Jaké byly poslední tři roky, které jste strávil za oceánem?
Nejlepší byl hned ten první. Byla to má poslední sezona v juniorce a před ní jsem se rozhodoval, co a jak. Dostal jsem pozvánku do tréninkového kempu Edmontonu Oil King, takže jsem tam letěl a věděl jsem, že v juniorce bychom měli mít velice silný tým. To se také potvrdilo. S Edmontonem jsme vyhráli Western Hockey League a dostali jsme se na Memorial Cup, což byla super zkušenost.

Juniorský věk jste završil úspěšně. Co následovalo dál?
Podařilo se mi podepsat dvouletou smlouvu v AHL s farmou Winnipegu.

To byl být již jen kousek od nejslavnější soutěže světa NHL?
To je pravda. Je to kousíček, ale zároveň hrozně daleko. Tam jsem po juniorce pokaždé začínal v kempu, ale nikdy se mi v mužstvu nepodařilo udržet nastálo. Nejprve jsem byl v obou letech na nováčkovském kempu Winnipegu a pak vždycky následoval kemp farmy, kde se tvořil tým pro sezonu. Tam jsem ale pokaždé vypadl a hrál jsem v nižší ECHL. První rok za Newfoundland a druhý v Norfolku.

V AHL jste ve dvou sezonách nasbíral pouhé čtyři zápasy. Asi je zbytečné se bavit o tom, že je to málo…
Určitě je to málo. Chtěl jsem se tam udržet nastálo, ale bohužel. Není to vůbec jednoduché. Hodně záleží také na tom, kolik je na farmě zrovna hráčů s podepsanou smlouvou v NHL.

Je svou kvalitou AHL výš než naše extraliga?
Je to hrozně těžké porovnat. AHL je výborná soutěž, to bezpochyby. Pendluje tam spousta kluků, kteří mají již odehráno hodně i v NHL. A k tomu mladí talentovaní kluci, kteří se tam snaží dostat. Je to trošku jiný styl než extraliga. Asi by to bylo zajímavé porovnání, kdyby se spolu utkaly týmy z obou soutěží.

I když to nevyšlo úplně podle představ, tak jste bral tři roky v zámoří jako dobrou zkušenost?
Určitě to byla dobrá zkušenost a nelituji toho, že jsem tam šel. Mohl jsem zažít kempy NHL, viděl jsem, jak se připravují hráči z nejlepší soutěže světa. Sám jsem nevěděl, do čeho jdu. Jak moc je to náročné, jak se tam cestuje. Sedmdesát dva zápasy v základní části, to je porce, na kterou jsem nebyl zvyklý. Ale jak říkám, zkušenost výborná.

V zámoří jste posbíral poměrně velké množství trestných minut a také se vám povedlo hokejkou seknout rozhodčího. Mohl byste přiblížit, jak k tomu došlo?
Byl to takový vyhrocený zápas, dostal jsem trest do konce utkání, a když jsem odjížděl, tak jsem třískl hokejkou do mantinelu. Ta se zlomila a odlomený kus čárového rozhodčího lehce sekl přes ruku. Nebyl v tom žádný úmysl, ale stávat by se to nemělo. To je jasné. Omluvil jsem se mu, on to vzal a uznalo to i vedení soutěže. Na videu bylo vidět, že jsem ho nechtěl seknout, takže jsem nebyl ani suspendován.

Když vám vypršela smlouva, řešil jste i jinou možnost než návrat do Motoru?
Ani ne. Když jsem odcházel, tak jsem věděl, že jsem hráč Budějovic a Motor jsem pořád sledoval. Od té doby, co jsme byli v kontaktu s manažerem Jirkou Novotným, tak už se řešily jenom detaily. Byl jsem hrozně rád, že nabídka přišla a jsem tady.

Co čekáte od svého nadcházejícího působení v Motoru?
Za tři roky, kdy jsem tady nebyl, se extraliga ohromně zkvalitnila, co jsem tak sledoval. Očekávám vyrovnanou soutěž. Musíme se na to dobře připravit. Těším se na fanoušky a uvidíme, jak to bude vypadat.

Vrátil se po třech letech v zámoří jiný Šimon Kubíček, než jaký odcházel?
Asi přišel o něco zkušenější Šimon Kubíček (úsměv). Trochu silnější a hokejově vyspělejší. Herní styl bude asi pořád stejný, jenom doufám, že na vyšší úrovni. Jsem bek, který si zakládá na kvalitní obraně. Ale myslím, že mám i slušnou střelu, takže rád podpořím i útok.

Ve vašich statistikách svítí jeden extraligový gól, takže je v plánu navýšení této bilance?
Určitě je cíl to navýšit (úsměv). Nejsem žádný Erik Karlsson, ale střelu mám dobrou, takže když to půjde, tak se budu snažit útok podpořit a bodově týmu přispět.

V mládí jste míval strach z revizorů v městské hromadné dopravě. Ten vás v Americe přešel?
To bylo ještě tady, když jsme v mládí dělali kraviny. Teď už městskou moc nejezdím, takže jsem v pohodě (smích).

V mládí jste se také obával agresivních sršní. Informace, že se na našem území objevila asijská sršeň, vás nechává klidným?
Zaregistroval jsem to, ale už mě to tak nezneklidňuje. Tohle byly takové naše blbiny z mladých let (úsměv).