Zlín je hokejové město. Měl jste hned od mládí jasno, že s chcete věnovat právě tomuto sportu?
Takhle úplně jasné to nebylo. Rodiče mě vedli k různým druhům sportu. Kromě hokeje jsem si vyzkoušel i fotbal nebo florbal. V mládí jsem toho dělal víc, ale nakonec jsem zůstal u hokeje.

Co rozhodlo právě pro hokej?
Když jsem byl malý, tak jsem neřešil, že bych se měl hokejem třeba někdy živit. Byla to zábava. Fakt mě to bavilo. Měli jsme perfektní partu kluků, která spolu trávila takřka celé dny. Byla to vyloženě radost ze sportu.

Zlín vybojoval v historii dva mistrovské tituly. Vybavíte si ten první v roce 2004, když vám bylo sedm let? Byl jste tehdy přímo na stadionu?
To ne. První titul si skoro vůbec nepamatuji. Hokej už jsem hrál, ale byl jsem prcek. Jenom si vybavuji, že jsem k Vánocům dostal knihu věnovanou prvnímu titulu a pak jsem si do ní jednotlivé hráče nechával podepsat.

Při druhém zlínském titulu už vám bylo sedmnáct. To už jste tak trochu pokukoval po prvním týmu?
To vůbec. V sedmnácti letech mě zrovna vyhodili ze staršího dorostu ve Zlíně do Vsetína. K áčku jsem měl v té době skutečně hodně a hodně daleko (úsměv).

Na finále s Kometou jste se ale podívat byl?
Ano. Dostávali jsme od klubu lístky, tak jsem nasával atmosféru. Na rozhodujícím utkání jsem byl přímo na stadionu a na tom předcházejícím domácím jsme byli s klukama na náměstí, kde se promítal přímý přenos. To si vybavuji.

Vánoční duel s Litvínovem byl věnován centru Bazalka. Před zápasem se s jeho klienty pozdravil gólman Dominik Hrachovina i všichni jeho spoluhráči.
Nepovedený vánoční duel, Motor vyšel doma proti Litvínovu naprázdno

Zmínil jste, že jste byl v dorostu odejit do Vsetína, což je historicky největší rival Zlína. Nevraživost už trochu polevila, že funguje hráčský pohyb mezi oběma kluby?
Když jsme teď se Zlínem sestoupili do první ligy a hrajeme stejnou soutěž jako Vsetín, tak jsem na tohle téma dostal hodně otázek. Pro mě je ale derby s Kometou Brno, a ne se Vsetínem. Tak to beru. Nezažil jsem éru, kdy Vsetín vyhrával. Tak to mají spíše starší hráči i fanoušci. Já byl v té době malý kluk a nic mi to v podstatě neříká. Je to jenom historie. Pro mě je větší rivalita s Kometou. Když hrajeme se Vsetínem, tak to beru jako normální utkání, jenom že přijde plný dům.

Od titulu v roce 2014 prožívá zlínský hokej poměrně prudký pád. Vnímal jste to, když jste naskočil do tehdy ještě extraligového áčka?
Paradoxně mně tenhle vývoj pomohl, protože kádr ve Zlíně nebyl tak široký a doplňoval se z vlastních zdrojů, za což jsem byl rád. Celkově zlínský hokej vždycky hodně čerpal ze své mládeže. Odchovanci měli v klubu stále dveře otevřené. To je pro každého mladého kluka velký hnací motor. Není to jako u zlínských fotbalistů, kde v áčku skoro žádný odchovanec nehraje. Tahle hokejová cesta je fajn, ale bohužel se něco nepovedlo. Co jsem přišel před sedmi roky do prvního týmu, tak jsme extraligu pořád jenom zachraňovali. Byla to každý rok těžká situace.

Jak jste prožíval uplynulý extraligový ročník, kdy Zlín po hodně dlouhých dvaačtyřiceti letech sestoupil z nejvyšší soutěže?
Určitě to nebylo beznadějné. Kolem Vánoc si mužstvo začalo sedat, předposlední Kladno jsme dotáhli na tři body a měli jsme docela fazonu. Bohužel si ale myslím, že se tým zkonsolidoval pozdě, a hlavně jsme to hráli v podstatě na dvě lajny. Zápřah to byl obrovský a síla došla.

Když už bylo jasné, že sestoupíte, tak jste odešel dohrát sezonu do finského Ilvesu Tampere. Spravil jste si tam chuť hokejově i celkově?
Určitě. Hrát o sestup není nic příjemného a byl to extrémní nápor. Snažili jsme se maximálně, ale Kladno začalo sbírat body, odskočilo nám, a když bylo jasné, že sestoupíme, tak jednoho dne zazvonil telefon, že mě chtějí ve Finsku. Já osobně jsem předtím žádných odchod neřešil. Tuhle výzvu jsem ale přijal a byl jsem rád, že jsem tak učinil.

Tipsport extraliga, 29. kolo: BK Mladá Boleslav - HC Motor České Budějovice
Chybělo nám větší nasazení, bojovnost a srdíčko, posteskl si trenér Motoru Modrý

Jaké to ve Finsku bylo? Hrál se tam jiný hokej než u nás?
Bylo to parádní. Měl jsem obrovské štěstí, že si mě vybral tým, který hrál v nejnovější hale, jaká byla v Evropě postavena. Komfort a veškeré zázemí bylo na úrovni NHL. Strašně moc jsem si to užil. Finská liga je trošku odlišná od naší extraligy. Ale tím, jak jsem všechno hltal a užíval si to, tak to bylo super. Původně jsem tam odcházel na měsíc a nakonec z toho byly měsíce dva. Užil jsem si každý zápas a nakonec to i dobře dopadlo, protože jsem získal svou první bronzovou medaili. Pro mě první v dospělé kategorii.

Považujete bronz z finské ligy za svůj dosavadní největší hokejový úspěch?
Zatím asi ano. Bylo by to ještě cennější, kdybych tam odehrál celou sezonu. Ale byl jsem rád, že si mě v Tampere vůbec vybrali a mohl jsem k medaili nějakým svým dílem přispět.

Uměl jste anglicky, když jste odcházel do Finska?
Že bych uměl nějak extra plynně, to zrovna ne. Ale domluvil jsem se. S tím nebyl problém. Ve Zlíně jsem většinou nastupoval v jedné obraně s cizinci, se kterými jsem musel komunikovat anglicky. Žádná jazyková bariéra nehrozila.

Všichni, kdo tuto zemi navštívili, říkají, že ve Finsku je hezky. Můžete to potvrdit?
Finsko je krásná země a samotné Tampere moc hezké město. Na dva týdny tam za mnou přiletěla přítelkyně, tak jsme jezdili po výletech a viděli jsme spoustu nádherných míst. Hrozně mě to tam bavilo. Nové angažmá, první zahraniční. Opravdu jsem si to tam užil.

Tomáš Čachotský
V Motoru bych zůstal klidně až do konce letošní sezony, přeje si Tomáš Čachotský

Existovala varianta, že byste ve Finsku pokračoval i v další sezoně?
Opravdu se mi to tam povedlo a řešili jsme to s mým agentem i se Zlínem. Ale už dopředu bylo jasné, že mě klub do Finska pouští, jenom když se potom vrátím zpátky.

Co se vám před letošní sezonou honilo hlavou? Máte reprezentační ambice, a přitom jste měl hrát jen první ligu…
Bylo to těžké, to je pravda. Ale když jsem podepisoval smlouvu ve Zlíně, tak mě ani v koutku duše nenapadlo, že bychom měli sestoupit. Před podpisem smlouvy jsem věděl, že Lotyš Ralfs Freibergs odchází a na nějakého špičkového beka nebudou peníze. Věřil jsem, že když udělám dobrou přípravu a budu se snažit, tak prostoru na ledě dostanu opravdu hodně, posune mě to hokejově dál a mohu se zviditelnit. Ale nečekal jsem, že to půjde tak rychle a hned v první sezoně po podpisu smlouvy se dostanu do národního týmu. A povedla se mi i minulá sezona.

Zlín je v tabulce první ligy až jedenáctý. Je to pro loni ještě extraligový klub velké zklamání?
Určitě se čekalo víc. Úplně mám před očima první zápas sezony s Kolínem, kdy jsme deset minut měli drtivý tlak, pak jsme z jednoho nahození mimo branku dostali gól a najednou se to sesypalo jako domeček z karet. To nás psychicky dost srazilo a najednou jsme byli na podobné vlně jako v minulém roce. Hodně hráčů to má v hlavách. Teď se to snažíme postupnými krůčky zvedat. Změnilo se vedení klubu a snad to půjde lepší cestou.

Má i přes nepříznivý vývoj sezony Zlín stále ambice okamžitě se vrátit do extraligy?
Měli bychom mít ambice hrát co nejlepší hokej. Ještě zbývá půlka sezony, a to se dá udělat spousta věcí. Máme dost času to nějak zlomit. Rozhodovat se bude až v play off. Pokud si mužstvo sedne, tak klidně můžeme uspět.

Jihočeský Sportovec roku Lukáš Pech.
Je to pro mě obrovská čest, ujistí jihočeský Sportovec roku hokejista Lukáš Pech

První liga je proti extralize po všech stránkách jiný svět?
To určitě. Platí tam trochu jiný metr, jsou tam úplně jiné podmínky. Všechno je tam jinak.

On i zimní stadion ve Zlíně tak trochu vypadá, jako by se tam zastavil čas, a blíží se víc prvoligovým parametrům než extralize.
To si zase úplně nemyslím. Je tam strašná zima. To je pravda. Když je venku pod nulou, tak je tam velké chladno. Díky tomu je tam ale zase kvalitní led a vybudovaly se nové mantinely, které splňují extraligové normy. Zázemí v domácí kabině je pro nás dostačující. To je v pořádku. Trošku horší je to pro hostující tým. Bohužel to tak je. Ale jak už jsem říkal, klub převzalo nové vedení, tak se to třeba i se stadionem pohne nějakým správným směrem.

Skončil váš měsíc strávený na hostování v Motoru. Jak ho hodnotíte?
Bylo to super. Nějaké body jsme posbírali, nesedl nám pouze zápas proti Karlovým Varům. Nálada v kabině je velmi dobrá. V Budějovicích se mi líbí. Je to pro mě zase něco nového. Jsem poprvé v extralize někde jinde než ve Zlíně. Poznávám trošku jiný směr a náhled na hokej. Jsou tady výborní hráči a užívám si to.

Líbilo se na jihu Čech i vaší přítelkyni?
Slýchávám, že Zlín je strašidelný. Ale to říkají většinou ti, kteří znají jen zdejší zimní stadion. Zlín je krásné město s nádhernými parky a zoologickou zahradou. Budějovice se mi také moc líbí. Alespoň, co jsem měl čas a prostor si je projít. Líbí se mi, jak je tady všechno na rovině. Zlín je v údolí, takže tam musíte pořád do kopce. Budějovice jsou také velice hezké město.

Martinš Dzierkals
Martinš Dzierkals: Budějovice jsou hokejové město, spousta lidí hráče poznává

Existuje možnost, že byste v Budějovicích ještě pokračoval třeba formou střídavých startů?
Vypadá to, že spíš ne. Měl bych hrát ve Zlíně.

Jdete sice o soutěž níž, ale těšíte se i tak na boj o návrat do nejvyšší soutěže se Zlínem?
Těším se. Jsem Zlínu vděčný, že mě alespoň na měsíc pustil do extraligy. Měl to ve svých rukou. Návrat není žádný problém, protože původně jsem ve Zlíně měl být celou sezonu. Hokejové cesty bývají takové, že je občas nemáte ve svých rukou.

Vracíte se s tím, že uhrajete postup?
Vracím se s tím, že je v klubu nové vedení i trenér a asi i lepší nálada. Co mám informace, tak to tam teď funguje trošku jinak. Vracím se sice domů, ale zřejmě do jiného prostředí a atmosféry.