Jihočech je doslova žijící legendou naší druhé nejvyšší hokejové soutěže. V první lize odehrál za svou kariéru 868 zápasů, ve kterých nastřílel 362 gólů a přidal dalších 369 asistencí. Celkem tak nasbíral rekordních 731 bodů. Významnou stopu zanechal především v Mladé Boleslavi a také v českobudějovickém Motoru, za který odehrál tři povedené sezony a s Josefem Strakou vytvořil neudržitelnou dvojici.

Poslední tři sezony oblékal dres Prostějova. Dvě byly povedené. Jestřábi došli vždy až do čtvrtfinále play off, kde podlehli až po velkých bitvách Kladnu, resp. Vsetínu. Uplynulý ročník však skončil naprostým propadákem. Ambiciózní Moravané obsadili v konečné tabulce nelichotivé dvanácté místo, a i kdyby nebyl ročník předčasně ukončen kvůli pandemii koronaviru, stejně by si play off nezahráli.

To pochopitelně nezůstalo bez odezvy. Sedm hráčů základní sestavy dostalo výpovědi a Nouza figuroval mezi nimi. A to i přesto, že byl druhým nejlepším střelcem týmu. Přitom podle předběžné dohody měl v klubu pokračovat dál. „Když skončila sezona, tak jsme se s manažerem klubu Jirkou Vykoukalem domluvili na mém pokračování v Prostějově. Blížili jsme se i shodě ve finančních podmínkách,“ vypráví sám hráč.

Jenže brzy bylo všechno jinak. „Po sezoně jsem odjel domů a přišla pandemie. A prý kvůli ní nám ukončují kontrakty. Že je to mimořádná situace a podle smlouvy na to mají právo. Volal a vysvětloval nám to potom právě Jirka Vykoukal. Nebylo to příjemné,“ ujistí. „Nejspíš bychom se finančně dohodli a zůstal bych. Takhle to ale všechno padlo.“

Způsob, jakým se s ním po tříletém úspěšném působení moravský klub rozloučil, ho mrzel. Tedy mírně řečeno. „Nechci už se k tomu moc vyjadřovat. Přišla pandemie, situace byla těžká a zasáhlo to spoustu lidí. Ale šlo to vyřídit jinak,“ stojí si za svým. „Bylo to trošku nemorální. Stačilo, aby majitel zvedl telefon a zavolal nám. A ne, abych si šel výpověď vyzvednout na poštu. Chápu, že to byla skutečně těžká situace. Ale dostat výpověď poštou, to považuji opravdu za nemorální,“ ještě teď kroutí hlavou.

V sedmatřiceti letech ho napadaly také myšlenky na úplný konec kariéry. „Byli jsme kvůli karanténě zavřeni doma a rozmýšlel jsem se, jestli ještě budu hrát. Po měsíci přemýšlení jsem dospěl k tomu, že nechci s hokejem skončit tak, že jsem kvůli pandemii dostal výpověď,“ vysvětluje, jak zavrhl myšlenky na hokejový důchod.

Varianta, že by kariéru dohrál ve druhé lize doma v Písku, prý na stole nebyla. „S píseckým manažerem jsem v kontaktu pořád. Sice by bylo hezké ukončit kariéru doma, ale zatím jsem o tom nepřemýšlel,“ odmítne.

O nabídky z lepších klubů totiž nouzi neměl. „Objevilo se něco z ciziny i z první ligy, ale nebyly to zajímavé adresy,“ tvrdí. Z prvoligových klubů nakonec vyhlášeného kanonýra získal nováček z Vrchlabí. Prsty v tom měl jeho trenér Václav Baďouček. „Ozval se mi hned týden po výpovědi v Prostějově. Máme spolu velmi dobrý vztah. Před dvaceti lety mě vedl v Písku jako mladého kluka. Zavolal mi, že by měl zájem. Nastínil mi, jakou bych měl roli v týmu, a abych si to promyslel,“ říká.

Nabídka ho oslovila natolik, že kývl. Navíc, když do malebného městečka v Podkrkonoší míří i jeho někdejší parťák z českobudějovického Motoru Martin Heřman. „Věděl jsem, že tam Čajda půjde. Těším se, že oprášíme spolupráci z Motoru,“ neskrývá.

Vrchlabí bude sice nováčkem druhé nejvyšší soutěže, ale rozhodně nechce hrát v Chance lize druhé housle. Navíc bude fungovat jako farma extraligových Pardubic. „Jako nováček chtějí do play off. To mě láká. K tomu i možnost zahrát si s Heřmim v lajně,“ těší se na nový tým i staronového parťáka.

Vrchlabí není pro píseckého odchovance neznámým prostředím. V minulosti zde odehrál již jedenáct prvoligových zápasů. „To bylo před nějakými deseti lety, kdy jsem hrál extraligu v Mladé Boleslavi. Ve Vrchlabí jsem se rozehrával po zranění,“ vzpomíná. „Prostředí znám a nic moc se tam nezměnilo. Na stadion jsem v pohodě trefil,“ směje se. „Je to malé městečko, ale vzpomínám si, že tam chodilo dost lidí a hodně fandili.“

Nepříjemná je pouze značná vzdálenost nového působiště od jeho rodného Písku. „Tři roky jsem byl na Moravě, teď to mám o padesát kilometrů blíž. Ale na dojíždění to samozřejmě není. Ve Vrchlabí budu bydlet,“ má jasno.

To pochopitelně není ideální z rodinného hlediska, protože rodina zůstane doma na jihu Čech. Se svými nejbližšími je tak zkušený hokejista alespoň v období přípravy. „Teď jsem zakončil čtvrtý týden tréninku. Individuální přípravu mám již pátým rokem. Alespoň částečně tak mohu rodině vynahradit, že s ní přes sezonu nejsem,“ říká.

Tři výborné sezony odehrál Nouza v českobudějovickém Motoru a dění ve svém bývalém klubu také nadále sleduje. „Sleduji všechny kluby, ve kterých jsem hrál. Ono jich zase tolik není,“ usměje se. „I když si lidi ani kluci neužili ten pravý postup na ledě, tak šli nahoru zcela zaslouženě. Motor je klub, který do extraligy patří,“ přeje svému bývalému týmu návrat mezi elitu.