Od května působíjako manažer mládeže HC ČB. A má hlavu plnou změn a plánů. Jako kdyby nechtěl přinést na zimní stadion čerstvý vítr, ale přinejmenším vichřici, která posune mládežnický hokej dál!

Zdá se, že jste v jednom kole?

Zapojil jsem se do práce v klubu v půlce dubna, kdy se začal tvořit trenérský tým, zvažovali jsme různé varianty s tím, že už jsem věděl, že pan Janeček, jenž je novým trenérem u staršího dorostu, je nasměrován do Českých Budějovic.

V tom jste měl prsty vy, předpokládám správně?

Toho trenéra jsem si přivedl s sebou, protože ho znám, je vyzkoušený…

Přivedl jste ho na jih Čech až z Havířova, takže to je nejspíš člověk, kterému stoprocentně důvěřujete.

Myslím, že zrovna ve středu měl schůzku s rodiči hráčů a podle mne zjistili, že to je profík. Přísný, důsledný, má nějaká pravidla, z kterých neustoupí. Jestli tu je nějaká protekce, nějaké vlivy, to ho nezajímá, protože tu nikoho nezná – a se mnou je to podobné. Máme výhodu v tom, že nejsme nikým ovlivněni, a pak se můžete rozhodovat jen podle sebe. Samozřejmě správní rada je nejvyšší orgán občanského sdružení a komunikuji s ním, informuji ji o všech krocích, přípravách.

Vy jste hodil laso do Havířova trenéru Janečkovi, ale kdo jej hodil vám?

Oslovila mě správní rada HC ČB. Já jsem jí přednesl nějakou svoji vizi, koncepci, jak by to mělo vypadat zhruba v horizontu jednoho roku. Zatím dělám všechno pro to, aby ty jednotlivé kroky, které jsem si na začátku určil jako prvořadé, postupně plnili.
Ptal jste se na můj program. Je opravdu hodně náročný. Začínám v osm, končím v osm, a ještě pendluji mezi Budějovicemi a Prahou, kde mám spoustu partnerů, které bych rád nasměroval k nám. Jde o partnery ohledně výstroje, doplňkové výživy; rád bych získal specialistu na výživu, všechna možná jednání probíhají. Chci navázat spolupráci se svazem tak, aby do budoucna měla naše snaha odezvu i tam.

Jak byste zhodnotil stav, v němž jste do HC Č. Budějovice přišel?

Nechci hodnotit minulost. Vůbec se nebudu vyjadřovat k práci do 30. dubna, protože k tomu nejsem kompetentní, abych to posuzoval. Nechci.

Pro vás je to rok nula, nová startovní čára?

Přesně tak. Neuslyšíte ode mne hodnocení k situaci, která tu byla rok dva tři zpátky. Vím, že tu byly soudní boje, soud proběhl, je to vyřešené, uzavřená kapitola. Mne zajímá, co je a bude od 1. května! Jestli budou fungovat pravidla, která už jsem nastavil pro trenéry, hráče, teď budou i pravidla pro rodiče, školy, ale to předbíháme…

V Českých Budějovicích jste se objevil ještě jako aktivní extraligový hráč v roce 2005. Ale neodehrál jste tu ani sezonu a odešel do Mladé Boleslavi. Jihočechům jste zmizel z očí. Co jste vlastně dělal?

Následující sezonu jsem působil v Norsku, v Trondheimu, a pak jsem ještě dva roky působil v první landeslize v Landshutu.

Pak jste se rozhodl ukončit kariéru?

Už byl čas, protože hokej se ne mně podepsal. Spousta zranění, spousta operací. Doteď mám deset šroubů v klíční kosti a destičku. Nadešel čas skončit a začít se věnovat mládeži. Ještě když jsem aktivně hrál, pracoval jsem s malinkými dětmi. Trenérskou licenci B jsem si udělal v roce 2008, když jsem ještě hrál v Landshutu. A mám známý hokejový projekt.

Alkra.

Tvořím ji šest let, začínal jsem od nuly a dnes, řekl bych, mohu tímhle projektem konkurovat – a konkurence je silná.

Teď své „dítě“ opouštíte, když jste kývl na funkci manažera mládeže v HC České Budějovice?

Ne, Alkra nikdy nepřijde do Českých Budějovic, aby to nebyl střet zájmů. Je to celoroční projekt s mými trenéry, roky prověřenými. Gró je letní kemp, kde máme dva termíny, ale je to celoroční program a snažím se jej nadále rozvíjet. Ale ne na úkor práce pro České Budějovice. Pro mne je prioritou post manažera, ale nerad bych opustil svou roli v Alkře, protože projekt je opravdu dobře rozjetý a vím, kolik jsem mu věnoval času a energie.

Nedostanete se do střetu zájmů, ani kdyby se českobudějovičtí hráči do vašeho projektu zapojili?

Já mám spoustu hráčů z Českých Budějovic, kteří tam jezdí už několik let. Některé znám od úplných začátků, dnes to jsou už mladší dorostenci, starší dorostenci. Vždy přijeli ve svém volnu, kdy se jim to nekrylo se zápasy, ani s tréninky v klubu.

Jeden z trenérů, který už v HC ČB není, před časem chtěl založit vlastní hokejovou školu, ale pro své aktivity tehdy nenašel pochopení. Klub se s ním brzy nato rozloučil.

Nevím, jak se na to dívá vedení jiných klubů. Já si myslím, že je jedno, jestli si ve svém volnu někdo jde zahrát s kluky fotbal, plavat, zabruslit si. Anebo jde na nějaký jiný individuální trénink, který rodiče podpoří tím, že to svému dítěti umožní.

O Martinu Janečkovi už byla řeč. Při sestavování trenérského týmu jste dostal volné ruce?

Ano, protože zodpovědnost je teď na mně, a je dost velká! Takže tým jsem si sestavoval sám. Samozřejmě proces je jasně daný a můj návrh musela schválit správní rada. Přivedl jsem si pana Janečka a došlo k některým změnám. Měl jsem nabídky asi od sedmi nebo osmi trenérů, kteří se mi sami hlásili, že by chtěli do Českých Budějovic. V první řadě jsem chtěl dát šanci trenérům, kteří tu jsou. Některé znám, jiné ne, takže jsem řekl: Ano, dávám důvěru současným trenérům a uvidí se, zda mě přesvědčí. Pokud ano, není problém, pokud by to nefungovalo dle mých představ, využiji možnosti oslovit někoho z trenérů, kteří se mi nabízeli a projevili zájem jít trénovat do Č. Budějovic.

Takže máte v šuplíku schovaný pořadník uchazečů?

Pořadníkem bych to asi nenazval. Ale ten seznam mám, a pokud by to nefungovalo, mám kam sáhnout.

V trenérském týmu je i František Čech, který vás jako mládežníka vedl. Dřív jste ho musel poslouchat, teď jste jeho nadřízený…

Já mám vůči němu pořád respekt. Já mu vykám, on mně tyká, ve vztahu já – pan Čech nevidím žádný problém. On ví, jaká je struktura v klubu, já s ním hovořil a přijal nabídku, kterou jsem mu dal. Je asistentem u mladšího dorostu B. Určitě je spokojen a můj zájem byl udržet ho v klubu, protože znám jeho historii a vím, že je s klubem léta spjatý. A že když mě trénoval, měli jsme úspěchy. Vím, že ročníky byly, jaké byly – Prospal, Neckář, Král. Byli to reprezentanti, kteří hráli i v zahraničí a něco dokázali.

Jako mladík jste se v Českých Budějovicích neprosadil do prvního týmu, extraligu jste si zahrál v jiných klubech a taky váš návrat po letech nebyl z různých důvodů dvakrát šťastný a uprostřed sezony 2005 jste se stěhoval do Mladé Boleslavi. Nezahořkl jste vůči Budějovicím?

Ne, pro mne to byla výzva. Poslední dva roky jsem trénoval extraligu mladšího dorostu v Letňanech a byl jsem domluven na smlouvě, měl jsem vést v příští sezoně juniorku. Po nabídce z Budějovic jsem kontaktoval majitele, bratry Kučery, s tím, že mám možnost dělat manažera mládeže v HC ČB. Bez problémů mě uvolnili, takže jsem se mohl zapojit. Když jsme o mém příchodu jednali v Budějovicích, jasně jsem si řekl některé podmínky, vyšli mi tu vstříc. Práce je tu opravdu dost, ale je to pro mne výzva.

Zkuste nastínit některé plány a vize manažera Krátošky?

Má vize je udělat Jihočeské hokejové centrum. V mém věku to fungovalo tak, že v určitém věku oslovilo talenty ze Strakonic, J. Hradce, Tábora, Písku, Vimperku, Soběslavi…

Fotbalisté mají svůj projekt Jihočeský fotbal.

Když jsem přistoupil na to, že půjdu dělat manažera mládeže, tak jedním z prvních lidí, se kterými jsem mluvil, byl pan ředitel Caldr. Prezentoval jsem mu svoji vizi hokejového centra a zapojení ZŠ Grünwaldova do tohoto projektu. Jsem velmi rád, že pan Caldr přivítal projekt s velkým nadšením. Centrum by mělo být takovým podstupněm akademií, s nimiž teď hokejový svaz přišel jako s novinkou. Akademie mají samozřejmě stanoveny podmínky, které musejí splňovat, aby licenci dostaly.

V horizontu kolika let by mohlo vzniknout ono hokejové centrum na jihu Čech?

Možná za rok, dva. Aktuálně vidím, že tu nejsou podmínky, abychom pro letošní sezonu žádali o licenci akademie. Chceme mít kvalitní trenéry, kvalitní tréninky pro hráče, kde už používáme některé novinky, a jsme možná první klub v republice, který moderní pomůcky zakoupil a už s nimi hráči cvičí.

Plány vypadají velmi ambiciózně. Všude se však šetří, hovoří o krizi. Bude mít HC ČB dost finančních prostředků?

Vím, jaké jsou možnosti, jaký byl rozpočet na minulý rok. Pro ten letošní větší určitě nebude, protože jisté škrty nastaly. Musíme se snažit vytěžit z minima maximum.

Budete se striktně držet manažerské role, anebo vás uvidíme také na střídačce některého týmu?

Jsem manažer, jeho kompetence a pravomoci jsou jasně dané, s tím, že budu dělat asistenta u juniorky. Ale chtěl bych být volný asistent u všech kategorií, protože nesu zodpovědnost od přípravky po juniorku, dávám všanc své jméno a nerad bych pošramotil i to, co jsem v Alkře vybudoval. Vím, že jdu do docela velkého rizika, ale udělám vše, aby to tady fungovalo podle mých představ. První věc, kterou jsem nastavil, byla přísná pravidla pro trenéry i hráče a s pomocí trenérů budu trvat na tom, aby se dodržovala. Když jsou dopředu daná, předejdeme konfliktům. Každý ví, co má dělat a jak se má chovat.

Všechno, co jste nastínil, určitě nepůjde splnit do roka a do dne, je to běh na dlouhou trať. Na jak dlouhou dobu jste podepsal smlouvu?

Kontrakt je na rok. Výsledky určitě nepřinese jeden rok, ale já bych chtěl během toho roku přesvědčit veřejnost, trenéry, hráče, správní radu, majitele a další zainteresované do dění v klubu, že tato cesta je správná. Budu přísný, ale asi mi dá každý za pravdu, že český člověk je specifický, má svou mentalitu a nesmí dostat moc volnosti. Pokud chcete být úspěšný, rovnat sport, musí se pravidla dodržovat.

Ač se to nezdá, křeslo manažera mládeže je asi horké, protože vaši předchůdci se celkem často střídali.

Nejdéle tu byl asi pan Liška, že? Po něm nastoupil pan Ťoupal, pan Kolda a teď já. Nevím, co bude za rok, za dva. Chtěl bych odvést poctivou práci a přesvědčit všechny v Budějovicích, že to s mládežnickým hokejem myslím dobře. A první signály mi dávají za pravdu – to, co jsme nastavili, včetně nových věcí, zatím funguje.

Prý máte jednu čerstvou novinku ze zákulisí.

S potěšením mohu informovat celou hokejovou veřejnost, že Eda Turek, což je dnes už brankářská legenda, přijal moji nabídku působit ve funkci konzultanta brankářů napříč všemi mládežnickými kategoriemi. Jsem velmi rád, že jsme našli společnou řeč ohledně jeho působení v HC ČB i vytvoření Jihočeského hokejového centra.