Střílel jste zpoza brankové čáry. Jak jste vlastně dokázal dostat kotouč za Málkova záda?

Sjížděl jsem si na přihrávku od Milana Gulaše. Doslat jsem ale sekyru přes hokejku, což mi znemožnilo vystřelit. Puk se poté odrazil do rohu a moje první myšlenka byla hodit ho zpátky do chumlu před branku. Nejlépe do gólmana, aby se od něj odrazil zpátky do hry. Štěstí ale stálo při mě a odrazil se přímo do branky, takže nemusel ani nikdo dorážet.

Kotouč trefil mezeru mezi Málkovou nohou a tyčkou?

Abych se přiznal, tak vůbec nevím, protože jsem to pořádně neviděl. Nejspíš mu ale trefil puk boční stranu betonu a od ní se odrazil do branky. Asi se Málek nestačil tak rychle přesunout. Ale opravdu jsem to neviděl. Zahlédl jsem až puk v brance, která se trochu zakolébala.

Byl to váš vůbec první gól proti Vítkovicím v životě?

To ano.

Zohlední to podle vás pozorný týmový pokladník Jiří Šimánek?

Asi jo. Je to navíc můj první gól v play off. Něco mi do kasy zase přibude. Jsem tady první sezonu, takže to už byl první gól, první asistence. Docela lámu rekordy, takže budu rád, když mi vůbec něco zůstane z výplaty.

V závěru zápasu si Vítkovice vynutily skutečně mimořádný tlak. Věřili jste, že ho přežijete bez úhony?

Dalo se čekat, že se do toho domácí ke konci ještě pořádně opřou. Klimek dal krásný kontaktní gól, když v plné rychlosti projel naší obranou. V tom je jeho síla, a proto je třeba ho zastavovat ještě před modrou čárou, aby neměl takovou rychlost. Když soupeř snížil na 1:2, tak jsme malinko znervózněli. Vítkovice tam šance měly, ale naštěstí jsme gól nedostali a vydrželi to až do konce.

Před startem sérii jste říkal, že proti svému mateřskému klubu budete mít mimořádnou motivaci a sérii si užijete. Platí to i nadále?

V každém případě. Sérii si opravdu moc užívám. Je to hodně vypjaté, jsou to nervy, což miluji. V takových zápasech se na ledě cítím strašně moc dobře.

Kolik příbuzných sedělo v hledišti ČEZ Arény?

Asi patnáct. Celá rodina, známí. Všichni jsou tady každý zápas a z jejich strany mám velkou podporu. Je fajn být doma.

Spíte skutečně doma, nebo jste s týmem na hotelu?

Rozhodně jsem s týmem na hotelu. Bydlet doma, to vůbec nepřipadalo v úvahu. Jsou určité hranice, za které bych nešel. Jsme tady proto, abychom přešli přes Vítkovice dál. Tomu všechno podřizujeme.

Po čtyřech odehraných zápasech je stav vyrovnaný 2:2. Jste spokojeni s tímto průběhem série?

V každém případě. Chtěli jsme uhrát ve Vítkovicích alespoň jedno vítězství, což se nám podařilo. Blízko jsme k němu měli už v pondělí, ale nevyšlo to. Urvali jsme to až o den později, ale takové je play off. Doufám, že v pátek navážeme na nás výkon ze čtvrtého duelu. Soupeř je nahlodaný a teď bude pod velkým tlakem. Uděláme maximum, abychom mu dali další direkt a jeli domů s vedením 3:2.