Nebyl to ale při úterním slavnostním vyhlášení v Domě kultury Metropol jediný triumf šikovného forvarda. Hokejový Motor totiž ovládl také kategorii kolektivů, takže Pech si došel po boku trenéra Jaroslava Modrého a videokouče Vladimíra Mizery na pódium pro ocenění ještě jednou. A zaslouženě, protože především první polovina letošního kalendářního roku byla z pohledu českobudějovického týmu excelentní.

„Jsem strašně rád a mile překvapen, že jsem se umístil na prvním místě,“ neskrýval. „Je to pro mě velká čest, že tady mohu být,“ zdůraznil.

Na jihu Čech byla vždycky spousta výborných sportovců. „Jihočeský kraj je velký a hlavně opravdu bohatý na sportovce. Všem bych chtěl poděkovat, že region podporují. Každý své město, svůj klub a sport. Někteří to mají pochopitelně těžší, protože nejsou profesionálové a sportují na amatérské bázi. Těch si strašně moc cením. Je to žrout času a každého to stojí hodně úsilí na úkor třeba rodiny nebo školy. Před těmito lidmi smekám,“ vzkazuje všem aktivním sportovcům na jihu Čech jejich letošní král.

Českobudějovická radost po výhře nad Kometou. S fanoušky slaví Daniel Gazda (vlevo) a Jakub Valský.
Motor vyválčil výhru jen s pěti obránci. Hrávalo se i na tři, usměje se Modrý

V anketách, kde se porovnávají různá odvětví, často rozhoduje popularita jednotlivých sportů. „V tom má hokej výhodu. Jsme častěji v televizi a v Budějovicích je tento sport hrozně moc populární. Na naše zápasy chodí spousta fanoušků, což je něco neskutečného. Ale jsou tady i další populární kluby. Jihostroj vyhrává tituly ve volejbalu, Dynamo hraje první ligu ve fotbale. I z tohoto pohledu jsem strašně rád, že jsem se stal Sportovcem Jihočeského kraje, i když nejsem přímo Jihočech, ale pocházím z Vysočiny,“ usměje se.

Rodák z Jihlavy strávil dlouhé roky v Karlových Varech a potom v pražské Spartě. Na závěr hokejové kariéry ho osud zavál pod Černou věž. „Jsem tady spokojený a jižní Čechy mi přirostly k srdci. Je to nádherný kraj a je tady spousta sluníčka, které mám rád. Hrozně mě to tady nabíjí energií. Rybníky, lidi tady, sluníčko, prostředí. Je to tady úžasné,“ zamiloval si svého nového působiště.

„Samozřejmě jsou i dny, kdy se nedaří a lidi vám to dají sežrat. Jako všude. Ale jsme profesionálové a s tím si musíme poradit. Chtěl bych poděkovat všem příznivcům sportu tady na jihu a hlavně také svým spoluhráčům. Bez nich bych bych na žádném vyhlášení nebyl. Hokej je kolektivní sport a není to jenom o mně nebo třeba o Gulim (kapitán Motoru Milan Gulaš – pozn. red.). Díky týmovému úspěchu jsem se dostal až sem. Měl jsem nějaký výsledek v kanadském bodování, ale znovu opakuji, bez spoluhráčů bych tady nebyl, ani bych nezískal tolik bodů. Tenhle můj úspěch a poděkování patří celému týmu,“ posílá do díky do kabiny v Budvar aréně.

Podobné ankety se zúčastnil vůbec poprvé. „Nikdy jsem nebyl na nic podobného pozván,“ přikývne. „Když jsem hrával za Spartu, tak v Praze byla významných sportovců a osobností spousta. Pro mě je čest, že jsem se mezi nejlepší jihočeské sportovce dostal. Že o mně vůbec někdo uvažoval. Beru to jako něco opravdu výjimečného,“ ujistí.

Filip Přikryl
Proti Plzni je to pro mě vždy speciální, neskrývá útočník Motoru Filip Přikryl

Letošní rok se dá z Pechova pohledu rozdělit na dvě poloviny. Tu první velmi dobrou okořenila bronzová extraligová medaile. „Bylo to jako na houpačce. První polovina roku byla fantastická. Po charakterové stránce jsem nezažil lepší tým, než jaký jsme měli. Samozřejmě tady byli Milan Gulaš nebo Dominik Hrachovina. Ale hlavně jsme měli mužstvo poskládané z kluků se skvělým charakterem. Jirka Novotný, Michal Vondrka, Jirka Ondráček, Honza Piskáček, David Štich a další kluci. Všichni do toho dali maximum a vrátilo se nám to bronzovou medailí. Užívali jsme si to. Tým měl neuvěřitelnou sílu a dokázali jsme otáčet zápasy, i když jsme nehráli dobře a prohrávali jsme o jeden dva góly. Duch mužstva byl tak silný, že jsme vždycky věřili v obrat. Otáčeli jsme velké množství zápasů a povedlo se nám to dvakrát i ve čtvrtfinále s Pardubicemi,“ připomíná Pech velké jarní chvíle českobudějovického hokeje.

Motor postoupil přímo do čtvrtfinále play off a v něm vyřadil Pardubice. „Po přímém postupu nám spadl kámen ze srdce a čtvrtfinále jsme si šli užít. Splnili jsme nějaký cíl, kterým bylo předkolo. Přímý postup do čtvrtfinále byl nad plán a všichni jsme si to užívali. V kabině byla obrovská legrace. Za dvaadvacet let, co hokej hraji, tak jsem nezažil mančaft, který by měla týmovějšího ducha. Nemyslím si, že by v něm bylo tolik talentu, ale všichni jsme šli vyhrávat a dali jsme do toho ohromné úsilí. Když jsme vyhráli titul ve Varech, tak tam byly velké osobnosti. Ale tady jsme fakt byli jeden tým. Smekám klobouk přede všemi, kteří tady byli. Charakter měl tenhle tým neuvěřitelný.“

Druhá polovina roku už tak povedená není. Motoru se nedaří ani zdaleka podle představ a momentálně se krčí na třináctém místě extraligové tabulky. „Mužstvo se obměnilo. Přišli noví a typologicky trošku jiní kluci. Postupně si to sedá, i když všichni víme, že to není růžové. Sami na sebe jsme si upletli a fanoušci pochopitelně nejsou spokojeni. Ale chceme dokázat, že na to máme. Hokej mě baví a dávám do zápasů i tréninků všechno. Musíme uhrávat zápasy, které třeba nevypadají tak hezky. Lidi nám říkají, že chtějí, abychom hráli pěkný hokej a zároveň vyhrávali. To je ale kombinace dokonalého a je těžké toho dosáhnout. Když hrajete ošklivě, ale vyhráváte, tak lidi stejně nadávají. Ale sbíráte body a hokej je o vítězstvích. Když budete hrát hezky, bavit lidi, ale budete poslední, tak k čemu to bude,“ jen mávne rukou.

Martinš Dzierkals
Martinš Dzierkals: Budějovice jsou hokejové město, spousta lidí hráče poznává

Se svým mužstvem by se rád posunul v extraligové tabulce výš. „Všichni víme, v jaké jsme situaci. Ale na druhou stranu ztrácíme na první osmičku pouhých pět bodů, což jsou dva zápasy. Stejných pět bodů však máme i dolů. Víme to a není to příjemné. Potřebujeme udělat šňůru vítězných zápasů, která by nás nakopla. Poskládat mozaiku, aby to fungovalo. Druhý půlrok není úplně pozitivní, ale musíte každý den pracovat a věřit, že se to zlomí. Potřebujeme i podporu fanoušků. Vím, že když si zaplatili za lístek, tak mohou pískat a vyjádřit tak svůj názor. Já už to skoro nevnímám, ale pro mladé kluky to je hodně stresující, i když bojují. I proto se snažím pomoci jim i celému týmu, jak to je jde,“ uzavře své povídání nejlepší Sportovec Jihočeského kraje.