Na trávníku vás moc často není vidět. To jste se dal na hokej již definitivně?
Hokej je poslední sport, který můžu dělat. Mám problémy s kyčlemi a ty při hokeji dostávají přece jenom míň zabrat než při fotbalu. Méně bolí.

Hokej je tedy k tělu šetrnější?
Celé tělo bolí tak jako tak a je jedno jestli hrajete fotbal nebo hokej. Ty kyčle ale trpí na bruslích méně.

Zvládáte ještě i jiné sporty?
Občas si ještě zahraju tenis, pokud mi to zdravotní stav dovolí. Jinak chodím do fitness na spinning a také na procházky do lesa. Hokej je teď ale pro mě sport číslo jedna.

Jak vám vyhovuje soutěž, kterou hrajete?
Ještě před takovými třemi roky to bylo podstatně lepší. Byli jsme na tom lépe fyzicky. Teď když aktivně již nesportujeme, je to horší. Nejsme tak dobře připraveni na zimní sezonu a logicky scházejí fyzické síly. Když se pak při zápase nedaří, jsme trochu frustrovaní a musíme se víc ovládat, abychom to dohráli v klidu.

S Českým Krumlovem to ale nevypadalo, že by vám v závěru docházely síly. Po dvou třetinách jste prohrávali 3:8 a vypadalo to na debakl, ten se ale v závěrečné třetině nekonal…
To ano. Začátek nám trochu utekl, ale pak jsme trochu zabrali, takže ten výsledek ještě není nijak ostudný. Před těmi třemi roky to však bylo jiné. Teď už ta kondice není taková a máme problémy prakticky s každým mužstvem. Ostatní mají v týmu hráče maximálně pětatřicetileté a mladší. Nám je většině hráčů přes čtyřicet let a ten věkový rozdíl už je při hře znát.

V sestavě v jaké jste nastoupili, byste asi budili větší respekt spíš na fotbalovém trávníku. Zápas ve fotbale by zřejmě dopadl obráceně?
I v Krumlově jsou všestranní sportovci. Někteří z nich umí hrát fotbal také.  Třeba David Čábela býval výborný fotbalista. Jsou tam i další, kteří v mládežnických kategoriích hráli dobře fotbal i hokej. Ale asi ano, na trávníku bychom snad mohli mít větší šanci (úsměv).

Jak jste na tom s tréninkem, scházíte se?
Scházíme se každou středu. Jsme rozdělení na dvě skupiny a hrajeme o závěrečný raut. Já hraji za modré a většinou jsme teď prohrávali, takže poslední dobou platí pohoštění ta naše skupina. Jsme ale rádi, že se scházíme, protože si můžeme zasportovat a nakonec i posedět.

Jako fotbalista jste byl vyhlášený střelec a obrana soupeře musela před vámi být ve stavu nejvyšší pohotovosti. Jak je to při hokeji, také je vaším hlavním úkolem dávat góly?
To se nedá jednoznačně říci. Je však pravda, že při hokeji se dostanu do více brankových příležitostí. S věkem už ale člověk ztrácí rychlost. Hlavně v myšlení. Než člověk zpracuje kotouč a vystřelí, tak to chvíli trvá. Vše navíc znásobí únava. Už to není tak jednoduché dávat góly jako dřív.

Využijete fotbalové dovednosti, které jste během kariéry získal také v hokeji?
Fotbal a hokej mají hodně společného a fotbalové zkušenosti se dají využít i na ledě. Týmová hra je hodně podobná. Myslím, že na Jirkovi Povišerovi, Karlu Poborském a koneckonců i na mě je znát, že jsme kolektivní sport hrávali. Na hřišti máme přehled, dokážeme vyhodnotit situaci, přihrát si, vystřelit a to jsou vlastnosti, které se hodí při fotbalu stejně jako při hokeji.

Pravděpodobně to platí také obráceně. Jistě se ve vašem týmu najdou i hokejisté, kteří by se neztratili ani na fotbalovém hřišti. . .
Také Standa Bednařík, Petr Ondrejec či Roman Rákosník, kteří byli svého času vynikajícími ligovými hokejisty Motoru to umí i s balonem. V létě společně hrajeme fotbal a je vidět, že to ti kluci umí.

U fotbalu teď chvíli zůstaňme. Jak jste na Hluboké spokojeni s dosavadním účinkováním vašeho týmu v krajském přeboru?
Podzimní část jsme na Hluboké zvládli obstojně. Jsme třetí a to je nepochybně úspěch. Hodně nám pomohl Tomáš Stráský, který nastřílel patnáct gólů. Mužstvo celkově předvádělo velmi dobrý celoplošný fotbal. Nemělo žádnou výraznější slabinu. Hráli jsme kolektivní fotbal, založený na výkonech několika individualit. V záloze hrál výborně Tomáš Stráský, vzadu zase jeho bratr Zbyněk.

Rovněž v minulých letech jste produkovali atraktivní hru, výsledkově však zřejmě takto úspěšný podzim dlouho nepamatujete?
Ano nehráli jsme špatně, ale i když jsme hráli pohledný fotbl, často jsme nedokázali zápas dovést do vítězného konce. To se teď na podzim změnilo a několikrát se nám povedlo okořenit náš kvalitní výkon pěti góly, což byla taková třešnička na dortu. S prozatímním průběhem sezony jsme zkrátka spokojeni.

Čeká vás tak klidná zima?
Zase až tolik ne. Pro jaro budme mít totiž problém se složením kádru, protože někteří hráči náš klub trochu zneužili a odešli hrát do Rakouska. Vedení klubu se snaží s každým jednat férově a když potom nevidíme stejný přístup i od samotných hráčů, tak nás to pochopitelně mrzí.

Očekáváte tedy, že jarní část sezony bude složitější?
Jaro bude předpokládám těžší. Ještě abych se ale vrátil k těm odchodům. Nerad bych, aby to vyznělo, že se zlobíme na Tomáše Stráského. Ten také odchází do Rakouska. S ním jsme však byli předem dohodnuti. Věděli jsme, že přichází na půl roku, takže s jeho odchodem jsme počítali.

Odchod Tomáše Stráského, který zaznamenal na podzim tolik branek, bude jistě citelným oslabením?
To každopádně. S jeho službami jsme byli nadmíru spokojeni a věřím, že i jemu se na Hluboké líbilo. Zahrál si se svým bratrem v dobrém kolektivu a myslím, že se tu po zranění rozehrál. Rádi bychom mu za jeho služby poděkovali a jsem přesvědčen, že i pro něho bylo angažmá na Hluboké přínosem.

Jak se s jeho odchodem hodláte vyrovnat?
Uděláme vše proto, abychom na úspěšný podzim navázali i na jaře. Chceme do mužstva zapracovat mladé hráče z dorostu. Některé nadějné hráče jsme koupili také z SKP České Budějovice, potažmo z Dynama.  Na jaře jim plánujeme dát šanci .

S jakým umístěním budete po sezoně spokojeni?
Věřím, že opět dáme dohromady kolektiv, který bude schopen udržet se na špici. Pokud skončíme do šestého místa, budeme spokojeni.

Jak plánujete strávit závěr letošního roku?
Vzhledem k tomu, že se věnuji také myslivosti, tak mě čekají nějaké hony na divokou zvěř a na bažanty. Čekají nás také nějaké hokejové zápasy. Půjdeme si sklouznout na Štědrý den i na silvestra. Budu tedy kombinovat sport s myslivostí a v neposlední řadě se věnovat také rodině.

A co děti, ty jdou také ve vašich šlépějích?
Syn se věnuje hokeji a hraje za juniory v Budějovicích. Samozřejmě se chodí dívat také na mé zápasy a potom mé výkony kritizuje (úsměv). Sportem tedy žijeme celá rodina a doufám, že nám to vydrží.