Juniorský útočník Rudolf Červený (17) byl jediným hráčem HC Mountfiled v kádru reprezentace do 18 let, která na světovém šampionátu v Tampere senzačně sestoupila z elitní skupiny.


Nebylo pro vás prvním překvapením už to, že jste zbyl v závěrečné nominaci jako jediný z Jihočechů?
Bylo, čekal jsem, že v ní bude víc hráčů z Českých Budějovic.
Jako prvního z Českobudějovických trenéři vyřadili Havrana . . . 
Po něm opustil tým Polodna. To mě překvapilo, protože Standovi Polodnovi řekli, že má místo jisté, a nakonec ho s sebou nevzali. Dozvěděl se to nastejně s Parýzkem.


Co byste řekl k samotnému šampionátu?
Skončil pro nás zklamáním, i když jsme si věřili. Tým nebyl tak špatný. Přestože jsme ve skupině dva zápasy vyhráli, dostali jsme se do skupiny o udržení. Přitom nám stačilo uhrát bod navíc, abychom z prvního místa postoupili do semifinále. Ale nepovedlo se nám porazit Švédy. Stačila by nám i remíza s Finy, nebo aby Slováci neporazili 1:0 Finy, kteří je přitom tlačili.


Takže i trochu smůly?
Taky, ale na tu se nemůžeme vymlouvat, protože všechno jsme měli ve svých rukou. Němce jsme celou dobu přehrávali, ale přišly dva brejky, z nichž jsme inkasovali dva góly, a dolehl na nás psychický tlak, protože jsme museli vyhrát. Přes mnoho šancí se nám nepovedlo výsledek otočit.


Jaká byla atmosféra v mužstvu během šampionátu a po něm?
Dobrá. Kolektiv byl dobrý. Po dvou vyhraných zápasech to vypadalo výborně, ale po turnaji je jasné, ž e nálada byla špatná – nikdo si nepřipouštěl, že bychom mohli sestoupit.


Kolik jste dostával protosru na ledě, jak se vám dařilo?
Hrál jsem ve čtvrté formaci, ale kdykoli trenéři potřebovali stáhnout hru na dvě nebo tři pětky, vždycky jsme hrál. S tím jsem byl spokojen. Odehrál jsme všechna oslabení.


Přesilovky ne?
Mluvil jsme o tom s trenérem, samozřejmě jsem chtěl hrát i přesilovky, ale od toho tam byli jiní.


To se muselo v osobní statistice projevit na kanadských bodech, že?
Docela mě mrzí, že jsem je přesilovky nehrál, protože v Českých Budějovicích se mi v nich docela dařilo, dával jsem góly. Ale bral jsem to tak, že trenér něco řekl, tak jsem musel hrát tak, jak chtěl on.


Zaznamenal jste na mistrovství přítomnost skautů, agentů? Kontaktoval vás některý?
Agenti ve Finsku byli, skauti taky, ale během šampionátu s kluky nemluvili. Dávali nám klid, abychom se mohli soustředit na zápasy. Kromě toho já svého agenta mám – zastupují mě pan Henyš a Mošovský.


Neovlivní mistrovství, z pohledu Čechů nevydařené, vaše naděje v draftu do NHL?
Nevím. Myslím, že pro Čechy je těžké prosadit se na draft, a po nevydařeném turnaji si osobně nedělám velké naděje. Kdybych se na draft dostal, ohromně by mě to potěšlo!


Komu se v Českých Budějovicích budete hlásit v letní přípravě?
Dozvěděl jsme se, že půjdu do přípravy s áčkem. Velice mě to těší, porvu se o místo a budu se snažit udržet v kádru. Začínáme 2. května. Přijel jsem z Finska teprve před týdnem, tak uvidíme, jestli se nepřipojím o něco později. To záleží na trenérech.


S jakou vás přivítali doma?
Oni vědí, že před sezonou jsem nebyl ani na světovém poháru, i když trenéři mi naznačili, že bych mohl jet. Do přípravného kempu mě nevzali, ale na konec jsem se dostal na každou akci, včetně mistrovství světa. To jsem měl vlastně předem jisté, což mě moc potěšilo, ale výsledek je zklamáním.


Celkově musíte být se sezonou spokojen, mám pravdu?
Bral bych ji jako zatím nejúspěšnější v kariéře. Vždyť jsem si zahrál několik zápasů za áčko a zjistil, jaké to je, že na sobě pořád mám co zlepšovat. Doufám, že se jednou natrvalo usadím v sestavě budějovického A – mužstva.