Zanedlouho mu bude už jednačtyřicet, přesto stále válí krajský přebor v barvách Jiskry Humpolec.
Motor? Nejlepší!
Rodák z Olomouce vyrostl na jihlavském ledě, tamní Dynamo považuje za svůj mateřský klub. Po vojně ve VTJ Klatovy se přes Vimperk a Milevsko vypracoval do kádru českobudějovického Motoru, kterému v sezoně 1991 – 92 pomáhal s návratem do nejvyšší soutěže.
„Vzpomínám jenom v dobrém, byl to nejlepší tým, za který jsem v životě hrál,“ pochvaluje si své angažmá pod Černou věží.
Libor Šára patřil do základní sestavy budějovického mužstva a přispěl nejen k vítězství v základní části soutěže, ale rovněž k úspěšnému tažení náročnou kvalifikací. „V rozhodujícím utkání s Nitrou jsem dával gól a na druhý přihrával Luboši Robovi,“ vybavuje si chvíle, které mu nesmazatelně utkvěly v paměti.
Pak se stal posilou Jindřichova Hradce a znovu byl u toho, když jeho tým postupoval do extraligy. „Před novým ročníkem jsem se ale s vedením Vajgaru nedohodl na smlouvě a musel vzít zavděk příležitostí v tehdy druholigovém Třinci. Během sezony se některé věci urovnaly a v závěru jsem se do Hradce vrátil,“ říká hráč, který si v dresu Vajgaru připsal deset extraligových startů.
Dalšími štacemi Libora Šáry byly Tábor a Havlíčkův Brod. Hráčskou činnost přerušila operace kolena, ale zkušený borec se na ledě objevil znovu a nastupoval ve Žďáru nad Sázavou, v Jihlavě a nyní je oporou Humpolce. „V předchozích dvou sezonách jsme účinkovali v přeboru kraje Vysočina, který měl slabou úroveň. Po přeřazení do jihočeské skupiny si libujeme, tady jsou týmy na mnohem vyšší úrovni, zahrajeme si kvalitnější a rychlejší hokej,“ vítá změnu, která humpoleckým hokejistům přišla k duhu.
Z Jihlavy jede do Humpolce deset kilometrů po dálnici a tréninky i zápasy po zaměstnání stíhá bez potíží. Brusle zatím nehodlá odložit. „Pokud vydrží zdraví, tak budu pokračovat. I když třeba zápas na Hluboké jsem odehrál pod práškama se zlomenou kůstkou v nártu. Takže žádné hurá,“ usmívá se hokejový matador. „S bývalými spoluhráči Rákosníkem a Fouskem jsme si vyměnili pár větiček, kvůli věčnému hecování nás hokej pořád baví,“ dodává ještě.
