Převládá ve vaší mysli spokojenost z opravdu vydařené sezony, nebo spíše zklamání, že jste nedošli ještě dál?
Člověk pořád přemýšlí o detailech, které jsme mohli udělat jinak a mohli jsme teď třeba hrát finále. Na třetí místo budeme určitě časem hrdí a pyšní, ale věřil jsem, že můžeme pokračovat ještě dál. Já jsem věčný optimista. Takhle to mám nastavené. Pořád koukám, jak udělat pár věcí trochu jinak a lépe, a tím si dát šanci.

Přes zklamání ze semifinálové prohry se Spartou to byla z vaší strany povedená sezona. Souhlasíte?
Do Budějovic jsem šel s tím, abychom hráli hokej, na který by se lidi rádi chodili dívat a byli hrdí na to, jak reprezentujeme náš region, protože jsme jakousi výkladní skříní jihočeského hokeje. To jsme snad splnili.

Často se říká, že si obměněný tým musí nějaký čas sedat. U vás to platilo úplně čítankově, protože výkony mužstva se postupně zvedaly.
Kluci začali věřit tomu, co děláme. Všechno je to o sebevědomí, jeden se mohl spolehnout na druhého. Skoro všichni členové našeho týmu hráli nad své možnosti. Je to trochu klišé, ale mužstvo ukázalo svou sílu a charakter. Jsem strašně rád, že jsem měl možnost s tímto mužstvem pracovat. V kabině bylo plno lídrů, kteří nám moc pomohli.

Byla v týmu klíčová role věčného optimisty Jiřího Novotného, který v létě ukončil kariéru, přesto se vrátil a byl hlavním vůdcem kabiny?
Jirka je zajímavý kluk. Není dominantní v žádné z hokejových disciplín, ale má kolem sebe auru neustále pozitivního člověka. Na ostatní kluky má strašný vliv. Myšleno v tom správném smyslu slova. Když jsem někomu řekl něco negativního, tak on šel hned za ním a vyzvedl ho, pohladil slovem. Má dar říct ve správný moment správnou věc. Je krásné mít v kabině takového lídra. Jenom doufám, že si mladí kluci od něj vzali co nejvíce. Jedna věc je povídat si o tom, ale druhá sledovat ho na vlastní oči, co se všechno za svou kariéru naučil. A teď to předává dál. Navíc je to Jihočech. Kluk, který tady vyrůstal.

Z pátého semifinálového zápasu Sparta - České Budějovice.
Na svůj tým jsem hrdý, zdůrazní trenér bronzového Motoru Jaroslav Modrý

Jihočeši jsou i další lídři týmu Michal Vondrka s Milanem Gulašem, kteří se na závěr kariéry vrátili do mateřského klubu. A k nim Lukáš Pech. Byl to hlavní rozdíl třeba ve vítězné čtvrtfinálové sérii s Pardubicemi, že soupeři právě takové osobnosti chyběly?
Je pravda, že tam byl asi největší rozdíl. Pardubice možná byly talentovanější, ale my jsme charakterem a vůlí našli cestu, jak je porazit. Mrzí mě, že potom v semifinále se Spartou bylo pár detailů, které jsme mohli udělat lépe. Teď už ale nebudeme brečet nad rozlitým mlékem. Dali jsme si šanci, mohli jsme to uhrát, ale musíme poblahopřát Spartě a připravit se na další sezonu.

Jak důležitý byl pro váš tým závěr posledního utkání základní části soutěže v Hradci Králové, kde Michal Vondrka vyrovnal na 1:1, díky čemuž jste přeskočili předkolo play off a šli rovnou do čtvrtfinále z lepší pozice?
Byl to jeden z klíčových momentů sezony. Do play off jsme šli s určitým počtem hráčů a nikdy nevíte, co se může stát. Předkolo by znamenalo další tři až pět utkání navíc. To dohnalo třeba v semifinále Mladou Boleslav, které došel dech. V Hradci to bylo výborné utkání, ve kterém jsme byli pořád pozadu. Tlačili jsme, a když se to pár minut před koncem podařilo, tak na střídačce zavládla obrovská radost. To jsou pocity, které se nedají popsat. Bylo krásné, jak si kluci vybojovali takovou pozici do play off. Za celoroční práci byli odměněni gólem právě Michala Vondrky, který si prošel nějakou těžkou situací v minulé sezoně a přesto se vrátil. Jsou to pěkné příběhy. Je hezké vidět ho usmívat se, když dá branku.

Dlouho se bude vzpomínat také na druhý čtvrtfinálový zápas doma s Pardubicemi, který jste otočili dvěma góly v poslední minutě. Byl to podle vás rozhodující moment celé série?
To byl jeden z momentů, který prokázal obrovskou sílu našeho mančaftu. Pořád jsme věřili, měli jsme samozřejmě i kliku, ale šli jsme tomu naproti. Štěstí přeje připraveným. To k tomu patří. Určitě nám to pomohlo. Začali jsme si více věřit a bylo znovu o něco těžší proti nám hrát. Když se taková věc povede, tak to soupeři vezme vítr z plachet do dalšího utkání. Nebylo jednoduché proti nám hrát, což byl náš cíl.

Nebylo to podobné, ale bohužel z opačného pohledu, když jste ztratili prakticky vyhraný třetí zápas v semifinále se Spartou?
V tomhle je sport krásný, že si nemůžete nic koupit a nikdy nevíte, jak to nakonec dopadne. Všechno si musíte vybojovat. Někdy rozhodují malinké detaily. Po celou sezonu jsme je dělali velice dobře, ale tady nás to trošku doběhlo. Byla to škoda, ale všichni se z toho musíme poučit. Celý tým i sám hráč.

Michal Vondrka
Michal Vondrka se ještě rozhodne, jestli bude ve své úspěšné kariéře pokračovat

Jakou hodnotu má pro vás osobně bronzová extraligová medaile? Vy jste u toho nebyl, ale českobudějovický hokej strávil dlouhých sedm let v první lize a loni byl v extralize beznadějně poslední. Z tohoto pohledu se jedná o mimořádný úspěch.
Je pravda, že jsem toho předtím nebyl součástí a proto to možná až takhle nedoceňuji. Ale myslím si, že je to úspěch. Ale jak už jsem říkal, chceme dobře reprezentovat jihočeský hokej a být příkladem pro kluky, kteří by třeba chtěli začít hrát hokej. Když si budou číst příběhy o Voženílkovi, Vondrkovi, Novotném a dalších, tak je to krásné. Pokud jsme dokázali přivést do sportu další děti, tak si myslím, že děláme dobrou práci.

S tím souvisí i přízeň fanoušků, které jste mnohokrát chválil. Pomáhala vám hodně jejich podpora?
Je krásné, když přijedete na Spartu a celá tribuna za brankou je plná žlutých motoráckých dresů. Hned vás to zahřeje. Vždycky jsem to měl nastavené tak, že i když jste byl jako hráč unavený a zbitý, ale pak vlezete na led a vidíte lidi, jak vám fandí, tak si řeknete, že ze sebe přece vymáčknete maximum, co v sobě ještě máte. Tak jsem to v sobě pořád měl a krásně vás to oživí, když vidíte ty lidi. Smutné bylo, když byl covid a lidi na hokej nemohli chodit. Bylo těžké hrát v prázdných a poloprázdných halách.

Sezona byla úspěšná, ale už je minulostí. Stihl jste před svým odletem do zámoří pohovory s hráči?
S každým hráčem jsme si sedli a vyslechli také jejich názory, čím si v sezoně prošli. K tomu jsme jim řekli pár věcí z našeho trenérského hlediska. Nějaké změny budou. To ke sportu patří. Není možné udržet stejný tým každý rok. To je prostě realita. Někdo se poohlíží po něčem lepším. Roli v tom hrají finance i úloha v týmu. To musíte respektovat. Pokusíme se udělat zase co nejsilnější mužstvo a uvidíme. Strávíme sezonu, kterou jsme si prošli, uděláme si nějakou sebereflexi a budeme se připravovat zase dál. Sezona to byla příjemná. Neměli jsme v ní moc slabších momentů, ty lepší převažovaly. Napsaly se hezké příběhy a jsem rád, že jsem toho mohl být součástí.

Motoru fandila v semifinále proti Spartě vyprodaná Budvar aréna.
FOTOGALERIE: Motoru fandila vyprodaná Budvar aréna, najdete se mezi fanoušky?

Stíhal jste se v průběhu play off vůbec zabývat skladbou kádru pro příští rok?
Trošku. Nějaké hráče jsem obtelefonoval, ale hlavně jsem se snažil koncentrovat na práci u týmu. Teď už na kádru začneme intenzivněji pracovat. Ale je to tady atypické a nikdy jsem se s tím nesetkal. Jsou tady nastavená nějaká pravidla hry a pořád se obcházejí, což mě mrzí a je to divné.

Co konkrétně máte na mysli?
Jak se tady podepíší smlouvy, strčí se do šuplíku a pak se vytáhnou v době, kdy se mohou zveřejnit. To je pro mě nepochopitelné. V Evropě je běžné, že hráč hraje za nějaký tým, pak podepíše smlouvu s jiným a nastupuje proti němu v play off. A potom jenom přejde z kabiny a do kabiny a jde reprezentovat ten druhý klub. Je to divné a nikde jsem se s tím nesetkal. V Americe, kde jsem doposud působil, se vždycky nejprve dohrála sezona a až po ní se to začalo řešit. Přijde mi to profesionálnější. Ale nechci někomu kázat, jak se to má dělat. To bych si nedovolil a není to moje parketa. Zvláštní to však je.

Co prosakuje za informace, tak pro příští sezonu bude váš kádr značně pozměněný. Bude tomu skutečně tak?
Bude.

Jsou tam odchody, se kterými nesouhlasíte?
Určitě. Hodně mě mrzí odchod Martina Beránka. Je to náš odchovanec, mladý budějovický kluk. Říkám si, že asi nedělám dobře svou práci, když mi takový hráč odejde. To mi vadí. Jestli je to kvůli mně, tak mě to mrzí o to víc. Ze začátku neměl roli v týmu takovou, protože si nedělal práci, kterou jsme po něm chtěli. Pak to pochopil, začal ji dělat a byl za to odměněn. Dostal výraznější úlohu v mužstvu a ve druhé polovině byl důležitou součástí toho, co jsme dokázali. Znovu opakuji, mrzí mě, že odchází takový budějovický kluk, který se tady naučil hrát hokej. Jde ke konkurenci. Kdyby zamířil alespoň do Sparty nebo do Třince, tak to ještě pochopíte. Nebudu nikoho srážet, to bych si nedovolil. Každý se to snaží dělat co nejlépe, ale myslím si, že tady v Budějovicích máme podmínky pro sport velice kvalitní. Hokejová tradice je zde obrovská. Tenhle odchod mě hodně mrzí. Co k tomu říct… Měli jsme zareagovat dřív. Odchází třeba i hráč s fantastickým charakterem Dan Voženílek. Tam se to ale dá pochopit, protože dostal finančně lukrativnější nabídku, kterou jsme si nemohli dovolit vyrovnat.

Vypadá to, že stabilizované zůstanou gólmanské posty i obrana, ale v útoku se rýsuje docela velký průvan. Vnímáte to a jste připraveni reagovat?
Díváme se, jednáme. Uvidíme, jak hokejový trh zasáhne situace na Ukrajině. Může se naskytnout šance dosáhnout i na hráče, kteří by jinak byli v KHL. Musíme ale zohledňovat naši finanční situaci. Nemáme generálního partnera, jednoduché to není.

Budete přesvědčovat Jiřího Novotného s Michalem Vondrkou, aby přidali ještě jeden rok ke svým bohatým kariérám?
Oba mají hokej rádi, ale bude záležet na jejich osobním postoji a také na rodinách, aby jim to dávalo smysl. Jsou to zkušení kluci, kteří prošli spoustou bitev. Teď bude záležet na nich, jestli se budou chtít nechat otloukat ještě dál. Musí mít hlavně chuť a šťávu připravit se na sezonu.

Postupová radost hokejistů Motoru.
Poctivý vousáč i policajt na ledě. Představujeme Motor na startu semifinále

Důležitá věc je také realizační tým. Není tajemstvím, že váš asistent Patrik Martinec má namířeno do Sparty. Už za něj máte náhradu?
Patrik dostal nabídku jít zpátky do Sparty a akceptoval ji. Přejeme mu hodně štěstí a jsem rád, že jsem s ním mohl spolupracovat. Bylo to fajn. Je to chytrý kluk, který má plno zkušeností. Díky němu jsem se o extralize hodně dozvěděl. Člověk se učí celý život. Věřím, že i Patrik si od nás něco vzal. Každý jsme nahraditelný.

Kdy byste chtěl mít o novém asistentovi jasno?
Co nejdřív. Je tady také Roman Fousek, který se za první rok hodně naučil a je zase zkušenější. Ale počítáme s tím, že asistent přijde ještě jeden. Jak mi bylo řečeno, já jsem spíše defenzivně laděný, tak potřebujeme někoho kreativnějšího (úsměv). Každý má nějakou silnější i slabší stránku. Já si ale říkám, že cesta k úspěchu vede právě přes kvalitní defenzivu. Ale samozřejmě jim kecám i do ofenzivy (smích).

Letní přípravu máte v plánu týmovou, nebo individuální?
Bude to tak půl na půl. Starší kluci se budou připravovat sami, pro ně by to neměl být problém se nachystat a většinou jsou na to zvyklí. Na mladé budeme dohlížet. Ale uděláme nějaké společné soustředění, aby se mužstvo dalo dohromady.