Stalo se již tradicí, že v rámci letní přípravy pořádá Kovář tréninkové kempy pro mladé gólmany i amatéry, kteří se pod jeho vedením chtějí zlepšovat. Letos brankáři poprvé pod jeho vedením zavítali místo do Písku do Pouzar centra v Českých Budějovicích.

Kolikátý ročník kempu jste letos uspořádal?
Byl to šestý ročník dětského kempu a pátý rok jsme dělali hobby kemp pro dospělé amatéry.

Brankářský kemp je vaše myšlenka, nebo jste ji někdo odkoukal?
Přišli jsme na to s mým píseckým kolegou Vaškem Pipkem. Abych se mohl v létě připravovat v domácích podmínkách na sezonu v Rusku, tak jsme si chtěli pronajmout na celý měsíc zimní stadion v Písku. Částka za pronájem ale pochopitelně byla dost vysoká. Aby se peníze alespoň nějakým způsobem vrátily zpátky, tak jsme se rozhodli zkusit udělat tréninkový kemp pro gólmany. To byla ta úplně prvotní myšlenka. Hned první ročník kempu se ale skutečně povedl a děti byly tak nadšené, že už jsme u toho zůstali a pořádáme ho každý rok. Snažíme se ho neustále vylepšovat a třeba to bude jednou to, čemu bych se chtěl po skončení kariéry věnovat ve velkém.

S kolika dětmi jste začínali?
První rok jsme měli jenom jednu skupinu s osmnácti brankáři. Od druhého roku už byl zájem mnohem větší, takže počet byl dvojnásobný a začalo se trénovat ve dvou skupinách.

Hokejové hvězdy hrály golf pro malého Erička Molka. Zleva jsou Petr Šenkeřík, Petr Sailer, Aleš Kotalík a Milan Gulaš.
Hokejové hvězdy hrály na Hluboké charitativní golfový turnaj pro malého Erička

Pořádají se u nás ještě další podobné gólmanské kempy, nebo jste v republice jediní?
Brankářské kempy se dělají, ale je fakt, že už o nich není tolik slyšet. My jsme však rozhodně jediní, kdo pořádá kemp pro amatéry. I dětské kempy se nám daří, ví se o nás, takže jsme to konkurenci docela ztížili.

Kde sháníte zájemce o účast?
Dá se říct, že je nesháníme. Snažím se dát dohromady co možná nejsilnější trenérský tým, tak se nám děti hlásí samy. A to samé platí i pro hobíky. S blížícím se termínem nalepíme na stadiony plakáty a dáme pozvánky na sociální sítě. V té době už ale většinou mají účastníci předcházejících ročníků v e – mailech pozvánku na ten další a pak už nám většinou zbývá jen minimum volných míst pro nové brankáře. Zájem je každý rok větší a už dnes přemýšlíme, jak to udělat dál, protože letos nám už nestačily ani dvě skupiny po osmnácti dětech, ale byly po čtyřiadvaceti. Také proto jsme museli přibrat další dva trenéry navíc.

Odkud jsou frekventanti vašich kempů?
Z celé republiky. Jezdí k nám gólmani z Třince, Zlína, Brna, Pardubic, Liberce, Plzně. Ale i z menších klubů. Měli jsme tady kluky z Klatov, Domažlic, Písku, Tábora a pochopitelně i z Budějovic. Platí to pro děti i pro hobíky. Docela velký zájem máme i ze strany děvčat. Tedy co se týká dětí. Letos jsme měli pět holek, ale v minulosti už třeba také sedm. U hobíků ne, tam jsme dospělou gólmanku ještě neměli.

Hokejista Jiří Novotný
Hvězda na pivu. Matador Novotný se rád koupe v řece, hokej hraje i jeho syn

Jak dáváte dohromady trenérský tým?
Od prvního ročníku máme jeho stálé jádro. Od začátku dáváme všechno dohromady s Vencou Pipkem. Dále k nám jezdí Standa Hrubec z Motoru, Michal Mařík z Plzně, Jirka Černoch z Letňan, přidal se i stále profesionální gólman David Honzík, což je pro kluky super, že nemají jenom trenéry, ale také dalšího profíka, který jim může spoustu věcí sám ukázat. Snažíme se nabírat co nejkvalitnější trenéry a na příští rok chceme zkusit oslovit ještě nějaké další zajímavé jméno. Zjistili jsme, že rodiče si vybírají gólmanské kempy hlavně podle toho, jaký je tam trenérský tým. Nechtěli jsme, aby to bylo tak, že jeden trenér řídí celý kemp a k sobě má šest mladých kluků. Na každém stanovišti máme profesionálního trenéra brankářů, anebo profesionálního gólmana. Aby to pro děti mělo smysl a rodičům se vrátily peníze, které do toho dávají.

Vy osobně absolvujete každý trénink poctivě v gólmanské výzbroji?
To je úplný základ, jak jsem to chtěl dělat, když jsme do toho šli. Je to kemp Jakuba Kováře, takže děti mají mít Jakuba Kováře k dispozici od snídaně až po večeři, včetně nějakého večerního programu. Na každém tréninku jsem ve výzbroji, aby mě děti viděly mezi sebou. Objíždím jednotlivá stanoviště, ukazuji, předvádím, navrhuji. Děti mě tam ve výzbroji chtějí vidět, mám ji na sobě šest hodin denně, ale tak to prostě má být.

Poprvé jste se přesunuli z Písku do Pouzar centra v Českých Budějovicích. Byl jediný důvod, že na píseckém stadionu ještě není led?
Dá se to tak říct. Ale vzhledem k tomu, že jsem se rozhodl vrátit do Čech a budu chytat na Spartě, tak už jsme se dohodli, že bychom si led v Písku stejně nebrali, protože na své tréninky jezdím do Prahy. Druhý důvod je, že jako u řady jiných sportovišť, tak i v Písku vylétly obrovským způsobem ceny energií. Pronájem stadionu by v Písku vyšel na takovou sumu, že už to prostě nedávalo logiku. Tak jsme hledali stadion, kde se mrazí celoročně a led je pořád k dispozici. V Pouzar centru jsme našli ideální podmínky. Pouze jsme si museli dovézt speciální pomůcky, které jsou nutné pro gólmanské tréninky. Plus dvě branky. U Pouzara jsou jenom čtyři, což je pro brankářský kemp málo.

V Pouzar centru jste byli spokojeni také s ubytováním i stravováním?
Byli jsme naprosto spokojeni. Všechno bylo v jednom komplexu, takže nám děti neběhaly nikde venku. Šatnu, pokoje i restauraci měly na jednom místě, což bylo úplně skvělé. Hlavně, co se týká dětského kempu. Usnadňovalo to práci našim klukům vychovatelům, kteří se o děti starají v době mimo tréninky.

U příležitosti devadesátého výročí SK Nemanice si domácí tým zahrál s extraligovými hokejisty Motoru.
Hokejoví mladíci z Motoru nazuli kopačky a v exhibici prohráli v Nemanicích 6:7

Je organizačně hodně náročné zajistit celou takovou mašinérii?
Ano. O hodně věcí se postará Vašek Pipek, ale řadu toho mám na starosti také já. Není to jenom zařídit hotel, jídlo a přihlášky. Musíme u každého, kdo k nám přijede, zjistit velikost jeho trička a dresu. Účastníci mají různé diety nebo alergie, musí se ohlídat GDPR. Je spousta věcí, které se musejí připravit. Dá se říct, že jakmile jeden kemp skončí, tak už zamlouváme ledy a chystáme zase další ročník. Tři dny kempu hobíků a pět dní dětí se připravují prakticky celý rok.

Baví vás to?
Baví. Tím, že je to celkem krátké, tak to není tak náročné. Někteří dělají kempy třeba i pět týdnů v kuse, ale to si neumím představit, jak dětem ještě mohou něco dávat, protože musejí být unaveni jako blázen. Takhle se to dá odjet v plné síle. Děti po pěti dnech ani nechtějí odjíždět, což nám dává smysl to dělat, když vidíme, jak jsou spokojené.

Součástí tréninkového kempu byla také beseda s Jakubem Kovářem, během které gólman odpovídal na zvídavé dotazy dětí i rodičů.

Proč jdeš chytat do Sparty?
Hledal jsem nějaký tým v Česku. Sparta mi nabídla práci a její nabídku jsem přijal, i když jsem slávista (úsměv).

Proč jsi nešel do Motoru?
Protože o mě nestáli. Mají jiného brankáře, tak mě nepotřebovali.

Kolik za sezonu zlomíš hokejek?
Letos málo. Jenom dvě. Hokejky moc nelámu.

Kolik stojí tvoje výzbroj?
Můj set, který tvoří betony, lapačka a vyrážečka, stojí osmdesát dva tisíce korun. Ale k tomu je třeba připočítat i další věci.

Bude hrát tvůj syn také hokej?
Teď mu bylo šest let a byli jsme na hokejovém náboru. Ale asi není úplně stejný typ jako já. Více se mu líbí knížky a příroda. Zkusím to s ním, ale měl bych radost, kdyby dělal něco jiného.

Jaký nejvyšší trest jsi v kariéře dostal?
Při mé poslední sezoně v Budějovicích jsem dostal za kopnutí protihráče pět zápasů. Tehdy to byl Venca Pletka. Hokejku jsem hodil jednou v životě.

Jdeš do Sparty s tím, abys vyhrál titul?
Jasně, že bych chtěl vyhrát titul. Ale nejhezčí je ta cesta k němu, celá sezona a zážitky z ní. Zvednout pak pohár nad hlavu, to trvá minutu.

Co říkáš tomu, že rodiče mluví trenérům do jejich práce?
To je problém. Za našich mladých let se rodiče vždycky na stadionu sešli v jednom rohu, opili se a už jsme o nich nevěděli. Teď sedí každý někde jinde na tribuně a pomlouvá ty ostatní. Moje rada zní, choďte na zápasy svých dětí s pivem a vysmátí (úsměv).