Kdy jste se dozvěděl, že půjdete proti Spartě do branky?
Ráno na rozbruslení. Kuba Kovář odstoupil z tréninku během nějakého druhého cvičení. Byli jsme tam jenom ve dvou, takže od té doby mi bylo tak nějak jasné, že budu chytat. Po rozbruslení mi to potvrdil trenér gólmanů Roman Turek.

Někteří gólmani říkávají, že potřebují vědět delší čas dopředu, že budou chytat. Je to i váš případ?
Když to není přímo před zápasem, tak se s tím dá srovnat. Měl jsem na to celý den. Samozřejmě je pro gólmana lepší vědět to třeba den dopředu, ale na tyhle věci už jsem dost starý, abych je zvládl. A jsem tady od toho, abych byl pořád připraven zaskočit. Ta situace nastala a nezbylo nic jiného, než do toho skočit rovnýma nohama. Chytit šanci za pačesy a klukům co nejvíc pomoci.

Vybavíte si, kdy jste naposledy chytal extraligu?
Loni jsem ji nechytal ani jednou, takže už jsou to dvě sezony. Bylo to ještě ve Varech a možná někdy do Vánoc. Je to už hodně dlouhá doba. Zápasová absence od loňského roku, kdy jsem spíše více cestoval, než hrál, je znát. Cítím, že mi zápasy chybí. Proto jsem rád za každý start.

Přestože již máte řadu zkušeností, pociťoval jste nervozitu před návratem do extraligového kolotoče?
Nebyl jsem nějak vyklepaný, ale připouštím, že jistou nervozitu jsem cítil. Hlavně tělo není zvyklé na zápasový rytmus. Přiznám se, že už jsem toho také měl plné zuby. Moc střel na mě nešlo, přesto jsem toho měl v polovině zápasu dost a tahal jsem nohy jako z medu. Věřím, že se to brzy srovná. Na tréninku se snažím si přidávat, abych se udržel ve formě.

Dvakrát jste inkasoval. Dalo se s těmi góly něco dělat?
Při prvním gólu jsem viděl střelu až na poslední chvíli a už jsem nestačil zareagovat. Sice to bylo tahákem, ale Ton to trefil přesně do víka a navíc mi tam výhled překřížili snad tři hráči.

Druhý gól byl trochu smolný?
Byla to spíše náhoda. Náš obránce mi srazil puk do protipohybu. U tyčky zůstal volný hráč. Skočil jsem tam šipku a první střelu jsem ještě chytil. Na dorážku už jsem ale neměl šanci. Jarda Hlinka na ni měl dost času a stačil to zvednout.

Ve třetí třetině si Sparta vynutila značný tlak. Bylo těžké mu odolat?
Bylo to nepříjemné. Ke konci už byl špatný led. Puk skákal a špatně se kontroloval. Měli jsme i trochu štěstí, ale tím, jak jsme makali, jsme mu šli naproti. Body to jsou vydřené, ale zůstaly u nás spravedlivě.

Říkal jste, že jste toho měl v polovině zápasu dost, ale na druhou stranu z vás čišela čím dál větší jistota. Bylo tomu tak i z vašeho pohledu?
Z Karlových Varů i svých dalších předcházejících angažmá jsem byl zvyklý na větší tlak na naši branku. Tady na mě tolik střel nešlo. Tlačili jsme se více do útoku, ale pro brankáře je tato situace o to nebezpečnější. Soupeř může neustále hrozit z brejků a přečíslení. Člověk musí být v brance pořád hodně koncentrovaný.

První dva letošní zápasy byl Jakub Kovář na marodce. Vy jste sice přišel jako dvojka, ale  v zápasech dostal šanci Pavel Kantor. Nemrzelo vás to trošku?
Neřešil jsem to. Nejsem takový typ, abych se třeba urazil nebo něco podobného. Do Budějovic jsem přišel s tím, že budu dvojka. Tahle situace nastala a byla trošku podivná, to připouštím. Kanty odchytal výborně poslední zápas European Trophy v Salcburku. Také na tréninku vypadal perfektně. Proto dostal přednost. Je to mladý gólman a má před sebou velkou budoucnost, takže na druhou stranu trenéry chápu, že ho chtějí ohrát, aby se do toho dostal. Samozřejmě mě to vnitřně trochu mrzelo, ale nebyl jsem nijak uražený. To v žádném případě. Přál jsem Pavlovi, aby se mu dařilo a vyhrávali jsme hned od začátku sezony.

Vypadá to, že Jakub Kovář bude chybět delší čas. Tušíte, jak to bude dál s vaším případným účinkováním v extralize?
Nevím. Se Spartou to bylo takové ráz na ráz. Snažil jsem se koncentrovat na zápas a nikde jsem se nevyptával na podrobnosti. Uvidíme, jak to s Kubou bude dál. Asi to nebude tak, že by šel ze dne na den chytat. Samozřejmě je pro mě těžké ho nahrazovat, protože je to reprezentační gólman a chytá výborně. Od toho ale tady jsem, abych byl připraven.