S Ruskem se mu povedlo totéž. Tentokrát ale Hadamczikovo mužstvo na výhru nedosáhlo. Nicméně porážka 4:5 po prodloužení dává příslib do dalších, důležitějších bojů. „Na medaili rozhodně máme,“ míní Kotalík.

Utkání s Rusy bylo konečně pravým duelem mistrovství světa. Souhlasíte?
Atmosféra tady na mistrovství zatím opravdu není nic moc, ale v utkání proti Rusku to bylo dobré. Jen je škoda, že diváci víc fandili Rusku.

Vy jste i ve druhém utkání na světovém šampionátu vsítil branku. Jak dlouho vám ta bilance vydrží?
Snad ještě pár utkání ano… Ale ne, vážně. Není důležité, jestli dávám góly nebo ne. Je třeba vše podřídit potřebám týmu. Ať dávají góly klidně jiní, když budeme vítězit.

V duelu s Dánskem jste byl na ledě v součtu sotva dvanáct minut. Nedělní zápas byl pro vás z tohoto pohledu lepší. Ice time 14:24…
Při hře pět na pět se pětky pravidelně střídají. Dost jsem si ale zahrál v přesilovkách. Máme domluvených několik variant, v jakém složení na ně chodíme.

V duelu s Ruskem padlo v normální hrací době sedm z osmi gólů právě za nerovnovážného stavu na ledě. Rozhodovat, zdá se, budou na šampionátu přesilovky, je to tak?
To je jasná věc. Bylo to tak i v neděli. Při hře pět na pět jsme byli občas lepší. Rusové ale mají ve svém středu hráče, kteří vyloženě přesilovky umí. Všichni jsou to hokejisté, co si umí udělat prostor a okamžitě zakončují. To je v přesilovce rozhodující.

Zápas byl od začátku hodně vyrovnaný a vedení se dlouho přelévalo. Až skončilo v prodloužení…
Bylo to parádní utkání, které se muselo divákům líbit. S prohrou samozřejmě spokojeni nejsme, ale špatný pocit ze zápasu nemáme. Bylo to z naší strany dobré utkání. Pokud někdo říkal, že tohle mužstvo nemá na medaili, tak ho moc nechápu. Proti Rusům jsme dokázali, že máme vynikající mužstvo.

Proč se tedy nepodařilo Rusy porazit?
Sehráli jsem vyrovnanou partii a v prodloužení rozhodovalo štěstí. Platí to vždy stejně. Když se nepromění šance, tak vzniká okamžitě přečíslení na druhé straně. Nejvíc branek padá z protiútoků a přesně toho dnes Rusové využili.

Tomáš Zetek