Kladenský odchovanec má na svém kontě 49 startů v NHL v dresu Bostonu reprezentační dres oblékl v jednadvaceti utkáních. Spolu se svými novými spoluhráči zítra zakončí společnou část letní přípravy.

Mohl byste v kostce přiblížit vaši dosavadní kariéru?
Hokejově jsem vyrůstal na Kladně, ale v extralize jsem se prosadil jenom na jeden zápas. Pro další sezonu jsem se tak odhodlal k odchodu do juniorské soutěže do Kanady. V Britské Kolumbii jsem hrál sezonu a půl druhou nejvyšší juniorskou soutěž. Draftoval mne Boston a v této organizaci jsem strávil čtyři roky. Během stávky v NHL jsem se na Kladně zranil, šel jsem na sezonu do finského TPS Turku a odtud do švédské Mory.

Švédské angažmá ale asi příliš vydařené nebylo.
Bylo to trochu nešťastné, protože se nám podařilo sestoupit. Po dvaapadesáti kolech jsme měli stejný počet bodů jako Lulea a jenom vinou horšího skóre jsme spadli do baráže. Tam jsme nezvládli poslední zápas a sestoupili. Bylo to hodně těsné a smolné.

U Moře vám skončila smlouva?
Ano. Ale i kdybychom nesestoupili, tak bych tam smlouvu neprodlužoval.

Z jakých variant jste vybíral pro další pokračování kariéry?
Domluvili jsme se s agentem i s rodinou, že bychom se poohlédli po něčem u nás. Nabídka z Budějovic byla opravdu zajímavá, mužstvo hraje o čelo tabulky a má velké cíle. Po sezoně v Moře, kde byl hlavní cíl nespadnout a bylo to dost ubíjející, jsem to uvítal. Vůbec jsem neváhal a prakticky okamžitě jsem podepsal smlouvu.

Jste na konci společné letní přípravy. V Moře jste se přes léto připravoval individuálně?
Příprava byla společná, ale já jsem tam přijel třeba na čtrnáct dní. Od juniorských let si dělám letní přípravu individuálně, ale po letošní zkušenosti tady musím uznat, že společná příprava je určitě kvalitnější. Kondičně se cítím snad nejlépe v kariéře a věřím, že to zúročím i na ledě.

V rámci letního trénování jste byli na týdenním soustředění v Turecku. Bylo to příjemné?
Bylo to zpestření tréninku a částečně také regenerace. Přínosem bylo, že jsme spolu trávili i volný čas a utužil se kolektiv.

Celou letní přípravu provázel tenisový turnaj čtyřher. Vy jste si prý vedl ve dvojici s Radkem Dudou nadmíru zdatně.
Skončili jsme druzí. Dělali jsme si zálusk na vítězství, ale prohráli jsme s Jirkou Šimánkem a Lukášem Poživilem. To byla naše jediná prohra v turnaji.

Odehráli jste také čtyři přípravné fotbalové zápasy s celky krajských soutěží. Fotbal ale asi není vaší parketou.
Před lety jsem měl problém s kolenem a odehrál jsem jediný zápas v Lišově. Fotbal musím hrát s ortézou a raději jsem pak už nechtěl riskovat. Na kluky jsem se vždycky jenom přišel podívat.

Společná příprava v pátek končí a čekají vás tři týdny individuálního tréninku. Dostanete každý svůj tréninkový plán?
Určitě. Jsme profesionálové a dobře víme, že nemůžeme tři týdny jenom ležet doma. Každý dobře ví, co potřebuje udělat, a trenér nám k tomu řekne své. Dá se to spojit s dovolenou, ale trénovat se musí dál. Jinak by letní příprava přišla vniveč, což si nemůžeme dovolit.

Už se ale určitě těšíte na led.
Těšíme, ale začátky na ledě jsou také hodně krušné. Já osobně se těším na první mistrovská utkání. Dvoufázové tréninky na ledě v letním období, to je hodně náročné, ale k hokeji to samozřejmě patří.