Že je Ptáček výborným hokejistou a vzorným otcem tří dětí, o tom se všeobecně ví. Ale o jeho velké lásce k rychlým motocyklům už se zdaleka tolik neví. „Vyrůstal jsem na statku a hned za ním bylo pole, takže jsem měl už od dětství možnost jezdit na pionýru, kterého pak vystřídala Jawa panelka. Tu mám mimochodem dosud a kamarád Martin Smrž mi ji dává dohromady, aby zase vypadala k světu," vzpomíná hokejista, který se ještě v dresu pražské Sparty hned čtyřikrát radoval ze zisku mistrovského titulu.
Motocykly zůstaly Ptáčkovi v srdci až dodnes. „Přes Simsona jsem se dostal až ke své první pořádné motorce, kterou jsem si koupil, když jsem začal vydělávat. Byla to Yamaha FZR 600 R. Od té doby jsem začal jezdit pořádně jako skutečný motorkář," směje se.
Vyjížďky na motocyklu má rád a pokud to dovolí počasí, hokejové i rodinné povinnosti, tak vyráží ven. „Už je to ale trochu horší. Když jsem byl svobodný a bezdětný, tak jsem se prostě sebral a jel jsem se projet. Nebyl problém najet třeba pět set kilometrů za den. To bylo za mlada. Teď už je to slabší. Člověk hledá volnou chvíli, aby nešidil rodinu."
Především díky svému hokejovému angažmá v Českých Budějovicích se Ptáček seznámil také s jihočeskými patrioty bratry Jakubem a Matějem Smržový, kteří patří už více než deset let k našim nejlepším motocyklovým jezdcům. „Za to může hlavně náš nastávající švagr Jirka Ferebauer, který chodí s naší ségrou," vysvětluje mladší z bratrské dvojice Smržových Matěj.
„U piva jsme se o tom bavili. Slovo dalo slovo a vyrazil jsem se poprvé podívat za klukama na závody. Dali jsme se pak více dohromady a máme i další společné zájmy. Nejen motorky, i když to je kluků práce," doplní Ptáček. „V rámci fyzické přípravy chodíme společně třeba do kryokomory."
Právě díky Smržům si pořídil nový motocykl Kawasaki Versys. „Ten důvod je jediný, abych mohl za klukama dojíždět na závody na motorce. Je to jiné, než když tam člověk přijede autem. Pro mě je to úplně jiná pohoda, když přijedu na motorce a rozbalím stan. Tam bivakuji a na závod se dojdu podívat pěšky, protože kempy jsou hned v bezprostřední blízkosti závodišť. Pro mě je to bezvadný relax. On i pohled na okolní krajinu je úplně jiný z motorky než z auta," vyznává se ze svého vztahu k závodům.
Ty byly jeho vášní vždycky. „Závody mám rád. Dříve jsem dost kamarádil s Petrem Vorlíčkem, který je dlouhodobě naším nejlepším jezdcem supermota. Na něho jsem se jezdil dívat, a když jsem měl motardovou motorku, tak jsem k němu jezdil i trénovat. To mi zůstalo. Jenom jsem trošku změnil disciplínu a přeorientoval jsem se na silnici," vypráví Ptáček.
Zatímco on bývá v depu na motocyklových závodech poměrně častým návštěvníkem, Matěj Smrž naopak na hokejové zápasy moc často nezavítá. „V tomhle jsem hrozný omezenec. Já žiji jenom motorkama," s úsměvem sportovně přiznává. „Od té doby, co se známe s Frantou, tak se snažím hokej trošku více sledovat. Navíc když v Písku hraje i Jirka Ferebauer. Zjišťuji si, jak na tom kluci jsou. Občas probíhá i nějaké hecování," připustí. „O hokeji skoro nic nevím, ale snažím se o něj zajímat. Je to ostuda, ale na hokeji jsem tady v Budějovicích nebyl už strašně dlouho."
Na dotaz, jestli je František Ptáček brankář, obránce nebo útočník, však Matěj Smrž zareaguje bleskově a správně. „To vím naprosto přesně. Fanda je nejlepší budějovický obránce." On zase na oplátku přidá, že co se týká hecování, určitě vede starší z bratrské dvojice Jakub. „Kuba je až neuvěřitelně zapálený do virtuálního světa. Je neustále připojený a pořád od něj chodí nějaké zprávy," směje se Ptáček a Matěj Smrž okamžitě reaguje. „Také bych ti ale přál vidět jeho měsíční účet za telefon."
Matěj Smrž se chystal navštívit některý ze zápasů v Budvar Aréně v nedávno skončené sezoně. K tomu ale nakonec nedošlo. „Matěj chtěl přijít až na nějaký pořádný mač, ale my jsme mezitím vypadli, takže měl smůlu," připomíná Ptáček snad až moc rychlé vyřazení Mountfieldu v předkole play off s Vítkovicemi. „Je fakt, že jsem mu ale i já sám říkal, aby si počkal na ty zápasy, ve kterých o hodně půjde, protože atmosféra je úplně jiná, když je plný stadion. Když někde v polovině sezony o tolik nejde, tak to není ono," připouští i sám Ptáček.
