Brankář Ondřej Bláha (ročník 1992) se stal v uplynulé sezoně oporou extraligového dorostu HC České Budějovice. Trenéři jeho jméno při hodnocení zápasů mnohokrát skloňovali. Právem, protože o jeho výkony mezi tyčemi se většinou tým mohl opřít.
Jen ten konec mohl být o něco lepší. Liberec v obou čtvrtfinálových zápasech nastřílel Jihočechům šest branek a Bláha dvakrát střídal. Při převaze Bílých Tygrů ani on nedokázal čelit útočné lavině. „Zápas v Liberci se nám nepovedl, věřili jsme, že doma vyhrajeme,“ tvrdil po odvetě zarmoucený brankář.
„Bohužel začátek byl z naší strany znovu špatný, zápas se vyvíjel skoro stejně jako v Liberci. V první třetině jsme dostali dva góly, ve druhé třetině rychle třetí a pak už byl rozdíl ve výsledku hrozivý. I když jsme se ještě jakž takž zmohli, nestačilo to ani na kosmetickou úpravu skóre jako předtím v Liberci,“ krčil rameny po utkání v Budvar aréně velice zklamaný strážce domácí branky.
V osmifinále si Jihočeši poradili ve dvou zápasech s Mladou Boleslaví, a tak do čtvrtfinále s Libercem vstupovali s elánem. „V sérii s Boleslaví jsme hráli v defenzivě opravdu výborně, zatímco Liberec nás rozstřílel,“ konstatoval gólman, kterému spoluhráči ve čtvrtfinále pozici nijak neulehčili. Často proti němu stál zcela volný hráč a měl dost času k zakončení. „Po tolika gólech, které jsme dostali, bylo jasné, že nemůžeme vyhrát . . .“
I když góly nešly vyloženě na jeho vrub, dvakrát ho v brance střídal Podskalský, a to není událost, na kterou by Bláha rád vzpomínal. „Nějaký gól se určitě chytnout dal,“ krčil rameny brankář. „Nebylo to pro mne lehké. V Liberci jsem šel z brány sám, doma mě stáhl trenér. Už to bylo za rozhodnutého stavu.“
Na poznámku, že si takový konec sezony po dobrých výkonech snad ani nezasloužil, jen pokrčí rameny. „No ano, sezona nebyla nejhorší, ale play off je vrchol sezony. První série byla výborná, ta druhá nám nevyšla. Byli jsme prostě horším týmem,“ uznal sportovně Bláha.
Po vyřazení byli českobudějovičtí dorostenci naměkko. V jejich kabině panovalo hrobové ticho a dlouho nikdo nevycházel. „Slzy byly, taky jsem se jim neubránil,“ neskrýval emoce mladý gólman. „Věřili jsme totiž, že by to doma mohlo vyjít,“ vysvětlil.
Jako desátý tým po základní části Jihočeši nepatřili přímo mezi favority, s nimiž by se počítalo do bojů o medaile. „Sedmé místo není nejhorší, ale když jsme se dostali do této fáze, tak prohra bolí.“
Ondřej Bláha poprvé odchytal extraligový ročník v roli jedničky a své úlohy se zhostil dobře. Důvěru trenérů si však musel zasloužit, cesta do brankoviště nebyla jednoduchá. „Loni jsem byl do půlky sezony trojkou, pak jsem byl dvojka a odchytal jsem asi tři zápasy,“ vzpomíná Jihočech.
Letos už se objevil v nominaci ČR „17“ mezi náhradníky. „Na poslední akci jsem byl nominován jako třetí gólman. Čekal jsem doma na telefonu, jestli přece jen nezavolají.“
Příjemná tečka
Nezavolali, ale reprezentační křest ho nemine: na konci března odjede se sedmnáctkou na akci do Švýcarska! V Lenzerheide Češi odehrají tři přípravné zápasy.
Příjemnou zprávu Ondřej Bláha po čtvrtfinále extraligy ještě nevěděl, a proto hodnotil své vyhlídky spíše skepticky. „Tajně věřím, že by to mohlo vyjít, ale když to nevyjde, nebudu se divit, protože play off jsem neměl moc extra,“ říkal.
Teď se může těšit na svůj mezinárodní debut!
Bláha je budějovickým odchovancem, a tak nepřekvapí, že v klubu prošel rukama bývalého gólmana Ladislava Guly. „Pan Gula se mnou odmala pracoval a udělal ze mne to, co jsem. A když jsem byl malý, hodně se mnou taky pracoval můj táta, který mi dal základy,“ podotýká.
