Byly to nervy, ale o to je větší radost z postupu?
Samozřejmě. Spokojenost je velká. Jsme strašně rádi, že jsme to uhráli doma a nemusíme jet znovu do Přerova. Jsme trošku pomlácení a máme nějaké nemocné, takže jsme rádi za kratší odpočinek a v pondělí nám začíná další série.

Byl to nejhokejovější zápas z celé série?
Určitě. Přerov věděl, že když na nás hrál tvrdě a skoro až zákeřně, tak na nás neměl. Teď se hrál hokej a soupeři to skoro vyšlo. Je to paradox. Když hrál Přerov hokej, tak proti nám odehrál nejlepší zápas. Po celé utkání jsme tahali za kratší konec. Naštěstí jsme to otočili a v nájezdech rozhodli. Pořád jsme si ale šli za svým cílem a věděli jsme, že to dotáhneme.

Na 5:5 hosté vyrovnávali pět minut před koncem, ale tomu gólu přecházel neodpískaný faul na vás. Cítili jste křivdu?
To byl jasný faul, který rozhodčí nepískli. Sudí pískali fauly padesát pět minut a pak najednou nic. Teď už je to jedno.

Překvapil vás trochu Přerov tím, že nehrál ani zdaleka tak tvrdě jako v předcházejících zápasech?
Trošku ano. Možná jim došlo, že kdyby hráli pořád tvrdě, tak by za chvíli neměli s kým hrát, protože jim hráči odpadávali. Tentokrát ale hráli hokej a dělali nám s tím největší starosti. Dvě třetiny jsme s tím měli problémy. Naštěstí jsme se ale včas srovnali a dali rozhodující góly.

Neměli jste před sérií z Přerova přece jen obavy, když jste s ním v základní části neuhráli ani bod?
Když jsme Přerov dostali, tak jsme samozřejmě v hlavách měli, že jsme s ním čtyřikrát prohráli. Týden jsme se na něj ale připravovali a věřili jsme, že to zvládneme. Hodně jsme se věnovali přesilovkám, které nakonec sérii rozhodly. Ani jsem neměl obavu, že bychom přes Přerov nepřešli. Tušil jsem, že je uděláme a rozhodne naše hokejovost. Šlapali jsme jako tým a dodržovali jsme všechno, co nám trenéři řekli. Až na pár výjimek, ale to se samozřejmě v pěti zápasech stane. Celkově jsme plnili to, co jsme měli, a zaslouženě jsme postoupili dál.

V nájezdech jste museli dvakrát vyrovnávat náskok soupeře. Prohrál jste jako kapitán los a proto začínali hosté?
Los jsem vyhrál, ale jsem domluvený s brankáři, že raději začínají chytat. Většinou Ondra Bláha něco chytí. Tentokrát ne a nechal to na nás. Důležitý byl vyrovnávací gól Tomáše Nouzy a mně se pak také podařilo srovnat. Petr Kváča potom chytil nájezd soupeře a Michalu Chovanovi už tam gólman skočil jako fotbalový.

Na třetí nájezd šel do branky junior Petr Kváča a uspěl. To bylo kolektivní rozhodnutí na střídačce?
Poslali ho tam trenéři. Kvaky chytá nájezdy výborně i na tréninku. Je na ně připravený a tato alternativa byla ve hře. Udělal to parádně. Chytil rozhodující nájezd a vyhráli jsme.

Vám osobně nájezdy vycházejí. Máte nějaký osvědčený recept?
Bude to v tom asi trochu zkušenost a snažím se hlavně dělat věci, které fungují. Reagoval jsem na brankáře. Měl jsem ho přečteného z rozbruslení. Věděl jsem, co dělá. Že hodně zajíždí do branky. Tak jsem počkal, až tam zajede, a vyšlo to parádně. Všichni tři jsme dali v nájezdech hezké góly.

Pro semifinále máte dva možné soupeře Jihlavu nebo Slavii Praha. S Jihlavou byste začínali venku, se Slavií doma. Kdo by se vám víc zamlouval?
Těžko říct. Jihlava hraje hodně důrazně, Slavia je hokejovější. Play off je ale něco jiného než základní část. Uvidíme, kdo na nás vyjde.

Nebudete fandit Ústí v sérii proti Kladnu?
Nebudu.