráli dobře, akorát nám tam dlouho nepadaly góly. Se střílením branek máme problém celou sezonu. Proti Písku jsme si to však vynahradili a je možné, že ty dva slepené góly mohly psychiku píseckých hráčů opravdu nahlodat.

Při střídání, během něhož jste vsítil třetí gól, jste na ledě nepobýval zrovna krátkou chvíli. Vaši spoluhráči šli poté střídat, vy jste ale na hřišti zůstal. Nepotřeboval jste si odpočinout?
Při třetím gólu jsem zaskakoval v jiném útoku. Pak naskočili do hry spoluhráči z mé lajny a proto jsem na ledě ještě zůstal.

A vyplatilo se, protože po pár vteřinách jste přidal čtvrtý gól. Z tribuny to vypadalo, že jste k němu přišel docela snadno. Jak se celá ta situace vlastně seběhla?
Bek Míša Michal vystřelil na zadní mantinel, tak aby se puk odrazil před bránu. On to takto často zkouší. Já jsem si tam sjel a už jsem měl snadnou práci. Brankářovi jsem to o rameno dloubl pod víko.