Sáhl po helmě s košíkem a nastoupil ve Vimperku, jako by se nic nestalo. V derby s Hlubokou ho přitom obránce Ondřej Žlůva narazil na mantinel a útočník se nešťastně zranil tak, že strávil dva dny v nemocnici.
„První dva dny byly nejhorší. Hlavně první noc. Bolela mě hlava a nemohl jsem spát," líčí Lukáš Sumerauer, jenž neví, zda utrpěl otřes mozku, ale další diagnózy zná: „Měl jsem prasklou čelist, prasklou lebku," ukazuje vedle oka. Své zranění nijak nezveličuje. „Doktoři mi řekli, že mám být tři týdny v klidu. A že nesmím do těch míst dostat ránu. Když to ale budu hlídat a hrát s mřížkou, tak je to v pohodě. Jinak by hrozila další zlomenina a operace," uvědomuje si rizika.
V derby favorizovaní servismani Hlubokou zdolali 7:2 a bylo to jejich deváté vítězství v sezoně. Lukáš Sumerauer na ně ale rád vzpomínat nebude. „Do konce zbývaly čtyři minuty a my hráli přesilovku. Byl jsem u manťáku, udělal kličku a protihráč mě trefil do hlavy, zrovna když jsem se otáčel. Přišla rána a já, jak jsem byl skloněný, jsem upadl tváří přímo na hranu mantinelu," líčí moment, při kterém zatrnulo. Helma byla na odpis. „Praskla a rozlétla se." Sumerauer nedohrál.
Nemusí nikoho přesvědčovat, že to byla pořádná pecka. „Pískalo mi z toho v uších," pousměje se trpce útočník, kterého robustní beci s oblibou nahánějí. „Už jsem to pocítil proti Krumlovu od Romana Štěrby a Michala Mrázka. Blbě to dopadlo až teď…"
Hokejové ataky však nebere osobně: „Je to hra," tvrdí s nadhledem.
Na mřížku na přilbě si rychle zvykl, v sobotu dal Soběslavi desátý gól, jako by se v čase vrátil do dorosteneckých let. „Je pravda, že po šesti letech je to nezvyk. První trénink mi to vadilo. Ale vzal jsem si ji jednou i na hokejbal, abych si na ni zvykl," líčí útočník.
Na hlavu nasadil novější model helmy a při hře na své zranění nemyslí. Většinou… „Akorát se Soběslaví jsem měl trošku strach v první třetině, kdy na mne byl faul a letěl jsem hlavou na otevřená vrátka. Ale dal jsem si před sebe ruce a dobře to dopadlo," uzavírá.
