Juniorský obránce HC ČB Bohumil Jank po třech přípravných zápasech vypadl z nominace na MS „18“, do Ameriky se tudíž nepodívá, přesto si ještě prodlouží reprezentační sezonu.

Ve čtvrtek měl naspěch, ze školy mířil rovnou domů. „Pan Šrámek mi volal, že se mám co nejrychleji sbalit a přijet do Domažlic,“ vysvětloval. V týmu ČR „17“, který jede do Švýcarska, na poslední chvíli nahradí zraněného Bartejse.

Kdy jste se dozvěděl, že se na závěr sezony podíváte se sedmnáctkou do Švýcarska?
Asi před hodinou mi volal pan Šrámek. Sice toho mám dost, ale udělalo mi to radost – za nároďák si vždycky rád zahraju!

Sotva jste vypadli v semifinále extraligy juniorů, čekal vás kemp reprezentační osmnáctky v Letňanech. Jak to tam vypadalo?
Odtrénovali jsme dvoufázově celý týden. V úterý jsme hráli přátelsky s Duklou Jihlava 2:2, ve čtvrtek pak proti juniorce Slavie. Jedna lajna vždy nastupovala v týmu soupeře. Takže ve čtvrtek jsem si zahrál za Slavii . . .

To pro vás muselo být zvláštní, obléknout dres Slavie.
Měl jsem z toho zvláštní pocity. V pátek po tréninku trenéři oznámili nominaci, padlo i mé jméno, takže jsem mohl absolvovat další kemp. V pondělí jsem se zase hlásil v Letňanech, v úterý jsme odehráli další zápas s Duklou Jihlava a já hrál zase za Jihlavu. Takže znovu zvláštní pocity. Ve čtvrtek trenér Sýkora oznámil nominaci, kam jsme se už nevešel.

Druhým sítem výběru jste tedy neprošel. Tušíte proč?
Šel jsem za panem Musilem, abych se zeptal, kde byla chyba, co jsem udělal špatně. Vysvětlil mi, jak to je. Že Adam Sedlák, který hraje v Americe, se zranil, a proto na mistrovství nepojede. Nepojedu tudíž ani já, protože jsem ho měl v obraně doplňovat. Sedlák je hráč, který by na ledě strávil pětadvacet minut za zápas, měl to být klíčový obránce. Když kvůli zranění vypadl, museli trenéři obrany překopat, vzít za něj do týmu více ofenzivní obránce, proto jsem se do mužstva nevešel. Jsem spíš defenzivnější typ, zatímco Daniel Krejčí, který jede místo mne, je šikovný, umí si najet a zakončit gólem.

Počítal jste v duchu s tím, že byste na mistrovství letět nemusel? Zklamání se asi dostavilo . . .
Zklamání bylo, to určitě. Trenéři mě chválili – a pak přišla rána. Ale po vysvětlení od pana Musila je to zklamání daleko menší. Byli se mnou prý nadmíru spokojeni.

Bývalý obránce František Musil odehrál řadu sezon v NHL, reprezentoval. Je to pro vás pojem?
Je to správný a férový chlap. Znám ho čtyři roky, od té doby, co v Kanadě vedl náš výběr do patnácti let. Známe se dobře, a když jsme spolu měli rozhovor, bylo to, jako když mluví táta se synem. Dobře jsme si popovídali.

Jaká panovala v národním týmu atmosféra?
První dva týdny jsme byli nervózní, každý se bál o místo. V tréninku jsme jeli všichni nadoraz, každý se chtěl trenérům ukázat. Ale atmosféra byla dobrá a nás mladé starší kluci bez problémů přijali do party.

Místo mistrovství světa odehrajete tři zápasy proti Švýcarům. V sedmnáctce jste kapitánem, asi se v ní cítíte jako doma, že?
Na srazy ročníku 1992 jezdím pravidelně, se všemi kluky se znám, zrovna tak s trenéry Kopeckým, Turkem a celým realizačním týmem. Žádná změna to pro mne nebude.

Kdo z vašich spoluhráčů měl více štěstí a na kempu v Letňanech uspěl?
Kluci z Plzně, Jakub Culek a Petr Straka. Ze Slavie Daniel Krejčí a David Musil. První týden s námi strávil ještě Strnad a Havlík, ti po zúžení kádru ale vypadli, a taky Hanták. V roli trojky je vítkovický brankář Petr Mrázek.

Váš ročník má tedy v nominaci celkem početné zastoupení . . .
Poměrně ano. Mrzí mě, že tam nejsem, ale takový je sport a pro mne byla dobrá zkušenost, že jsem se mohl kempu před mistrovstvím světa zúčastnit. Říkám si, že mám ještě rok času a příště to snad vyjde. Na šampionát pojede můj ročník a doufám, že tam nebudu chybět.

Máte před sebou poslední akci v této reprezentační sezoně. Jaké plány máte do příští sezony? Zámoří vás neláká?
Nejdřív musím udělat školu, maturitu, a teprve kdyby mě potom chtěli, tak bych Ameriku zvažoval. Ale až za tři roky, zatím nad tím nepřemýšlím. Pak by záleželo na dohodě s rodiči a konzultaci s agentem. Teď mám školu, jedno koleno po operaci, u druhého kolena mě operace čeká asi po sezoně a stát se může cokoli. Kdybych musel hokeje nechat, co bych dělal pak, bez vzdělání s maturirou?

Zmínil jste bolavé koleno. Je stav opravdu tak vážný, že si vyžádá operaci?
Jedno koleno, to operované, drží – musím to zaklepat. Na kontrolu půjdu s tím pravým. Lékař v Olomouci se na ně podívá a rozhodne, zda je operace nutná. Koleno mě celou sezonu zlobilo. Doktoři mi vždy tvrdili, že je přetížené. Úpon pod kolenem bolí, tak uvidíme, jestli tam není nějaký zánět.

Osmnáctka na apríla odletěla za velkou louži. I když ve výpravě chybíte, určitě týmu držíte palce, aby na mistrovství uspěl.
Stoprocentně! Letí na mistrovství s tím, že může překvapit. Přeji týmu, ať se umístí co nejlépe. A hráčům, ať se ukážou, protože když se představí v dobrém světle, všimnou si jich skauti a mohou dostat možnost hrát v juniorské lize nebo v NHL. V jejich kariéře je to další krůček.