Pošlete do Kanady Waynu Gretzkymu vzkaz?
Určitě pošlu SMS nebo email, snad to dojde až k němu. Má nastavený automat, musíte namačkat kdovíjaká čísla, abyste se k němu dostal. Popřeju mu hodně štěstí a v této době samozřejmě hlavně velkou porci zdraví. To je pro každého z nás úplně to nejdůležitější.

Zahráli jste si v osmdesátých letech v Edmontonu, nastupovali jste spolu i v jednom útoku. V čem byl ve vašich očích Gretzky tak geniální hokejista?
On byl prostě výjimečný hráč. Rád na něj vzpomínám. Víte, je o devět let mladší. Já přišel do Kanady ve třiceti, jemu bylo jednadvacet. Odlišoval se, nepůsobil nějak nafoukaně. Byl poctivý dříč. To svoje umění, tu hokejovou nadřazenost nad všemi dalšími hráči, nikdy nedával najevo.

Máte narozeniny jen tři dny po sobě, slavili jste je v Kanadě společně?
Když mi bylo jednatřicet, tak jsem pozval Gretzkyho, Marka Messiera, Jari Kurriho, Paula Coffeyho, Glenna Andersona a tyhle kluky ke mně domů a tam jsme to trošku oslavili.

Trošku? Žádná divoká oslava se v Edmontonu nekonala?
My hned druhý den šli na trénink, takže oslavy narozenin byly, ale menší.

Od slavné éry Edmontonu uplynulo hodně let. Uplatnil by se podle vás Gretzky také v dnešním hokeji?
Podle mě určitě. Zase by byl nejlepší. Byl velmi dobrý bruslař, měl ohromně šikovné ruce, a hlavně u toho hokeje přemýšlel. Byl to opravdu tehdy naprosto výjimečný hráč.

V jeho hře rozhodovala rychlost myšlenky?
On byl úplně jiný hokejista než ti, kteří v té době v NHL byli. Podle mě byl o generaci dál než všichni ostatní.

Řekněte mi ještě poslední věc. Co bude v tom vašem vzkazu z České republiky do Kanady?
Byl to kamarád, takže mu pošlu, aby mu hlavně zdraví co nejdéle vydrželo. Asi nebude moc slavit, to ani v této zvláštní době nejde. Všichni jsme doma, nosíme roušky, proto asi oslava šedesátin úplně ohromná nebude.