Nyní čekají českobudějovické hokejisty dva duely na ledě soupeřů. Ve středu se představí v Liberci (18), v pátek v Mladé Boleslavi (17:30).
Proti Vítkovicím se hraje vždycky těžko, i kdy jsou v tabulce až na dvanáctém místě a zdaleka nenaplňují předsezónní představy. Ale jejich forma jde nahoru. Z posledních šesti zápasů pětkrát vyhrály a bodovat dokázaly už v sedmi utkáních za sebou.
„Věděli jsme, že Vítkovice v šesti předcházejících utkáních bodovaly. Přijel tým, který je na vzestupu,“ dobře si byl trenér Motoru Ladislav Čihák vědom. „Porážka nás ale samozřejmě mrzí,“ dodal.
Jeho tým měl sice navrch, byl aktivnější, jenže góly dával soupeř. V první třetině se prosadil zblízka nekrytý Bukarts, po změně stran proměnil trestné střílení Kalus, když předtím opláchl obránce Hovorku, jenž byl nucen ho faulovat. „Pár věcí jsme podcenili a soupeř využil šance, které měl,“ uznal českobudějovický kouč.
Pak přišly velké chvíle nejlepšího hráče zápasu Jáchyma Kondelíka, jenž dvěma milimetrovými přihrávkami vyzval ke skórování své parťáky Jakuba Valského a Jana Ordoše. Rázem bylo po dvou třetinách vyrovnáno 2:2. „Jsem rád, že jsme to za stavu 0:2 před skvělými diváky nepoložili a bojovali jsme dál,“ ocenil Čihák.
Podobná situace se zopakovala ještě i ve třetí třetině. Deset minut před koncem dostal hosty znovu do vedení důrazný Peterek, ale v závěrečném enormním tlaku vyrovnal minutu a půl před koncem dorážkou Harris.
V prodloužení se hrálo prakticky výhradně na vítkovickou branku, ale nastavená pětiminutovka branku nepřinesla. „Prodloužení mě mrzí, tak jsme měli velké šance,“ přiznal kouč Motoru. „Mrzí mě i nájezdy, protože spoustu bodů jsme letos poztráceli po šedesáti minutách. Ale vzhledem k tomu, jak se utkání vyvíjelo, tak jsme pokorní, respektujeme každého soupeře a bod bereme. Pro nás měl dnes cenu. Ale musíme se z toho ponaučit,“ je si vědom.
Samostatné nájezdy, to je v podání Motoru kapitola sama pro sebe. Rozstřel absolvoval letos potřetí. Pokaždé prohrál a ze sedmnácti pokusů zaznamenal jediný gól.
play_fill
Z domácí pětice se netrefil nikdo, na druhé straně se prosadil jako jediný forsbergovskou kličkou kapitán Lakatoš. V sobotu proti Vítkovicím působili českobudějovičtí střelci při nájezdech už dost bezradně. „To si nemyslím,“ namítne Čihák. „Vsadili jsme na jiné kluky a určitě se snažili. Vítkovický gólman to skvěle pochytal. Věřím tomu, že jejich čas přijde a příště to třeba promění,“ neztrácí trenér víru.
Hosté byli ze dvou bodů z jihu Čech doslova nadšeni, protože tahali prakticky po celý zápas za kratší konec. Ale v produktivitě uštědřili soupeři lekci. „Body jsme tady doslova ukradli,“ neskrýval asistent trenéra Vítkovic Jiří Veber, jenž při absenci hlavního kouče Pavla Trnky (je s reprezentační dvacítkou na mistrovství světa) vedl mužstvo ze střídačky. „Musíme si v naší situaci vážit toho, že jsme odtud odvezli vítězství. I když to bylo až na penalty. Měli jsme velké štěstí,“ uznal.
