V minulé sezoně okouzlil reprezentačního trenéra Aloise Hadamczika, byl nejlepším útočníkem HC Mountfield a měl našlápnuto směrem k mistrovství světa v Kanadě. Stačil ale faul kladenského Ševce na konci ledna minulého roku, těžké zranění kolena a strmě stoupající křivka výkonnosti českobudějovického hokejového útočníka Štěpána Hřebejka se výrazně přibrzdila.

Vzhledem k pooperační rehabilitaci musel vynechat prakticky celou letní přípravu a v letošní sezoně jen marně hledá loňskou formu. V současné době bojuje se svými spoluhráči v play out o záchranu v nejvyšší soutěži. Výkony Jihočechů jsou zatím ve skupině o záchranu mírně řečeno rozpačité a v pátek by v každém případě potřebovali v utkání ve Znojmě bodovat. V neděli přivítají na svém ledě Kladno (17).

Ze čtyřech zápasů v play out jste vyhráli jediný. Čím si vysvětlujete tuto nepříznivou bilanci?
Třeba s Mladou Boleslaví jsme měli už v základní části katastrofální bilanci, což se teď jen potvrdilo. S prázdnou jsme se vrátili i z Kladna, i když tam jsme po nějakém bodu sahali. Naštěstí jsme alespoň Znojmo porazili doma za tři body. Musíme se dívat dopředu a získat nějaké body, protože náš odstup na poslední Boleslav není takový, aby nám už zaručoval nějaký klid.

Právě s Mladou Boleslaví jste pouze jednou zvítězili a naopak pětkrát prohráli. Je pro vás opravdu takový problém nováčka extraligy porazit?
Určitě by to takový problém být neměl. Boleslav je hrozně obětavé mužstvo. Maximálně bojují a těžko se přes ně dostává už ve středním pásmu. Vytvoří tam hráz a nehrají nic složitého. Jednoduše vyhazují puky ze třetiny a na jednu dvě přihrávky se dostávají do útočného pásma soupeře. Dobrým pohybem si dokáží vytvořit i šance.

Nemůže se na vašich výkonech stále ještě podepisovat zklamání z neúčasti v play off?
Zklamání to určitě bylo. Nepostoupili jsme na poslední chvíli. Na naše současné výkony by to ale nemělo mít žádný vliv. Play out je také mimořádně důležité. Stále není nic rozhodnuto a všichni víme, o co se hraje. Musíme teď sbírat každý bod, protože pro nás v dané situaci mohou mít cenu zlata.

Ve skupině o záchranu se zatím vyhrává především doma. Bude stačit vítězit k záchraně jenom v domácích zápasech?
Doma budeme hrát ještě čtyřikrát, a pokud bychom všechno vyhráli, tak by to podle mého názoru mělo být dostačující.

Nyní vás čeká zápas ve Znojmě. A jak se vám nedaří proti Boleslavi, tak se Znojmem máte vysoce aktivní bilanci čtyři vítězství a jedné porážky. Herně vám tento soupeř vyhovuje více?
Bilanci máme sice lepší, ale každý zápas může být jiný. Ve Znojmě musíme ty body ubojovat. Nejsme v situaci, abychom mohli hrát nějaký chytrý hokej. Musíme to urvat bojovností a obětavostí.

Na poslední Mladou Boleslav máte náskok deseti bodů. Berete to jako v dané situaci dostatečný náskok?
Je to relativně dost velký náskok, ale v tříbodovém systému může být po třech zápasech všechno jinak.

Vy osobně jste měl loni výbornou formu, do které jste se letos v žádném případě nedostal. Je na vině letní příprava, kterou jste kvůli zranění kolena musel vynechat?
Už před sezonou jsem měl velký strach, jak to bude na ledě bez letní přípravy vypadat. Prvních šest sedm zápasů jsem se přitom cítil výborně a myslel jsem si, že to bude v pohodě. Určitě to ale znát je a sám vím, že to není ono. Bohužel ale sám nevím, jak z toho ven.

Těšíte se na konec sezony?
Popravdě řečeno už docela jo. Těším se, až udělám pořádnou letní přípravu a budu dobře nachystán na další sezonu. Sám jsem si neuměl dost dobře představit, co to bude absolvovat sezonu bez tréninku v letním období.

Loni jste měl životní formu. Nebral jste zranění kolena jako nějakou osudovou ránu?
Určitě to pro mne bylo zklamání. Na druhou stranu jsem z toho ale nechtěl dělat žádnou velkou tragédii. Zamrzí to, ale že bych doma brečel, to rozhodně ne. Na světě se přece stávají i horší věci. Půl roku po zranění jsem teď zase zdráv. Pokud udělám kvalitní letní přípravu a bude mi štěstí přát, tak se třeba příští rok do té bývalé formy znovu dostanu.