Důvodem byly neuspokojivé sportovní výsledky a také hrubé porušení pracovní smlouvy. Něčeho takového si však Látal, který v klubu končí po třech a půl roku, není vědom.

Překvapil vás verdikt vedení klubu?
Překvapen jsem byl. Nepříjemný pro mne byl ale hlavně způsob, jakým k tomu došlo. Mohl jsem být na představenstvo pozván a tam mi to mohlo být oznámeno. Proběhlo by to tak, jak se rozcházejí slušní lidé. Přečetl jsem si, že jsem hrubě porušil pracovní smluvu. Něčeho takového si ale vůbec nejsem vědom. Ať rozhodnou právníci, kde je skutečně pravda.

Opravdu si nejste vědom ničeho, čím byste smlouvu porušil?
Neumím si to vysvětlit. Pokud někdo měl něco proti mému pracovnímu nasazení nebo náplni, tak mi to mohl sdělit. Byl bych se schopen na to připravit. Takhle to ale prostě musí řešit právníci.

Jak jste se dozvěděl o svém odvolání z funkce?
Zavolal mi to předseda představenstva pan Blažek. Trošku mne mrzí, že když pominu letošní sezonu, tak ty tři předcházející šlapaly jako hodinky a nikdo mi nebyl schopen ani poděkovat za práci. Bylo to nepříjemné, ale takový už je hokejový život.

Nebudete mít teď problém shánět další zaměstnání?
Volala mi spousta lidí, co jsem prý zpronevěřil. Je to nechutné. Myslím si, že jsem tady udělal kus práce. Výsledky hovořily za všechno. Byl jsem samozřejmě zodpovědný za sportovní výsledky. To nepopírám. Už v listopadu jsem také řekl, že spolupráce mezi trenérem a týmem nefunguje. Upozornil jsem na to pány Drbohlava a Blažka. Od té doby jsem měl pocit, že se moje pozice v klubu změnila a o sportovních věcech začali rozhodovat jiní lidé. Začali jsme se s vedením klubu rozcházet v názorech na hokej.

Hodně se diskutuje o předsezonních změnách v kádru. Především v útoku, kde Brabence s Hüblem nahradili Duda a Huml. Nebyla to chyba?
O tom se diskutuje, ale tady se veškeré problémy schovávají za Radka Dudu. Někteří by si měli sáhnout do svědomí. Ať někdo chce nebo nechce, tak Ivan Huml je druhým hráčem klubového bodování a Duda je šestý. Nemohu říct, že by to byly totální přehmaty. Do kádru se za tu dobu dokázala prosadit řada odchovanců: Mertl, Gulaš, Kovář nebo Macháček, který tady má být a není. K těm je třeba hotové hokejisty.

Ale odchody Hübla a Brabence asi chybou byly. Souhlasíte?
Smlouvu vždycky musí podepsat dvě strany. Jenom jedna je málo.

Měli přehnané požadavky?
K tomu už bych se nechtěl vracet. Prostě se nám nepodařilo smlouvy podepsat.

Máte představu, co teď budete dělat?
Na to je příliš brzy. Několik klubů už se mi ozvalo. Teď v každém případě dva až tři měsíce nic dělat nebudu. Potřebuji si odpočinout. Ať si každý myslí, co chce, ale já jsem každý den tvrdě pracoval, takže jsem unavený. Alespoň si teď najdu čas zajet na hory. Pokud mladší syn zůstane v Kanadě, tak za ním s manželkou poletíme. A budu se chodit dívat na Spartu na staršího kluka.

Jak budete vzpomínat na tři a půl roku strávených na jihu Čech?
Nejraději vzpomínám na první čtyři měsíce, kdy jsme všechno řešili s Jardou Davidem a Pepou Jandačem a klub se stavěl na zelené louce. Byla jedna kancelář s jednou internetovou linkou přes telefon a jeden fax, který věčně nešel. To bylo nejkrásnější období. Musím poděkovat hráčům jako Veselý, Kotrla, Hübl, Turek či Vydarený, kteří tenkrát nevěděli, do čeho jdou. Tým se ale podařilo poskládat. Teď už je z něj klub evropské třídy. Samozřejmě až na letošní výsledky. Letos už to byla křeč.