Panuje v klubu spokojenost se současným umístěním i dosavadními výkony mužstva?
Začali jsme velmi dobře. Podávali jsme sympatické výkony a sbírali jsme body. Možná až nad očekávání, čímž jsme se tak trochu namlsali. Spokojenost vždycky souvisí s očekáváním a teď už od týmu vzhledem ke skvělým výkonům v první čtvrtině čekáme hodně. Pokud se podívám na naše posbírané body pohledem ekonomiky, jaký je budget na sestavení kádru, tak deváté místo je plus minus to, kde bychom měli být. Tabulka je skutečně velmi vyrovnaná.

Vždycky jste chtěli hrát AAA hokej. Aktivní, agresivní a atraktivní. Produkuje ho podle vás mužstvo v letošní sezoně?
AAA hokej chceme dlouhodobě hrát a letos jsme ho v úvodu sezony bezpochyby hráli. Několik posledních utkání mi z naší strany chyběla hlavně větší aktivita směrem dopředu. Výrazně se snížil počet střel na branku soupeře a tento statistický údaj jistě s aktivitou souvisí.

V minulé nepovedené sezoně jste měli značný problém na postu gólmana, protože Marek Čiliak ani zdaleka nesplnil očekávání, se kterými přicházel. Dominik Hrachovina se jako brankářská jednička povedl lépe?
Jednoznačně.

V celostátním tisku se objevila zmínka o vašem týmu ve smyslu, jak je dobře, když neplatí, že si koupíte drahé starší hráče a potom válcujete extraligu. Vnímáte, že vaši klíčoví hráči jsou staršího věku?
Ne, že to vnímám. Já vím, že je to tak. Taková je ale také bohužel realita českého hokeje. Bodování extraligy ovládají až na jednu výjimku hráči přes třicet let a cizinci. Mladí hokejisté se neprosazují tak, aby role rozdílových hráčů převzali. Ale souhlasím s tím, že nestačí koupit si hráče. Příkladem je třeba letošní Sparta. Nakoupila hotové hráče a je momentálně jen o čtyři body před námi. Jenom nakoupit drahé hráče nestačí. A je úplně jedno, jestli jsou mladí, nebo staří. To je jasná věc. Důležité je s týmem správně pracovat a dostat z něj maximum.

To se vám daří?
Myslím si, že několik posledních zápasů nehrajeme úplně na hranici našich možností. V době, kdy jsme tak hráli, jsme byli kolem šestého místa a utkání byla pro diváka velmi koukatelná. Starší hráči stále stačí, až kralují extralize, to je fakt. Ale hrát pouze na ně rozhodně nemůže být náš koncept. O tom hodně diskutujeme s hlavním trenérem Jardou Modrým.

Trenéři hodně spoléhají na úzký okruh klíčových hráčů. Nemůže vás to v dalším průběhu sezony doběhnout?
Může. Ale podobně to má jakýkoliv jiný tým. Nikdo nemá patnáct rozdílových hráčů. Každý jich má pár, na kterých to stojí. I když my jsme loni neměli prakticky žádného. Situace je stejná v naší extralize, v KHL i v NHL. Když vypadnou Edmontonu Draisaitl s McDavidem, tak to budou mít také složité.

V průběhu olympiády poběží extraliga bez přestávky. Byl by to pro vás problém, pokud by se kapitán Milan Gulaš objevil v nominaci národního týmu pro Peking?
Na APK se před sezonou diskutovalo o tom, jestli by se extraliga v průběhu olympiády měla zastavit. V té době bylo téměř jisté, což ještě teď ale není definitivně potvrzeno, ale ani vyvráceno, že na olympiádě budou hrát hráči z NHL. Tím pádem by zapojení hokejistů z extraligy bylo minimální, v řádech jednotlivců, a vliv na extraligu naprosto zanedbatelný.

Ale pokud borci z NHL do Pekingu nakonec nepojedou, tak to bude problém pro řadu klubů.
Ano. Byl by to problém pro řadu týmů, čímž by se to opět tak trochu srovnalo a rozmělnilo.

Po třech letech nahradil u trenérského kormidla Václava Prospala Jaroslav Modrý. Jste zatím spokojen s jeho prací?
Jarda má obrovskou chuť a své práci věnuje opravdu spoustu času. Je nováčkem, a jak často připouští, učí se. A to je pravda. Má svoji hlavu, jako každý správný šéf. Co se týká skladby kádru, tak určitě nemá k dispozici jednoduchý materiál. Je snazší pracovat s mladšími hráči, kteří za sebou nemají žádné velké hokejové kariéry. Spokojeni jsme s množstvím získaných bodů v polovině základní části. Teď jsem jistě ovlivněn tím, že několik posledních zápasů nebylo úplně dobrých. Pokud bych tuto otázku dostal po první čtvrtině, tak bych pravděpodobně nešetřil otevřenou chválou. Nyní jsem více zdrženlivý, máme na čem pracovat.

Jaká je situace ohledně zkušeného Jiřího Novotného, který původně měl jen vypomáhat v době zvýšené marodky v týmu? Máte dlouhodobější vizi, jestli s ním můžete počítat třeba až do konce sezony?
Jirka má podepsanou smlouvu do konce sezony. Nicméně kontrakt mu neurčuje, že musí hrát každé utkání. Oslovili jsme ho v situaci, kdy jsme měli obrovskou marodku. Jirka se velmi odvážně rozhodl, že nám pomůže. Prvotní záměr byl takový, že naskočí jen v několika zápasech, dokud se nám nevyprázdní marodka. Navíc má i novou práci, je hráčským agentem, kterou neopustí jen proto, že nám půjde v několika utkáních vypomoci. Už v tuto chvíli toho odehrál rozhodně víc, než jsme původně očekávali. Na straně klubu nic nebrání tomu, aby přibývaly i další zápasy. Ale kolik jich bude, to opravdu nevím. Co ale vím určitě je, že Jirka má pro tým obrovský přínos. A hokej v Motoru ho baví, mohu-li za něj mluvit.

Máte nějaké konkrétnější cíle pro druhou polovinu sezony?
V průběhu sezony jsme náš cíl nijak neměnili. Tím je probojovat se do play off. Dlouhodobým cílem je pracovat s hráči a kádrem tak, aby byl konkurenceschopný nejen letos, ale i v příštích sezonách. Přesněji, abychom se zlepšovali a v budoucnu mohli mít reálně ty nejvyšší ambice.

Jak je na tom klub průběžně po ekonomické stránce? Na předsezónní tiskovce jste hovořil o tom, že zřejmě budete muset sáhnout do svých rezerv. Platí to?
Platí. Šli jsme do sezony s tím, že máme připravený výrazně ztrátový rozpočet. Nový generální nebo hlavní partner se neobjevil. Nějaká jednání probíhala, ale bohužel je těžká doba. Ztráta se může ještě navýšit, pokud se nenaplní očekávání příjmu ze vstupného. Nové vládní nařízení o počtu diváků nám rozhodně nepomáhá. Nemůžeme prodávat vstupenky do plné kapacity Budvar arény, přitom každý domácí zápas znamená z prodeje vstupenek příjem tři sta až čtyři sta tisíc korun. A o tyto peníze momentálně přicházíme, protože pouštíme do hlediště pouze permanentkáře, a to ještě ve velmi omezené míře. Ale abych jenom nebrečel, máme nárůst příjmů v kategorii menších partnerů. A to i přesto, že, jak všichni víme, je zlá doba. Všem, těm menším i velikým, děkujeme. Díky vám můžeme složit konkurenceschopný tým a mnoho večerů se v Budvar aréně radovat z vítězství a předváděných výkonů.

Má současná nepříliš povzbudivá ekonomická situace vliv na omezenou možnost posilování mužstva?
Samozřejmě. Budget na kabinu jsme vyčerpali už jarním posilováním a dokončili jsme to na začátku září, kdy jsme přivedli další dva útočníky a dva obránce. Už jsme spíš za hranicí toho rozpočtu.

V úvahu tak aktuálně připadají maximálně nějaké trejdy než posílení kádru novými hráči?
Přesně tak. Pravděpodobnost, že bychom přivedli dalšího hráče, aniž bychom to kompenzovali tím, že jiný hráč odejde, je velmi malá. Může se objevit nějaký partner, který nám umožní doplnit kádr. Ale pravděpodobné to také moc není. A pokud navíc bude pokračovat z mého pohledu zcela nesmyslná restrikce pouhého tisíce hokejových fanoušků v hledišti, tak si určitě nebudeme vyskakovat. Dokáži snad pochopit omezení počtu návštěvníků haly nějakým procentem obsazenosti kapacity. Ale jak mohou být některé prostory naplněny k prasknutí, kde je hlava na hlavě, a přitom podmínku tisíc diváků na akci splnit, a my musíme hrát před prakticky prázdným hledištěm. S pandemií bojujeme již dva roky a přicházejí stále málo pochopitelná nařízení.

Problém vyvstává také u mládeže, kde juniorce hrozí sestup z extraligy.
Toho jsme si vědomi už od minulé sezony, kdy nám sestup reálně už také mohl hrozit. Nakonec ale byla sezona vyhlášena jako nesestupová, vlastně se nehrála. Kvalita kádru naší juniorky je pravděpodobně na hranici setrvání, nebo sestupu z extraligy. Bylo tomu tak loni a je tomu tak i letos. Pokusili jsme se na tuto situaci zareagovat. V průběhu loňské a na začátku letošní sezony jsme přivedli sedm nových hráčů do juniorské kategorie, což je zcela nestandardní postup. V juniorské kategorii se zpravidla již pracuje s hráči, které si mládežnická akademie vychovává od dorostu. Někteří z nich byli hráči na hranici širších reprezentačních výběrů. Na pozici hlavního trenéra angažovali zkušeného Pepu Turka, přesto jsme v tabulce hodně hluboko.

Místo zkušeného kouče jste ale nově přivedli z Písku mladíka Karla Herra. Co od této změny očekáváte?
Zkušený trenér se nám tak docela neosvědčil. Výsledky nebyly ideální a jsme jednou nohou v sestupové propasti. Proto jsme se rozhodli změnit strategii a přivedli jsme na naopak mladého ambiciózního trenéra s moderními metodami. Nenechali jsme to jenom na něm a předpokládám, že vytvoří silnou a vyváženou trenérskou dvojici se zkušenějším Lukášem Chaloupkou, který bude asistentem.

Byl by pro klub velký problém, pokud by juniorka z extraligy sestoupila?
Byl by to velký problém. Problémy jsou ale od toho, aby se řešily. Byla by to velmi nepříjemná situace, ale nemyslím si, že nutně fatální. Museli bychom napnout všechny síly, abychom se po roce zase vrátili.

Kdybyste se po roce nevrátili, ztratili byste automaticky status mládežnické akademie?
Mělo by to být do dvou let, ale to není to podstatné. Jestli bychom měli hrát druhou nejvyšší juniorskou soutěž, tak není žádný důvod, abychom tady měli akademii. A ani bychom ji mít nemohli, protože podmínky pro růst hráčů by tady nebyly vytvořeny, chyběla by nám k tomu nejvyšší juniorská soutěž.

Novým manažerem mládeže se stal Erik Svoboda rovněž z Písku. Jak jste dospěli k jeho osobě?
V minulém systému řízení jsme měli manažera mládeže, který měl na starosti zejména administrativně – organizační věci. Tuto funkci zastával Jarda Liška. Pozici sportovního šéfa mládeže zajišťoval orgán trenérská rada, kterou tvořili kromě Jaroslava Lišky ještě její předseda Jaroslav Pařízek, Petr Míšek, Aleš Kotalík a Ladislav Kolda. Poté, kdy jsme museli organizaci zeštíhlit, jsme pozici trenérské rady vypustili a všechny sportovní pravomoci i část organizačních jsme převedli na vedoucí tří sportovních úseků. Zrušili jsme post manažera mládeže a nově vytvořili pozici sekretáře mládeže, kterou obsadila dlouholetá pracovnice klubu paní Bartošová. Před třemi týdny přišla se žádostí, aby její pracovní povinnosti byly zmenšeny. Zareagovali jsme tím, že jsme oslovili Erika Svobodu, šéfa píseckého seniorského klubu a velmi zkušeného manažera. Není toho totiž málo. Starat se o tři sta osmdesát dětí a řádově čtyřicet trenérů není nic jednoduchého.