V úvodním duelu turnaje jste porazili domácí druholigový tým až po tuhém boji 3:2. Ovlivnila váš výkon dlouhá cesta autobusem?
Není to nic příjemného. Cestování každému tak trochu vadí. Já jsem měl výhodu, že jsem nastupoval až v Praze, takže jsem nejel takovou dálku jako kluci. Byl to pro nás takový seznamovací zápas s ledem a prostředím. Výsledek byl těsný, nehráli jsme nic extra a udělali jsme hvězdu z gólmana Drážďan. Měli jsme problém v zakončení, což nás stálo větší rozdíl ve výsledku.
Za Drážďany chytal Michal Mařík, jenž působil také v Budějovicích. Pamatujete si ho ještě z extraligy?
Zažil jsem ho a teď proti nám chytal opravdu výborně.
O den později jste porazili Berlín po velmi dobrém výkonu. Byl to váš zatím nejlepší zápas v přípravě?
Kvalitu měl i pohárový zápas se Slavií. S Eisbärenem hovoří výsledek za všechno. Hráli jsme velice účelně a zodpovědně. Proto jsme také vyhráli.
Dával jste důležitý gól na 3:1, kdy jste bekhendovým blafákem doslova obelstil gólmana Zeppa.
Ivánek Huml mi dal krásnou přihrávku do brejku. Brankář mi to hodně ulehčil. Šel brzy do rozkleku a já jsem udělal bekhendový blafák.
Při dalším gólu jste předložil kotouč do ideální pozice Jindřichu Kotrlovi.
Znovu Ivan Huml mi z modré čáry přihrál na brankovou. Kotrč byl sám mezi kruhy, tak jsem mu nahrál.
Pátý gól přinesl nejkrásnější moment zápas. Když jste jeli s Ivanem Humlem v oslabení úplně sami na brankáře, několikrát si vyměnili puk a váš spoluhráč skóroval.
V oslabení jsme soupeři vypíchli puk a jeli sami na nulu. Už jsme to takhle jednou udělali ve Vrchlabí. Soustředil jsem se na to, aby zakončoval Ivan. On to měl na forhend, já bych střílel přes ruku. Snažil jsem se mu udělat v brance co největší místo, aby mohl v pohodě zakončit.
Soupeř hrál mimořádně tvrdě a vyprovokoval několik šarvátek. Vám podobný herní styl vyhovuje?
Někomu to možná mohlo připadat tvrdé, ale v Americe i evropských ligách se takovýmhle stylem hraje. Kanadští hráči to mají v sobě a jsou k tvrdosti od malička vedeni. Hrají zaprutile a někdy až za hranicí únosnosti. Musíme se s tím srovnat. Jakýkoliv hráč musí ukázat, že se nebojí a ostatní musí stát při něm.
Vy osobně jste se tentokrát v žádné potyčce neobjevil. Nebylo vám líto, že jste si také nebouchl?
Nejsem žádný rváč, ale umím se o sebe postarat. Když na mne někdo skočí, tak jsem vždycky připraven vyřídit si to s ním jeden na jednoho.
Jedná se sice stále pouze o přípravu, ale vítězství na prestižním turnaji bylo určitě velkým lákadlem.
Pokud budu mluvit za sebe, tak chci vyhrávat pořád. A je úplně jedno, jestli se jedná o přípravu nebo mistrovský zápas. Když je hráč i v přípravě hladový po výsledku, tak se to přenese i do pohody v celé sezoně.
