„To byla práce všech čtyř hráčů, kteří byli na ledě. Dvojice Veselý – Vak soupeře unavila, pak tam naskočili Petr Sailer s Michalem Mikeskou. Rozebrali je a Mikeš mi to nádherně dal. Branka byla otevřená a gólman nevěděl, kde je puk. Šlo jenom o to trefit,“ odmítá, že by byl spasitelem týmu.

Domácí tým měl ale šance i na to, aby vyhrál v normální hrací době za tři body. „Potřebovali bychom nějakého střelce, který by se chytil. Ale když budeme hrát vzadu na nulu, tak věřím, že nějaký gól vždycky dáme,“ míní.

Velkou oporou hostí byl finský brankář Leinonen. „Chytal výborně a měl i kus štěstí. Naštěstí jsme ho alespoň jednou překonali. Dva body určitě bereme,“ ujišťuje.

Defenziva týmu fungovala na jedničku. Jedinou výjimkou byly v první třetině dva sólové nájezdy Liberce. „Pár brejků tam bylo, ale v těchto momentech nás podržel Eda Turek v brance,“ chválí zkušeného gólmana.

Po příchodu trenéra Výborného se mužstvo pomalu výkonnostně zvedá. „Zvedli jsme se především psychicky. Trenér Výborný to v nás probudil,“ všiml si. „Atmosféra v kabině se zvedla. Rozhodně ale nejde říct, že to všechno byla chyba bývalého trenéra. Chyba byla hlavně v nás. V dnešní době už umí každý bruslit a všichni jsou dobře připraveni. Dnes musí být trenér podle mě hlavně psycholog,“ míní.

Již třetí zápas odehrál Melichar v obranné dvojici s českobudějovickým odchovancem Ivo Kotaškou, jenž má střídavý start z Tábora. „Hraje se mi s ním velmi dobře. Je to výborný hráč. Jednoduše rozehráváme puky,“ chválí svého nového spoluhráče, se kterým se potkal už před lety v dorostu. „Tehdy byl můj mladej,“ usměje se.