Jste rodákem z Ústí nad Labem, kde jste také odehrál většinu své kariéry?
Ano. Většinou jsem hrál v doma Ústí a k tomu jsem chodíval na výpomoc do Litoměřic.
Vždycky jste dával dost gólů. Nepřistála vám někdy v minulosti také nabídka z extraligy?
Nějaký zájem ze strany extraligových klubů byl, ale vždycky jsem měl smlouvu v Ústí a nakonec to nedopadlo. Navíc jsem byl dost často zraněný, což tomu také moc nepomohlo. Naštěstí to vyšlo alespoň loni v mých jednatřiceti letech. Byl jsem za to rád, že jsem v Pardubicích dostal šanci. Bral jsem to jako jeden ze svých cílů. Šel jsem si zatím a potěšilo mě, že si mi to povedlo, i když už jsem měl po třicítce.
Poprvé jste Ústí nad Labem opustil až před třemi roky, kdy jste se vypravil na dvě sezony do tehdy ještě prvoligového Kladna. Jaké to bylo angažmá?
Když nebudu počítat Litoměřice, tak to byl skutečně můj takový první větší odchod z mateřského klubu. Za to jsem byl hodně rád, protože na Kladně to bylo super. Všechno tam fungovalo tak, jak mělo. Byla to výborná zkušenost a hodně mi to otevřelo oči.
S Motorem proběhl první kontakt už loni v průběhu sezony. Proč to tehdy nedopadlo?
S Budějovicemi jsem byl v kontaktu teď v lednu, ale i v dřívějších letech. Nikdy to však opravdu nedopadlo. Nevím přesně, na čem to shořelo. Hovořilo se o nějaké hráčské výměně. Vyšlo to až teď a za nabídku jsem moc rád, protože jsem do Motoru hodně chtěl jít. Těší mě, že tady mohu být.
Hrávalo se vám v Budvar aréně dobře jako soupeři?
Do Budějovic jsem se vždycky těšil. Je to nádhera, jaká je tady atmosféra a kolik chodí lidí. Sem se musí těšit každý. I soupeři. Je to paráda. Všechny zápasy se tady hrají naplno, na krev. To se mi vždycky líbilo.
Trenér Prospal vás oslovil především jako střelce?
Když jsme se bavili o mé roli v týmu, tak se ode mě čeká především produktivita. To je jasné. Udělám maximum, abych tato očekávání splnil.
V tréninkovém kempu je dvaadvacet útočníků. Co říkáte takové obrovské konkurenci?
Trenér je na to asi takhle zvyklý z Ameriky. Já jsem tedy v Americe nikdy nebyl, ale tréninkový kemp je dělaný jako tam. Alespoň, co jsem slyšel. Je to tak dobře. Když je konkurence, tak se musí každý víc snažit. To je podle mého správně.
O obavách se asi mluvit nedá, ale vnímáte, že je to od prvních tréninků boj o místo v sestavě?
Mám respekt ke každému hráči a všichni se chceme dostat nahoru. Konkurence tady je, ale mělo by vás to spíše motivovat, než aby se člověk nějak bál.
Tréninky Václava Prospala jsou pořádně náročné. Zažil jste někde tak tvrdou přípravu?
Zažil jsem to loni v Litoměřicích. To je srovnatelné. Také jsme tam hodně bruslili. Ale nebylo to hned od prvního tréninku.
Pocházíte z Ústí nad Labem. To se vám musí v Budějovicích líbit, aniž bych nějak shazoval malebnost vašeho severočeského bydliště.
Chápu to (smích). Mně se Ústí líbí, ale vím, co si o tom každý myslí. Co na to říct. Budějovice jsou prostě nádherné město. Šel jsem sem hlavně kvůli hokeji, ale tohle byl také jeden z důvodů, když jsem se rozhodoval. Moc se tady líbí mně i snoubence.
