Kde jste začínal s hokejem?
Jsem rodákem z Lysé nad Labem a s hokejem jsem začínal v Benátkách nad Jizerou. Ve čtvrté třídě jsme hráli přátelský zápas se Spartou. Vysoko jsme vyhráli a já jsem dal snad deset gólů. Ani nevím, jak jsem to dokázal. Po zápase za mnou přišel trenér Sparty, jestli bych neměl zájem to tam jít zkusit. Bylo to trochu složité v tom, že jsem k tomu hrál ještě fotbal a možná lépe než hokej. Byl jsem na vážkách, ale protože jsem tehdy fandil Spartě, tak jsem tam asi za půl roku skutečně šel.

Fotbalu jste nechal?
Hraji ho dodneška, ale na nižší úrovni. Nějak vrcholově to s hokejem vůbec nešlo skloubit.

Ve Spartě jste prošel všemi mládežnickými celky, ale v áčku nemáte ani jeden start. Bylo složité se v nabitém kádru v Holešovicích prosadit do extraligového týmu?
Je těžké se o tom bavit. Nemám moc rád, když si někdo na něco stěžuje. O jeden rok mě minulo, když se zavedli v extralize povinní junioři na výjimku. Myslím, že jsem ve svém ročníku patřil k nejlepším, a kdyby se to pravidlo zavedlo o rok dříve, tak bych v extralize nějaké zápasy odehrál. Ve Spartě je to ale těžké. I když jsem teď měl tři docela slušné sezony, tak mě nevzali ani do přípravy. Už to neřeším a cestu do extraligy hledám třeba právě tady přes Motor.

Poslední sezonu jste strávil ve Slavii. Nebývá zvykem, aby sparťan zamířil do týmu svého největšího rivala.
Tím, jak je Slavia o soutěž níž, tak už to zdaleka není takové. Pro mě to znamenalo, že jsem šel z Ústí nad Labem do trochu ambicióznějšího týmu. Vůbec jsem to nebral tak, že by se nějak řešila rivalita mezi Spartou a Slavií.

Ze Slavie do Motoru jste měl přijít už v minulé sezoně. Je to tak?
Do Budějovic jsem chtěl jít ze Slavie už v listopadu. To mi bylo úplně zamítnuto. Na přelomu roku to vypadalo nadějněji. Trenér pan Razým mi nejprve řekl, že mě pouští. Pak si to ale zase rozmyslel, takže to bohužel nedopadlo. Jsem rád, že to vyšlo alespoň teď. Do Budějovic jsem vždycky chtěl jít, protože z jihu Čech mám polovinu rodiny.

Odkud?
Můj táta pochází z Českého Krumlova a vždycky jsem tady trávil léto. Hrát za Motor mě lákalo. Podmínky jsou tady nadstandardní. Jsem šťastný, že v Budějovicích mohu být.

Zamlouvá se vám náročná příprava pod vedení trenéra Václava Prospala?
Musím říct, že ze začátku to pro bylo docela náročné. Nebyl jsem zvyklý trénovat tak, jako se trénuje tady. Nějaké dva týdny jsem si zvykal a na ledě jsem asi nevypadal moc dobře. Už jsme si ale zvykli a je to paráda. Třeba v posledním zápase s Chabarovskem bylo vidět, že jsme dobře trénovaní. Myslím, že takhle to ale mají všichni hráči. Nejenom já.

Poslední zápasy jste odehrál v útoku s Romanem Přikrylem a sedmnáctiletým mladíkem Martinem Beránkem. V tomto složení vstoupíte i do sezony?
Co mám informace, tak bychom takhle asi zůstat měli. Martin Beránek se výborně rozkoukal a hraje opravdu dobře. Měl jsem to podobně jako on. Také jsem se vrátil z Hlinkova memoriálu a doufal jsem, že dostanu šanci v prvním týmu. Jenže ve Spartě jsem ji nedostal. Jsem pro, ať tihle kluci dostávají příležitost. Roman Přikryl je výborný, šikovný centr. I charakterově je to bezvadný kluk, takže jsme si sedli. Ale v našem mužstvu nemám problém s kýmkoliv hrát.

Líbí se vám atmosféra v Budvar aréně, kam chodí i na přátelské zápasy tisícové návštěvy?
To byla další z věcí, na kterou jsem se těšil. Když jsem hrál v Ústí, tak tam chodilo šest set diváků. Na Slavii to samé. Když tady přijde plný dům, tak je to paráda. Čtyři tisíce na přátelský zápas s Chabarovskem, to byla skvělá návštěva. Těším se na první mistrovské utkání. To bude určitě plno.

První utkání sezony hrajete proti Benátkám nad Jizerou, kde jste s hokejem začínal. Bude mít pro vás tento zápas zvláštní náboj?
Nějak zvlášť to prožívat nebudu. Z té doby, kdy jsem v Benátkách hrál, tak tam zůstal možná tak jen rolbař. Hráči ani trenéři z té doby už tam vůbec nejsou. Je to trochu mimo mě. Náboj to pro mě má spíše v Benátkách, kde se na mě přijde podívat třicet známých lidí. V Budějovicích to pro mě ale bude jako každý jiný soupeř.