Po skončení pátého semifinále se Spartou, který jeho tým prohrál těsně 2:3 a celou sérii 1:4 měl ale pochopitelně smíšené pocity.
Pátý zápas byl z vaší strany jednoznačně nejlepší v celém semifinále. Přesto jste ho nakonec prohráli. Kde byla příčina?
Rozhodně jsme cítili šanci, že by to mohlo vyjít. Všichni jsme měli v hlavách, že ještě přesuneme sérii do Budějovic. Měli jsme na to, ale bohužel se to nepovedlo. Dostali jsme gól šest minut před koncem a už jsme nedokázali vyrovnat.
Hráli jste v utkání spoustu přesilovek, ale ani jednu jste nedokázali proměnit. Byl to klíčový moment zápasu?
Určitě. Přesilovky nám nešly. Kolem modré čáry nám přeskakovaly puk. Bohužel…
Gól Romana Horáka šest minut před koncem vás zaskočil, protože do té doby jste hru celkem kontrolovali. Už nebyla síla a ani čas na závěrečný tlak?
Také bych řekl, že jsme zápas měli do té doby pod kontrolou. Ale jakmile nám tam spadl ten gól, tak už jsme to nedokázali vyrovnat.
Byl pro celou semifinálovou sérii zlomový třetí zápas na domácím ledě, který jste ztratili v úplném závěru?
To je těžké takhle říct. Mohli jsme vyhrál i první zápas na Spartě, který jsme prohráli jen o gól. Nelze říct jeden moment, kdy se série lámala.
Porážka v semifinále určitě bolí, ale celkově musíte sezonu hodnotit určitě pozitivně.
Takhle po porážce se to těžko hodnotí, ale kdyby nám někdo před sezonou řekl, že budeme třetí, tak bychom to všichni brali. Ale teď po prohraném zápase se to kouše těžce.
Už jste přemýšlel, jestli přidáte ve své kariéře ještě další rok, nebo toto rozhodnutí necháváte až teď po sezoně?
Počkám, až to teď všechno splaskne. A pak uvidíme.
Jsou ve hře obě možnosti? Pokračovat i skončit?
Přesně tak.
