Na nabídku připojit se k týmu hned kývl. Bleskově si zabalil a v neděli se hlásil na tréninku ve Stockholmu.
I když ví, že pokud se dá Ondřej Pavelec dohromady, zase se vrátí zpátky do Českých Budějovic. „Nikam se nehrnu, budu čekat, jak dopadne situace s Ondrou. Buď pojedu domů, nebo budu dopsán na soupisku. Vůbec nejde o to, co chci já, ale co bude prospěšné pro tým," říkal uřícený po svém prvním tréninku ve Stockholmu.


Jak probíhala komunikace s trenérem Aloisem Hadamczikem?
Nejprve řekl, abych začal trénovat v Budějovicích. Pak se ozval znovu s tím, že by byl rád, kdybych přijel do Stockholmu. S trenérem jsme se dohodli, že je lepší, když budu s mužstvem, než abych se někde připravoval sám a čekal, jak se všechno vyvine.

Na to, že jste poslední dny proležel v posteli, jste na ledě vypadal docela dobře. Dost střel jste pochytal a jako by vám síly vůbec neubývaly…
Abych řekl pravdu, tak jsem se takhle dobře necítil možná celou přípravu, co jsem teď v nároďáku. Pauza paradoxně občas prospěje a člověk se pak na led víc těší. Je to zvláštní, ale přijde mi, že mám nejlepší formu za poslední dva měsíce, co jsem přijel do kempu reprezentace.

Cítíte se už úplně fit?
Klidně můžu dostat večer zase horečku. Asi bych ještě měl ležet a odpočívat, ale kluci i trenér potřebovali, abych přijel, takže jsem tady. No a teď hlavně doufám, že tady při tom rozhovoru zase nenastydnu (usměje se).

Když jste v sobotu na mobilu viděl číslo trenéra Aloise Hadamczika, tušil jste hned, kolik uhodilo?
Mám tady bráchu, takže vím, co se děje. Bylo mi jasné, o co půjde. Tušil jsem, že si asi budu balit kufr.

Bavil jste se s Ondřejem Pavelcem, jak to s ním vypadá?
Vím, co s ním je. Ale když za ním budu chodit a pořád se ho ptát, co se děje a jestli je něco nového, tak mu rozhodně nepomůžu.