Ve středu jste v Šumperku vyhráli na ledě soupeře více než po měsíci. Byla po utkání v kabině velká radost?
Každé vítězství potěší. Radost samozřejmě byla velká, protože Šumperk je hlavně na domácím ledě hodně nepříjemný soupeř. Ale řekl bych, že jsme tam odehráli velmi dobré utkání a poctivou, trpělivou hrou jsme vybojovali tři body. Ty se počítají.

Vedli jste už o dva góly, ale v závěru přišla komplikace. Byl konec zápasu ještě hodně dramatický?
Konec jsme si trochu zkomplikovali. Dali jsme sice gól na 2:4 minutu a půl před koncem, ale místo, abychom to v klidu dohráli, tak jsme umožnili dát soupeři dost šťastnou branku. Samotný závěr byl hodně dramatický, ale ustáli jsme to.

Ztrátu na Šumperk jste stáhli na sedm bodů. Co může toto vaše vítězství znamenat při pohledu na prvoligovou tabulku?
Důležité je pravidelně sbírat body. Buď, aby nás to vyneslo až do play off, a nebo alespoň nasbírat co nejvíce bodů pro play out, kde se nám budou hodit.

V Šumperku jste chytal podruhé za sebou, předtím odchytal delší sérii váš kolega Dominik Halmoši. Vyhovuje vám častější střídání v brance, nebo spíše právě tyto delší série?
To nechávám na trenérovi. Když mi řekne, že půjdu do branky, tak jdu. Jinak to neřeším. Je samozřejmě příjemnější, když člověk chytá delší dobu, ale zase pro toho druhého to není příjemné. Opravdu to ale neřeším. Když dostanu šanci, tak se snažím podat maximální výkon a pomoci týmu.

Kdy se většinou dozvíte, kdo bude chytat?
Většinou to víme den před zápasem. Někdy i dřív.

Budete chytat proti Kadani?
Ano. Měl bych chytat.

S Kadaní to bude přímý boj  o dvanáctou příčku tabulky. Uvědomujete si důležitost tohoto zápasu?
Pro nás už je každý zápas důležitý. Tím, že je Kadaň o pouhý bod před námi, tak je to duel vlastně o šest bodů. Ale jsme v situaci, že už se nemůžeme ohlížet na to, s kým hrajeme. Potřebujeme vyhrávat a sbírat body, nejlépe po třech.

Vyhovuje vám herní styl Kadaně?
Je to v každém případě těžký soupeř, který hraje velmi dobře ve středním pásmu. Je tam spousta kluků z extraligového Chomutova. V první lize ale není žádný slabý protivník. Tam si nevyberete. Skoro bych řekl, že jsou pro nás nepříjemnější týmy, které jsou kolem nás v tabulce, než ty z popředí.

Čím to je?
Tabulkově horší celky hrají poctivou defenzivu. Především tady u nás. Podobné to bude asi i s Kadaní, Předpokládám, že to bude zase urputný boj až do poslední minuty.

Mohou být rozhodujícím faktorem fanoušci, kteří vás povzbuzují neúnavně bez ohledu na stav a chodí stále v obdivuhodném počtu?
Za to fanouškům patří velké poděkování. Na minulý zápas jich přišly čtyři tisíce, což je nadstandard i na extraligu. Na druhou stranu každý soupeř, který sem přijede a vidí tu kulisu, tak se zatáhne do obrany. Snad kromě Třebíče, která hrála naprostý beton středního pásma a spoléhala pouze na brejky. Takhle tady hraje každý. I třeba Boleslav, která je první. Přijela držet střední pásmo a nikam se nehnala. Venku to není tak hrozné a soupeři po nás více jdou. Doma je těžké se prosadit proti takové obraně.

Složité to pak musí být i z pozice gólmana, který je dlouho bez práce a pak musí najednou řešit vyložené šance. Je to tak?
To je trochu problém. Když na gólmana chodí více střel, tak se dostane do tempa a věří si. Ale když tam stojím jako popelnice, pak najednou soupeř ujede a je z toho gólovka, tak člověk musí doufat, že ho to trefí. Domácí zápasy jsou pro mě těžší pro mě  i pro kluky, kteří se hůř prosazují. Teď jsme však už v situaci, že je jedno, jestli někdo brání nebo útočí. My musíme hrát svůj hokej a vyhrávat.