Před rokem jste se dozvěděl, že s vámi v Motoru už nepočítají. Zamrzelo to?
Jasně, že mě to mrzelo. V Budějovicích jsem doma a chtěl jsem tady pokračovat. Ale takhle se to seběhlo. Trenér Stavjaňa chtěl jít jinou cestou a sestavil si tým podle svých představ. Nefiguroval jsem v něm, tak jsem si musel hledat něco jiného.

Rozhodl jste se pro zahraniční angažmá. V některém z českých klubů jste hrát nechtěl?
Přes léto jsem byl doma a připravoval jsem se pod vedením kondičního trenéra Tomáše Cibulky. Čekal jsem, co přijde za nabídky. Díval jsem se hlavně na Slovensko a nakonec také koncem srpna vyšla Žilina.

Angažmá v Žilině ale zrovna moc povedené nebylo. Odehrál jste tam šest zápasů a nepřipsal si ani jeden bod. Kde se stal zádrhel?
Skoro jsem ani nehrál. Většinou jsem byl jenom třináctý útočník. Do Žiliny jsem šel na zkoušku a zápasy se tam mohou hrát až poté, když dostanete smlouvu. Tu mi nakonec dali na základě tréninků. Šanci jsem ale pořádně nedostal a vedení klubu přišlo s tím, že se mnou nepočítá. Tak jsem skončil, ale ještě ten den se objevila nabídka z německého Freiburgu.



Tu jste akceptoval bez většího rozmýšlení?
Ano. Byla to druhá německá soutěž. Okamžitě jsem se sbalil a jel jsem autem třináct hodin do Freiburgu, který je až u hranic s Francií. Byla to docela dálka. Hned druhý den už jsem za své nové mužstvo hrál zápas a zůstal jsem tam nakonec až do konce sezony.

Ve Freiburgu jste měl pozici dobrou? Podmínky pro hokej tam byly na dobré úrovni?
Všechno bylo super. Podmínky pro hokej byly výborné a měl jsem i dobrou pozici v týmu, kterou jsem si vydobyl a obhájil. Hrál jsem všechno. Nastupoval jsem v přesilovkách i oslabeních. Byl jsem tam opravdu spokojen.

Mohl byste přiblížit úroveň druhé německé nejvyšší soutěže?
Většina týmů staví na cizincích, hraje tam spousta Kanaďanů. Hodně se tam bruslí. Ve hře není tolik taktiky, ale o to více pohybu a důrazu. Všechny souboje se dohrávají. Je to fyzicky náročný hokej.

V německém klubu jste byl spokojený a také ze strany Freiburgu byl určitě zájem. Proč jste vlastně v Německu nezůstal?
Nabídku pokračovat jsem dostal. To je pravda. Ale když jsem se vracel po sezoně domů, tak mi zavolal Venca Prospal. Bylo to zrovna přímo v autě na cestě domů z Německa. Promluvili jsme si, jeho nabídka mě oslovila. Venca vyznává nějakou hokejovou filozofii, kterou se bude snažit aplikovat i tady. Bude to asi o něčem jiném, než bylo dosud. Domluvili jsme se bez problémů. Jsem rád i z toho pohledu, že budu moci jezdit zase do Prahy, kde bych rád dokončil studium na vysoké škole.

Potěší, když se vám na telefonu objeví, že volá Václav Prospal?
Určitě. Nejdříve mi psal z amerického čísla, jestli mi může zavolat. Nejprve jsem koukal, kdo to vůbec je. Ale bavili jsme se normálně.

Znáte se osobně s vaším novým trenérem?
Známe se docela dobře. Venca s námi chodil na tréninky na led ještě v době, kdy jsem byl v dorostu a v juniorech. Trénovali s námi spolu s Radkem Dvořákem. Všichni jsme si s nimi tykali. Potkávali jsme se v minulosti docela často.

Co očekáváte od své třetí sezony v prvním týmu Motoru?
Že chceme postoupit do extraligy, to už snad radši ani nebudeme zmiňovat. To je každý rok jasné. Doufejme, že to bude úspěšná sezona. Že se nám bude dařit a budeme vyhrávat. Hlavní bude chytit začátek a vybojovat si nějakou pozici. Ať už jako mužstvo v tabulce, nebo jednotlivci v týmu. Tak nám to může fungovat. Musíme se dát dohromady, semknout a vyhrávat. To je jediný cíl, který si teď můžeme dát. A na tom pak můžeme stavět. Bavit se o play off, baráži nebo postupu je předčasné, to bude zase až další kapitola.



Vnímáte, že trenér Prospal staví nové mužstvo hlavně na bojovných typech hráčů?
Každý trenér má nějakou představu o charakteru svého týmu. Vypadá to, že spolu s asistentem Alešem Totterem chtějí stavět na bruslivých typech hráčů. Ale samozřejmě jsou třeba také střelci, aby někdo dával góly. Venca sám býval urputný hokejista a zřejmě to chce na podobných hráčích postavit. Abychom zvládali náročný hokej, který trenéři chtějí hrát. Tomu odpovídá i skutečně náročná letní příprava, kterou momentálně absolvujeme.

Narazil jste na vaše studia na ČVUT v Praze. V jakém ročníku se aktuálně pohybujete?
Už finišuji. Měl jsem studium rozložené do několika let, ale letos už bych měl dokončit závěrečný pátý rok. Na podzim bych chtěl dorazit poslední zkoušky, abych na jaře mohl jít ke státnicím.