Jako hostující hráč nastoupil v první lize za Most v Prostějově, kde jeho tým podlehl 1:3.


Bylo těžké naskočit do zápasu po tak dlouhé době?
Bylo znát, že jsem dlouho nehrál. Než jsem si chytil několik puků, tak jsem byl trochu nervóznější. Pak už to bylo v pohodě. Koleno drželo a nebolelo mne celý zápas. Utkání to bylo trochu zvláštní. Prvních pět minut na mne nešlo vůbec nic, ale pak jako by klukům najednou došly síly, otočilo se to a hrálo se prakticky jenom na naši branku.


Půl roku je dlouhá doba. Cítil jste před zápasem přece jen větší nervozitu než obvykle?
To by asi cítil každý gólman. Bylo to dáno tím, že jsem nebyl dlouho v zápase. Jinak rozchytaný jsem byl dost, protože měsíc a půl už jsem trénoval. Z toho poslední tři týdny úplně naplno a jenom jsem čekal, kdy mne pustí na zápas.


Koleno už tedy drží na sto procent?
Ano. Noha mne nebolí, dělám s ním strečink a nemám žádné problémy.


Most je nováčkem první ligy. Znal jste někoho z nových spoluhráčů?
Abych byl upřímný, tak neznám skoro nikoho. Podle jmen mi bylo několik kluků povědomých, ale osobně znám jenom jednoho, který proti mně hrával v dětství za Tábor. Jinak jsem neznal nikoho.


Nedívala se na vás tak trochu skrz prsty aktuální mostecká brankářská jednička? Nebral to tak, že mu zabíráte místo?
Mluvil jsem s ním a snažil se mu vysvětlit, že mu nechci lézt do zelí. Byl jsem rád, že to nebral nějak špatně. Je docela v pohodě.


Odchytáte v Mostu ještě nějaký prvoligový zápas?
Měl bych chytat ještě doma v Mostu proti Havířovu (hrálo se včera večer – pozn.) a pak už bych měl být připravený s týmem tady v Budějovicích. Možná ještě po dohodě obou klubů odchytám něco za Most v následné reprezentační přestávce. To je ale předčasné.