Čtvrtfinále s Kladnem vám vyšlo prakticky podle představ. Pomohlo to výrazně vyšemu sebevědomí?
Mezi základní částí a čtvrtfinálem byla dlouhá pauza, kdy jsme jenom trénovali a čekali na důležité zápasy. Přitom na nás byl vyvíjen dost velký tlak, protože jsme byli favority série. Zvládli jsme první dva zápasy doma a od toho se odvíjela celá série. Tím se celá série nastartovala.

Před semifinále jste měli také poměrně dlouhou přestávku.
Klidně bychom zvládli hrát i dřív. Stačily by klidně čtyři pět dní na odpočinek. To by bylo akorát.

Čekají vás Karlovy Vary. Je to kvalitnější soupeř než Kladno?
Neřekl bych kvalitnější, ale mají širší kádr než Kladno. Hrají také důraznější hokej. Mají větší a důraznější útočníky. Po fyzické stránce je to úplně jiný soupeř. V základní části jsme s nimi hráli všechny zápasy vyrovnaně.

Hodně se mluví o úderné karlovarské první řadě. Co vy osobně říkáte jejich výkonům?
Jsou nebezpeční před brankou, kam se sjíždí na teče a dorážky. Když cloní, tak není jednoduché přes ně najít střelu. Mají dlouhé ruce, takže vypíchnou spoustu puků a jsou nepříjemní při napadání. Právě od nich hrozí největší nebezpečí.

Právě proti Karlovým Varům vás několikrát v brance zastoupil váš kolega Chábera. Byla to shoda okolností, nebo se mu na tohoto soupeře mimořádně daří?
Chábičovi se na Vary vždycky dařilo, takže asi proto chytal. Nikdy jsme to ale neprobírali do detailů. Bylo to v období, kdy byla možnost se vystřídat, proto chytal právě proti Varům.

Už jste řešili, kdo začne chytat v semifinálové sérii?
Vyloženě jsme to neřešili. Směřuje to asi k tomu, že budu chytat já, ale definitivní rozhodnutí ještě nepadlo. Asi ale budu chytat já.

Mužstvo má rozbor hry soupeře na videu. Týká se to i vás brankářů?
Samozřejmě. Studujeme především jejich přesilovky. To je pro nás dost důležitá věc.

Máte třeba při samostaných nájezdech nastudováno, co který z hráčů soupeře nejčastěji dělá?
Kolikrát je to horší. Člověk něco čeká a soupeř pak udělá něco úplně jiného. Reakce gólmana je pak pomalejší. Je dobré vědět, co soupeř dělá, ale je třeba reagovat na aktuální situaci na ledě.

V sérii s Litvínovem Vary zkoušely tvrdě atakovat brankáře. Jste na to připraven?
Budu muset. To patří k play off. Pokud je to na hranici pravidel a slušnosti, tak se s tím musí každý gólman vypořádat. Samozřejmě i za pomoci spoluhráčů.

Dělo se něco podobného i v NHL?
Určitě. S tlakem do branky musí gólman počítat. Pokud se jedná o snahu dorazit kotouč, tak je to v pořádku. Ale nějaké atakování brankáře, jako třeba v rychlosti do něj vletět, to je hloupost. Tam už jde o zranění a mělo by se to trestat.

Zdají se vám ještě i v sedmatřiceti letech hokejové sny?
Občas se probouzím s tím, že na mne letí puk. Človek je každý den na ledě, zápasů se odehraje hodně, takže v podvědomí to asi zůstává. Někdy si ráno vybavím, že v noci něco hokejového proběhlo. Sny člověk neovlivní.