Na konci uplynulé sezony oslavil Kantor mistrovský titul v Třinci, kde dělal dvojku dalšímu Jihočechovi Šimonu Hrubcovi. „Do Třince jsem přišel z Boleslavi v průběhu sezony. Chtěl jsem tam jít. Viděl jsem, že je tam možnost udělat velký úspěch. Bylo to tam super,“ chválí si.

V základní části dostával v brance dostatek příležitostí. „Se Šimonem jsme se docela vystřídali. Bylo to tak, že on odchytal třeba dva zápasy a já jeden. V play off podával výborné výkony, takže tam nebyl důvod něco měnit. Vyhráli jsme titul a chtěl jsem v Třinci zůstat i nadále,“ přiznává.

Ale nakonec musel hledat angažmá jinde. „Bylo veřejným tajemství, že klub má na další sezonu domluveného Bartošáka. K tomu měli podepsaného Petra Kváču tady z Budějovic. Manažer pan Peterek mi říkal, že se mnou byli spokojeni, a pokud by neměli nasmlouvané tyto dva gólmany, tak bychom se o našem dalším působení v Třinci určitě pobavili. Takhle jsem ale musel hledat něco jiného,“ vysvětluje.

Kantor si udělal v našich extraligových klubech dobré jméno, takže nějaké nabídky dorazily. „Ale nebylo to úplně to, co bych si představoval. Buď za málo peněz, nebo tým, do kterého se mi úplně nechtělo. Proto jsem řešil nějaké možnosti do zahraničí,“ vypráví.

Nakonec vyrazil až na Britské ostrovy do Sheffieldu. „Když mi agent poprvé zavolal, že bych mohl jít do Anglie, tak jsem mu řekl, jestli se nezbláznil,“ usměje se. „Ale pak jsem docela koukal a předčilo to má veškerá očekávání,“ připustí.

Anglie je brána spíše jako fotbalové země. „To jsem si také vždycky myslel. Ale když jsme hráli hned první letní přátelák a přišlo na něj sedm tisíc lidí, tak jsem docela koukal. Stejné návštěvy pak chodily i na naše mistrovské zápasy. Z tohoto pohledu to tam bylo opravdu super,“ ocení.

Kvalita nejvyšší britské soutěže ho také příjemně překvapila. „V létě jsme hráli přátelské zápasy s celky ze slovenské extraligy a celkem jednoznačně jsme vyhrávali rozdílem třídy. A třeba Cardiff, který hraje britskou nejvyšší soutěž, porazil v Lize mistrů Hradec Králové. Prvních pět týmů je na skutečně vysoké úrovni, co se týká kvality hry i zázemí na stadionech. Zbytek je po všech stránkách horší. Ale byl jsem z toho hodně překvapený,“ neskrývá.

V soutěži ale nakonec Jihočech odchytal jenom dva zápasy. „Jeden od začátku a ve druhém jsem střídal. Klub mě v létě podepsal jako jedničku s tím, že se mnou bude nějaký mladý Angličan. Ale potom přivedli ještě Tomáše Dubu. V přípravě jsme se pravidelně střídali, ale když začala sezona, tak jsem prakticky nechytal. Dostal jsem od začátku jen jeden zápas a jednou jsem Tomáše střídal. Když jsem se trenéra ptal, tak mi řekl, že se mu líbí, jak Tomáš chytá. Tím to prakticky skončilo. V Anglii je omezený počet cizinců, takže druhý gólman nemůže být ani na střídačce. Abych seděl půl roku na tribuně, to se mi nechtělo. Klub mě taky nechtěl platit, když bych nehrál. Tak jsme se vzájemně domluvili, že to ukončíme,“ popisuje svůj konec v britském klubu.

Kantor se tak vrátil domů a vytočil číslo prezidenta Motoru Romana Turka, jestli by se nemohl dočasně připravovat s českobudějovickým prvoligovým týmem. V tom nikdy problém nebýval, klub svým odchovancům vždycky vycházel vstříc. „Touto cestou bych chtěl vedení klubu i trenérům ještě jednou poděkovat, že mi umožnili s týmem trénovat. V Anglii jsem skončil vlastně ze dne na den. Pokud bych se nemohl nikde připravovat, dokud se něco neobjeví, tak by pro mě bylo těžké pak někam naskočit. Pro mě je to opravdu super a Motoru moc děkuji,“ vzkazuje.

Nyní se českobudějovický odchovanec připravuje s mateřským klubem a čeká, co se naskytne. „V extralize by se musel pouze někdo zranit. Jinak to vypadá asi spíše zase na zahraničí. Lákala by mě nejvyšší německá liga. Je to super soutěž, na kterou chodí hodně lidí a člověk si tam může vydělat dost peněz. Dívám se hlavně tímto směrem. Ale sezona je v plném proudu, takže si nemůžete moc vybírat,“ uvědomuje si.

Varianta, že by se na tréninku ukázal českobudějovickým trenérům a řekl si tak třeba o angažmá v Motoru, prý nepřipadá v úvahu. „O tom jsme se vůbec nebavili a myslím, že to není na pořadu dne. S týmem mohu trénovat, za to jsem rád, ale to je všechno,“ uzavře Kantor.