Hokejista ČEZ Motoru Jakub Babka válí v obraně i v útoku s bakalářským titulem

Rozhodl jste se pokračovat ve studiu dál?
Ano. Díky tomu, že jsem udělal státní závěrečné zkoušky, tak jsem byl rovnou přijat na navazující studium. Výsledek ze státnic je totiž rozhodující i pro přijímací řízení, takže pokračuji dál. Můj navazující obor se jmenuje projektový management. Je to inženýrské studium na rok a půl.

Žádnou přestávku jste si neudělal a naskočil jste rovnou do zimního semestru?
Přesně tak. Poslední týden v září mi začala škola. Říkal jsem si, že když už mě vzali, tak by byla škoda to nezkusit. Pokud bych ze studia na nějaký čas vypadl, tak bych se do toho zase těžko dostával zpátky. Ještě jsem se tak ponořil do studií, snažím se a zatím úspěšně.

Docílením bakalářského titulu jste si splnil nějaký svůj životní cíl?
Bakalář byl můj cíl. Před sedmi lety, když jsem začínal studovat, jsem nebyl ani zdaleka profesionální hokejista. V té době jsem byl ještě v juniorech a netušil jsem, kam se v hokeji posunu. Vždycky jsem to směřoval spíše na školu. Úspěch je pro mě už fakt, že mohu hrát hokej na této úrovni. Hlavně jsem ale vždycky chtěl mít dokončenou školu.

Navazující studium je náročnější než bakalářské?
Neřekl bych těžší, ale je to něco jiného.

Studujete klasicky jako řádný student, nebo jste přešel na dálkovou formu při zaměstnání?
Na ČVUT je to nastavené tak, že tam dálkové studium nefunguje. Tím, že je to v Praze, tak je to trochu složitější. Ale už to mám zajeté, dojíždím už čtyři roky, takže se to zvládnout dá. Na bakalářském studiu se ke studentům chovají trochu jinak. Na navazujícím už je škola bere jako své absolventy, kteří tam něco dokázali. Alespoň to tak vnímám. Studium je hodně založené na kolektivní práci. Na principu stavební nebo projekční firmy a na projektech tak pracuje vždycky více lidí. V každém předmětu máme nějakou týmovou práci.

Tři semestry navazujícího studia si budete také rozkládat na delší dobu?
Dva semestry jsou výuka a třetí je věnován diplomové práci. První dva semestry bych si rozložil asi na na dva roky a potom bych dodělával diplomku. Takhle to plánuji a uvidím, jak to vyjde.

Co říká trenér Prospal na fakt, že mu občas kvůli škole absentujete na tréninku?
Většinou máme ve čtvrtek volno, takže tento den jezdívám do Prahy do školy. Žádný trénink jsem tak kvůli škole vynechat nemusel. Volný den mi hraje do karet a veškeré studijní aktivity tak směřuji právě na něj. Domlouvám se s vyučujícími i studenty, se kterými spolupracuji.

Před sezonou vás posílil Matouš Venkrbec, který má hned dva bakalářské tituly. Bavili jste se o tom spolu?
Věděl jsem to už dříve, když hrával za Prostějov. Četl jsem si o něm nějaké články. Kvůli škole dokonce přerušil hokejovou kariéru. Bavili jsme se o tom, ale nějak víc jsme to nerozváděli. Ani jsem nevěděl, že má dva tituly.

Platí i nadále, že svou budoucnost vidíte více ve stavebnictví než v hokeji?
Když jsem ve škole začínal, tak jsem nevěděl, že budu takhle dlouho hrát hokej. Teď dělám obojí, ale až dokončím studium, tak bych chtěl spíše ještě hrát hokej. Vidím, že to jde a maximálně mě to baví. Rád bych na profesionální úrovni vydržel co nejdéle. Ale proto studuji, abych mohl přejít do stavebnictví, až s hokejem skončím.

Když přejdeme k hokeji, tak letos v Chance lize jasně dominujete. V čem vidíte hlavní rozdíl proti minulé sezoně, že jste se posunuli takhle dopředu?
Sice se kádr změnil, ale zdravé jádro zůstalo a nabalili se na něj správní hráči. Přišli kluci, kteří buď dávají góly, nebo jsou zase výborní v jiné práci. Všechno si skvěle sedlo. V tom vidím zlepšení proti loňsku.

Mohla se také až po roce projevit náročná práce trenéra Prospala?
Tím, že zůstala většina hráčů z loňského kádru, tak už máme zažitý systém hry. A noví kluci se do toho rychle dostali. Bylo to jednodušší, než když jsme loni začínali vlastně všichni od začátku. Je to znát a věřím, že je to vidět i při pohledu z tribuny.

Je v kabině velká pohoda, když skoro jenom vyhráváte?
Samozřejmě je pohoda, když nás nepostihl zatím žádný větší výpadek. Něco takového ale může přijít a musíme být připraveni to zvládnout. Když se jede na vítězné vlně, tak je to paráda. Přesto nadále tvrdě pracujeme na každém tréninku a myslím, že také díky tomu ještě nepřišla žádná byť i jen menší krize.

Nahrává vám také fakt, že oproti loňsku není v soutěži Kladno a váš velký rival Jihlava se letos trápí?
Čekali jsme, že Jihlava bude minimálně v první osmičce. To je jasné. Překvapení to je. V soutěži je hodně týmů, každý rok se hraje podle jiného modelu. S přibývajícími mužstvy jde kvalita soutěže asi trochu dolů. To je možné.

V případě zranění vašich obránců pravidelně zaskakujete na beku. Berete vaši univerzálnost jako plus, nebo si občas spíše připadáte jako záplata?
Beru to v dobrém a je pro mě plus, že mohu naskočit i na jiném postu. Už se několikrát stalo, že nám během zápasu vypadl jeden z obránců. Kluci by tak museli hrát jen na pět beků, nebo v případě nějakých potíží dokonce na čtyři. Tím, že mohu suplovat v roli obránce, se dá říct, že zalepím díru. Ale mužstvu to pomůže a kluci vzadu si mohou více odpočinout. Já jsem díky tomu více na ledě. Když mě tam trenéři dávají, tak snad i proto, že se na mě dá spolehnout.

Bylo složité přeškolit se na novou roli?
Ze začátku jsem si musel zvyknout a párkrát jsem prolítl. Ale pak jsem si začal dávat pozor a myslím, že jsem to odehrál důstojně. Asi proto mě do obrany trenéři staví, že to odehraji tak, jak si oni představují.

Z útoku do obrany chodíváte i v průběhu zápasu. Je to tím složitější?
Dá se to zvládnout. I ze střídání na střídání.

Svou budoucnost ale vidíte v útoku?
Určitě. Jsem útočník, ale v obraně rád pomohu. Jak už jsem říkal, myslím, že je to mé plus, když mě trenéři mohou využít na obou postech. Vždycky však budu raději útočník.