Nejstarší z bývalých vynikajících československých hráčů sedmdesátiletý Jozef Golonka si našel čas a odpovídal na dotazy Deníku.

Za československou reprezentaci Jozef Golonka sehrál 154 utkání a vstřelil 82 branek. Je držitelem jedné stříbrné (1968) a jedné bronzové (1964) medaile z olympijských her. Z mistrovství světa má 4 stříbrné medaile a 3 bronzové. V československé první lize sehrál 330 zápasů, přičemž vstřelil 298 branek.

Coby hráč jste jezdíval na zápasy i do jihočeské metropole. Vracíte se sem často?
Občas, když jsem v Praze, tak absoluvuji se svými dětmi túry po městech, hradech a zámcích, aby viděly to, co v Čechách lze a u nás není. U nás je to trošku v dezolátním stavu. Ukazoval jsem dětem všechno krásné, co jsem zde v dřívějších letech poznal. Jezdím i do Českých Budějovic.

Za svými hokejovými kamarády?
Určitě, vídám se s Jardou Pouzarem, Mírou Dvořákem, Jiřím Lálou. Scházíme se ale i na Hockey memory. Je to krásná tradice, kde se setkávají všechny generace a mají si o čem povídat. Loni to bylo v Praze, letos v Třeboni. Bylo to překrásné. Navíc v Čechách se cítím jako doma, jezdím sem často, hlavně ale do Prahy.

Byl jste se podívat i na mladší generaci, která nyní vévodí extralize?
Bohužel nebyl, protože ta vzdálenost ze Slovenska je docela velká. Není to jednoduché. Ale jezdím sem opravdu rád, Budějovice jsou krásné městečko. Po těch velkých povodních se dalo rychle do kupy, to jsem nečekal. Ale, jak říkám, je to jedno z nejkrásnějších českých měst, má se čím chlubit. Má v sobě atmosféru elegantního pěkného místa i díky své historii.

Ale českobudějovický hokej jistě sledujete, že?
A velmi pozorně! Vyhráli jste základní část s velkým náskokem, to asi nikdo nečekal. Hrají tu také dva dobří slovenští hráči. Myslím, že na to, jak je to malé městečko, je to velký výkon. Zřejmě je to dobrá práce managementu. Ale liga ještě pokračuje, nyní startuje play off a to má své specifické zákonitosti.

Jak si podle vás Mountfield povede v dalších bojích?
Když nepřijde krize a nebude mít hodně zraněných hráčů, mohl by uspět. Konkurence je ale silná, každý se snaží být nejlepší. Já mám za sebou několik play off a vím, jak je důležité, aby byli všichni ve výborné formě. Kluci nesmí hrát s nervozitou, musí k utkání přistupovat jako k běžnému zápasu. Když toto zvládnou, mají šanci.