Ve druhém čtvrtfinále porazili na svém ledě Plzeň 2:1 (0:0, 1:0, 1:1), v sérii vyhráli 2:0 na zápasy a čekají na svého soupeře pro semifinále. Jeho jméno se dozví už v sobotu. Pokud Havířov vyřadí Litvínov, čeká Jihočechy Třinec, v opačném případě změří síly s Vítkovicemi, které s náskokem 17 bodů vyhrály základní část soutěže.

Semifinále začíná v úterý. „Je dobře, že jsme druhé vítězství přidali už dnes a máme teď delší čas na odpočinek,“ uvedl spokojený trenér HC ČB Karel Soudek. „Bylo to hodně náročné . . .“

Kdo z příznivců juniorky vyrazil v úterý na utkání do Plzně, nejspíš potvrdí, že po první třetině by si na postup Jihočechů nevsadil zlámanou grešli. Po výhře na samostatné nájezdy se právem nejčastěji skloňovalo jméno brankáře Klestila. „Rozhodli vyloženě brankáři. Ten náš zachytal výborně, zatímco domácímu se zápas moc nepovedl. V nájezdech jsme měli pevnější nervy,“ vrátil se Karel Soudek krátce k úvodnímu duelu a musel konstatovat, že budějovický gólman coby ústřední postava týmu si přenesl formu i do domácí odvety. „Klesťa chytal výborně i dneska, a určitě nemohu říct, že by jejich brankář chytal špatně. A možná jsme šli za vítězstvím o něco víc než Plzeň,“ prohlásil trenér HC ČB.

Druhé čtvrtfinále v Budvar aréně, kam přišlo podpořit juniory přes tisíc diváků (hlasatel jich ohlásil 1142 a nebyl důvod mu nevěřit), zdramatizoval kontaktní gól Plzně v 57. minutě, kdy všudybyl Petruška dopíchl puk do sítě.

Předtím Jihočeši ubránili dvě oslabení a dobře odehráli i závěr třetí třetiny. Snad až na posledních deset vteřin. Plzeň si vzala time, a protože se vhazovalo před Klestilem, za Mazance naskočil na led šestý hráč. Před domácí brankou pak bylo hodně živo.

„Kluci se nám špatně drželi vzadu. Tím, jak chtěli rozhodnout zápas dřív než v závěru, se nám tlačili moc dopředu a hosté byli v protiútoku nebezpeční. To nám dělalo problémy. Závěr byl hektický. Přestože jsme vyhráli buly (Rezek, pozn.), nezodpovědnost jednoho z našich hráčů mohla ještě zavinit branku. Naštěstí to dobře dopadlo,“ oddychl si Karel Soudek až se závěrečnou sirénou. „Myslím, že se hrál kvalitní juniorský hokej,“ podtrhl.

Odhodlání všech hráčů dojít v sezoně co nejdál bylo zjevné. Předháněli se v bojovnosti. „Postupem času poznávají, jaké rezervy v nich ještě jsou, a podají výkon, s jakým se třeba ani nepočítá,“ přikyvuje budějovický kouč, z jehož slov se dá vyčíst, že mu přístup týmu lichotí. „Je vidět obrovské nasazení, vůle po vítězství. Až z toho někdy vyplynou některé chyby, kdy se hráči zapomenou a nejsou přesně tam, kde by měli být, proto vzniknou přečíslení soupeře. Naší úlohou coby trenérů je hráče ukočírovat,“ ví Karel Soudek.

Zraněný Polodna

V domácí sestavě chyběl útočník Stanislav Polodna. Po zásahu pukem do oblasti žeber zůstal po utkání v Plzni v péči lékařů. „Plival krev, je v nemocnici. Přejeme mu brzké uzdravení,“ vzkazuje asistent trenéra Jiří Šrámek.

Trenér Radek Kampf bezprostředně po zápase v Budvar aréně, kde jeho tým ukončil letošní pouť extraligou, shrnul celou sezonu. „Samozřejmě, teď jsme zklamáni, že jsme vypadli, ale celkově můžeme být se sezonou spokojeni,“ tvrdil. „V základní části jsme uhráli třetí místo, máme hodně mladý tým (na jih Čech přivezl 3 hráče ročníku 1992, pozn.) a někteří hráči určitě mají před sebou světlou budoucnost,“ nezavrhl po vyřazení své svěřence.

Neměl důvod. Čtvrtfinálové duely mezi Plzní a Budějovicemi byly velice vyrovnané. „V obou zápasech jsme nedali góly, i když jsme byli lepší. První zápas jsme měli rozhodnout v první třetině, ale nepovedlo se. Chybí nám střelec, který by šance proměňoval,“ konstatoval Radek Kampf, jenž nemohl využít v sérii čtyři mladíky z kádru prvního mužstva, včetně gólmana Francouze a nejproduktivnějšího juniora Lva. „Kdyby hráli, určitě by to bylo znát,“ poznamenal kouč.

Junioři HC Č. Budějovice si poprvé od „stříbrné“ sezony 2001/2002 zahrají o medaile! Od roku 2002 buď v play off chyběli, nebo vypadli hned v 1. kole. A tak početná návštěva, jako přišla ve čtvrtek do Budvar arény, naposledy sledovala mládežníky před rekonstrukcí stadionu v době zlatého tažení dorostu pod trenéry Tlačilem a Šrámkem: v letech 1999 a 2000 jejich parta dvakrát dosáhla na titul mistra republiky.

OČIMA STŘELCŮ

25. min. – 1:0. Jiří Ferebauer: „S Radimem Heřmanem jsme na sebe koukali a ani jeden z nás nevěděl, kdo ten gól dal“ Rozhodčí nahlásili mne, ale ještě na střídačce jsme se o tom bavili a kluci říkali, že ho dal Radim. Při signalizované přesilovce Ondra Ťoupal skočil rovnou na led k mantinelu jako šestý hráč, ani nevím, jak se k němu puk dostal, ale hodil ho před bránu, kde jsme oba stáli.“

50. min. – 2:0. Martin Semrád: „Otevřela se přede mnou obrana. Podařilo se mi přejít přes jednoho hráče, a protože ani ten druhý nebyl postaven nijak zvlášť dobře, pokusil jsem se obejít i jeho. Vyšlo to a střela mi sedla tak, jak sedla – puk šel po ledě na stojnou nohu, řekl bych.“