Někdejší obránce ve své hráčské kariéře zapsal bezmála 200 startů v extralize a téměř pětistovku zápasů ve druhé nejvyšší soutěži. Má i četné zkušenosti ze zahraničí díky působení v Německu, Itálii, Polsku a mezinárodní EBEL lize v barvách Znojma. Trenérské ostruhy následně sbíral v organizaci přerovských Zubrů, kde končil hráčskou kariéru, a také coby asistent trenéra u extraligového týmu Karlových Varů, odkud pochází.

Nyní se Jakub Grof přestěhoval do služeb táborského hokeje. Ze své pozice bude spolupracovat s dosavadními manažery A-týmu, resp. mládeže Miroslavem Volenou a Jaroslavem Drdou i s klubovými trenéry všech kategorií.

Kudy se ubírala vaše cesta do služeb HC Tábor?

Před necelými dvěma týdny přišla od agenta prvotní informace o tom, že by měl mít Tábor zájem o práci sportovního manažera. Zpočátku jsem to bral tak, že je nějaká nabídka na stole a musím ji důkladně zvážit, třeba i proto, že taková pozice je pro mě v podstatě něčím novým. Abych řekl pravdu, o každé nabídce přemýšlím opravdu hodně pečlivě. Nechci, aby to vyznělo jako fráze, ale musí mi dávat po pracovní stránce smysl. Jde o to, abych si na ni jednoduše řečeno věřil a byl přesvědčený o tom, že jsem na ni připravený.

Co vás tedy nakonec přimělo ke kladné odpovědi?

Věřím, že mám klubu co nabídnout. Nechci tady mluvit ani tak o zkušenostech, ale spíš o energii a nějakých nápadech, které bych sem chtěl přinést. Utvrdily mě v tom i telefonáty s lidmi z klubu a prvotní dojmy a postřehy, které jsem nasbíral. Jsem moc rád, že tady mohu být a těším se, až na tom všem začneme společně pracovat.

Můžete nastínit, jaké vize si s sebou do Tábora přinášíte?

V žádném případě se nejedná o nějaké razantní změny a kroky. Obecně řečeno přicházím spíš s určitou nabídkou podnětů a věcí, které už můžeme v současném hokeji nazývat standardními, ale klubu v podstatě stále chybí. Teď je na mě, abych tu uměl přesvědčit lidi kolem hokeje o tom, že jsou správné, klubu pomůžou a posunou ho určitým způsobem dopředu. Bavíme se například o podmínkách pro hráče, a to nejen u áčka, ale také u mládeže, ať už se to týká třeba zázemí posilovny, rozcvičovny a dalších sportovních záležitostí. Jde o to vytvořit v klubu něco, co bude do budoucna zajímavé jak pro ty profesionály, tak pro děti. Aby si všichni mohli říct, že do klubu chodí rádi a mají tu dobré zázemí. V neposlední řadě se jedná o podmínky pro trenéry. Je důležité, aby pro ně byla práce snažší, dávala jim větší smysl, a aby měli hráčům, potažmo rodičům mladých kluků opravdu co nabídnout.

Jaké budou vaše nejbližší pracovní krůčky?

O hodně věcech už jsme mluvili a budeme na nich společně pracovat. Co se týče A-týmu, úplně na začátku budu chtít s celým týmem mluvit, a to s každým hráčem zvlášť. S trenéry už jsme se domluvili na procesu, jakým spolu budeme komunikovat, pracovat a předávat si informace. Cíl je jasně daný. Všichni o něm víme, ale nebudeme teď mluvit o něm, ale o té práci, která nás k němu má přivést.